Opustil nás Milan Šobáň starší
Text: Petr Czyž | Text: Josef Mizera | Foto: Josef Mizera | Zveřejněno: 11.9.2013 | Zobrazeno: 3 993x
V pondělí 9. září 2013 navždy dotlouklo srdce jedné z legend československého motocyklového sportu - Milana Šobáňa staršího. Po zranění, které utrpěl loni na závodech v Radvanicích, nakonec boj o svůj život prohrál.
Milan Šobáň se narodil 28. února 1937. Závodit začínal v roce 1953 jako soutěžák. Po dvou letech přesedlal na okruhy, kterým zůstal věrný až do konce. Během své závodní kariéry jezdil téměř všude, ve všech třídách a téměř na všem. Je to velmi zjednodušeně řečeno, ale pokud si vezmeme třídy od 50ccm po Mona společně s oldtimery v současnosti, tak za padesát let na našich okruzích se toho dalo stihnout opravdu hodně.
Největších úspěchů dosáhl v třídě do 50ccm, kde v roce 1971 skončil v Mistrovství ČSSR na celkovém čtvrtém místě a k tomu se mu navíc podařilo bodovat šestým místem v 50ccm na Grand Prix v Brně!
V následujících létech jsme ho měli možnost vidět ve vyšších třídách. Rok 1974 mu přinesl sedmé místo v republice třídy do 350ccm. Později také začal se svým synem jezdit za klubové barvy Malacek a ve slovenských mistrovstvích dosáhl v roce 1988 na titul ve třídě 125ccm, jenž v té době byla nejnabitější.
Startoval na mnoha mezinárodních závodech se střídavými úspěchy, vždy úměrně kvalitě sedlaného motocyklu. Okruhy měl rád technické jyko Hořice, Jičín, Prievidzu, Brno, Karvinou, ale také Piešťany. A byl to právě on, kdo probudil před jedenácti lety myšlenku, obnovit silniční závody ve Starém Městě. No a jako každý patriot ze „Slovácka“, byl v podstatě veselá kopa, zazpíval si s harmonikou i bez ní. Závody u Šobáňů vždy tvořily celoživotní filozofii.
Odešel skvělý závodník, vzácný a nenahraditelný člověk.
Čest jeho památce.
Největších úspěchů dosáhl v třídě do 50ccm, kde v roce 1971 skončil v Mistrovství ČSSR na celkovém čtvrtém místě a k tomu se mu navíc podařilo bodovat šestým místem v 50ccm na Grand Prix v Brně!
V následujících létech jsme ho měli možnost vidět ve vyšších třídách. Rok 1974 mu přinesl sedmé místo v republice třídy do 350ccm. Později také začal se svým synem jezdit za klubové barvy Malacek a ve slovenských mistrovstvích dosáhl v roce 1988 na titul ve třídě 125ccm, jenž v té době byla nejnabitější.
Startoval na mnoha mezinárodních závodech se střídavými úspěchy, vždy úměrně kvalitě sedlaného motocyklu. Okruhy měl rád technické jyko Hořice, Jičín, Prievidzu, Brno, Karvinou, ale také Piešťany. A byl to právě on, kdo probudil před jedenácti lety myšlenku, obnovit silniční závody ve Starém Městě. No a jako každý patriot ze „Slovácka“, byl v podstatě veselá kopa, zazpíval si s harmonikou i bez ní. Závody u Šobáňů vždy tvořily celoživotní filozofii.
Odešel skvělý závodník, vzácný a nenahraditelný člověk.
Čest jeho památce.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?