Foukal s Pertlíčkem opět bodovali v MS
Text: Motorkáři.cz , Petr Štola | Zveřejněno: 13.6.2006 | Zobrazeno: 1 285x
3 000 km, 40 hodin jízdy za volantem = 1 bod do mistrovství světa sidecar. Tolik stručná charakteristika uplynulého víkendu pro posádku jediného českého sidecaru.
Po 22 hod. jízdy, z důvodu komplikací na dálnici v Anglii, jsme se octli na závodním okruhu v Castle Combe. Tento okruh zdaleka neodpovídá současným požadavkům na bezpečnost jízdy, jelikož povrch je tak hrbolatý, že vám vypadávají řidítka z ruky a spolujezdec nemá ani chvilku si oddechnout. Orientace na dráze je velmi obtížná, kde za horizonty se skrývá většinou neoznačená šikana, kterou se dá jen těžko projet, jak je uzavřená a úzká. Neobložená svodidla a minimální únikové prostory jsou pro místní poměry zřejmě normální.
Sidecarové pole 28 posádek, představovalo 15 místních, které to zde znali nazpaměť a ti ostatní se snažili upravit co nejlépe podvozek na dané podmínky. I přes tyto těžkosti jsme první trénink zajeli skvěle na 12. místě, ale druhý trénink, přes vylepšení času nás zařadil až na 17. příčku. Jelikož časové odstupy na vytoužený bodík byly minimální, doufali jsme, že se to může podařit. Toto jsme absolvovali bez volného tréninku, který tentokrát nebyl umožněn.
10. kolový závod - Sprint race, jsme rozjeli vydařeným startem, docházelo k mnoha kontaktům karoserií, jejich špičky létaly vzduchem a nakonec i spolujezdci opouštěli svoje pracoviště, po vyčerpání z tak náročného povrchu. Po soubojích jsme se posunuli na 15. příčku, o kterou nás v zápětí připravil Mike Roscher s Adolfem Hannim, kteří v sezoně 2005 obsadili 10. místo v MS. Poslední kolo bylo rozhodující, kde v jedné z posledních šikan udělal chybu, té jsme okamžitě využili a v těsném společném závěsu jsme projížděli na senzačním 15. místě. Pro nás to byl úspěch, v těchto podmínkách a dané konkurenci takhle obstát. Pro dokreslení situace, posádka, která obsadila 3. místo v MS 2005 Gallros-Brigs, obsadila až 22 místo.
Po závodě docházelo k diskusím, zda-li je to vše regulérní, co se týká bezpečnosti, diskutovalo se i o možnosti zrušení nedělního závodu, eventuelně jeho zkrácení. K tomuto však nedošlo, byl potvrzen závod, na plný počet 22 kol.
Nedělní závod, za hojné účasti diváků po celé trati, začal za úporného vedra a tak 22 kol bylo velmi obtížné zvládnout. Proto naše taktika byla jasná, největší soustředění na start, vybudování si co nejlepší pozice, střední část se držet v kontaktu a v závěru opět maximálně využít nastřádaných sil. Téměř vše se vyplnilo do puntíku. Start ze 17. místa jsme okamžitě proměnili ve 12. pozici, pak nastalo taktizování ve 4 členné skupině, kde jsme měli navrch a čekali na závěr. Toho jsme se však nedočkali, jelikož prasklá těhlice pro uchycení zadního závěsu kola nevydržela přílišné zatížení na "motokrosové" trati. Došlo k poškození mnoha dílů, ale štěstí stálo při nás, že jsme se neoctli ve svodidlech a více nepoškodili stroj a zůstali živí zdraví. Někteří jezdci, kteří jeli s námi závod v Castle Combe, se vrátili ze závodů na Isle of Man, kde si nevedli špatně. Posádka Laidlow/Farrance, která zde byla jednou třetí a jednou druhá, tak na Manu dojela na 6. místě a dokonce posádka Norbury/Parnell obsadila na Manu 2x druhé místo. Po takovém víkendu se opravdu těšíme ne další závod v Assenu, při moto GP, kde se jede na opravdové závodní trati.
Sidecarové pole 28 posádek, představovalo 15 místních, které to zde znali nazpaměť a ti ostatní se snažili upravit co nejlépe podvozek na dané podmínky. I přes tyto těžkosti jsme první trénink zajeli skvěle na 12. místě, ale druhý trénink, přes vylepšení času nás zařadil až na 17. příčku. Jelikož časové odstupy na vytoužený bodík byly minimální, doufali jsme, že se to může podařit. Toto jsme absolvovali bez volného tréninku, který tentokrát nebyl umožněn.
10. kolový závod - Sprint race, jsme rozjeli vydařeným startem, docházelo k mnoha kontaktům karoserií, jejich špičky létaly vzduchem a nakonec i spolujezdci opouštěli svoje pracoviště, po vyčerpání z tak náročného povrchu. Po soubojích jsme se posunuli na 15. příčku, o kterou nás v zápětí připravil Mike Roscher s Adolfem Hannim, kteří v sezoně 2005 obsadili 10. místo v MS. Poslední kolo bylo rozhodující, kde v jedné z posledních šikan udělal chybu, té jsme okamžitě využili a v těsném společném závěsu jsme projížděli na senzačním 15. místě. Pro nás to byl úspěch, v těchto podmínkách a dané konkurenci takhle obstát. Pro dokreslení situace, posádka, která obsadila 3. místo v MS 2005 Gallros-Brigs, obsadila až 22 místo.
Po závodě docházelo k diskusím, zda-li je to vše regulérní, co se týká bezpečnosti, diskutovalo se i o možnosti zrušení nedělního závodu, eventuelně jeho zkrácení. K tomuto však nedošlo, byl potvrzen závod, na plný počet 22 kol.
Nedělní závod, za hojné účasti diváků po celé trati, začal za úporného vedra a tak 22 kol bylo velmi obtížné zvládnout. Proto naše taktika byla jasná, největší soustředění na start, vybudování si co nejlepší pozice, střední část se držet v kontaktu a v závěru opět maximálně využít nastřádaných sil. Téměř vše se vyplnilo do puntíku. Start ze 17. místa jsme okamžitě proměnili ve 12. pozici, pak nastalo taktizování ve 4 členné skupině, kde jsme měli navrch a čekali na závěr. Toho jsme se však nedočkali, jelikož prasklá těhlice pro uchycení zadního závěsu kola nevydržela přílišné zatížení na "motokrosové" trati. Došlo k poškození mnoha dílů, ale štěstí stálo při nás, že jsme se neoctli ve svodidlech a více nepoškodili stroj a zůstali živí zdraví. Někteří jezdci, kteří jeli s námi závod v Castle Combe, se vrátili ze závodů na Isle of Man, kde si nevedli špatně. Posádka Laidlow/Farrance, která zde byla jednou třetí a jednou druhá, tak na Manu dojela na 6. místě a dokonce posádka Norbury/Parnell obsadila na Manu 2x druhé místo. Po takovém víkendu se opravdu těšíme ne další závod v Assenu, při moto GP, kde se jede na opravdové závodní trati.
Informace o redaktorovi
Motorkáři.cz - (Odebírat články autora)
Petr Štola - (Odebírat články autora)
Jak se Vám líbil tento článek?