Okruhové kurzy s Lukášem Peškem
Text: PR | Foto: BNM | Zveřejněno: 22.6.2014 | Zobrazeno: 8 738x
Kapitoly článku
Samozřejmě jsme využili možnosti zeptat se hlavního instruktora Lukáše Peška na připravované kurzy. Ale nejen na ně… Lukáši, kdy a jak Tě napadlo to, že začneš svoje dlouholeté zkušenosti předávat dalším motorkářům? Byl to Tvůj nápad, nebo Tě oslovili sami BéeNeMáci?
"Nápad jsem měl v hlavě už delší dobu, jelikož jsem věděl, že moje závodní kariéra bude brzy u konce. Jak se o mně ví, snažím se pomáhat mladým závodníkům a dost mě to naplňuje. A okruhové ježdění pro dospělé jsem nechtěl dělat amatérským způsobem, ale naopak tomu dát něco víc, než je u nás zvykem. A proto to spojení s BEZPEČNĚ NA MOTORCE S MÍROU LISÝM. Já vím, jak jezdit, na co se zaměřit a jak učit a BNM to kryje profesionálním zázemím, marketingem a technickou podporou. Rukavici hodili BNMáci."
Kurzy budou rozdělené na tři výkonnostní úrovně. Budeš se věnovat všem třem úrovním, nebo se zaměříš spíš na „rychlíky“?
"V globálu se samozřejmě budu věnovat všem třem úrovním. Skupinu na okruhu můžu vést logicky jen jednu, takže já víc rychlíky. Další skupiny povedou instruktoři mnou vyškolení a tím bude zajištěna stoprocentní kvalita. V zázemí na kurzu ale budu celý den, takže si mě užijí všichni. Samozřejmě pro jezdce z nižších úrovní bude motivace, aby se dál motocyklově vzdělávali, v příštích kurzech se dostali do úrovně vyšší a strávili tak kurz pod mým dohledem :)"
Z vlastní zkušenosti vím, že trénování a vedení ostatních lidí mě samotného hodně posunulo dopředu - všímám si jejich chyb, přemýšlím o jejich příčinách a způsobech odstranění, v podstatě si to „beru za své“ a mám pocit, že je to od určité výkonnosti účinnější způsob zdokonalování, nežli vlastní trénování. Máš stejný pocit?
"Stoprocentně razím, že trénování bez trenéra je pouze 50 procentní. Ze své zkušenosti vím, že pod vedením trenéra nechám na tréninku nejvíc a i nejvíc si odnesu. Každopádně když vidím lidi, kteří ráno přijedou do silničních kurzů BNM a k večeru odjíždějí, tak žasnu, jaký progres udělali. A to mě baví!"
Jak ses vlastně během svojí kariéry připravoval? Měl jsi stálého jezdeckého trenéra? Jakou důležitost přikládáš kondiční přípravě? Vím, že máš rád fyzický trénink, účastnil ses například i běžkařského závodu na Jizerské třicítce, ale vím, že ses připravoval například i na trampolíně. Využíval jsi někdy mentální trénink? Ten je dosud hodně opomíjen…
"Během kariéry jsem se připravoval maximálně, jak jsem v daných podmínkách mohl a na co mi stačily finance. V jakémkoli sportu, pokud je to možné, vyhledávám trenéra anebo kamarády profesionály, kteří mi vše dokáží vysvětlit a posunout mě dál. Ne nadarmo se mi říká 40ti bojař, mám doma výbavu skoro na všechny sporty :) Sport je můj život. I teď, když už nezávodím, tak pořád trénuju. Je to moje droga. Ohledně mentálního tréninku: já sám jsem ho osobně taky určitou dobu využíval a myslím, že je to dobrá věc. Ale je potřeba na něj jezdce nastavit už od mládí. Já k němu přišel trochu pozdě."
Spousta lidí si myslí, že nejlepší způsob trénování je neustálé kroužení - hlavně „…na krev a až do úplného zblbnutí!“. Bez zkušeného trenéra, přesně vytýčených cílů a úkolů vedoucích k jejich splnění, jakékoliv metodiky a následné zpětné vazby. Co si to tom myslíš Ty? Nezavání to spíš zafixováním chyb, které se pak těžko odstraňují?
"Samozřejmě čím víc toho najezdíš, tím líp. Ale bez trenéra, který koukne a vidí chyby, můžeš kroužit od rána do večera a nikam se nepohneš. Ani pro silniční ježdění, ani pro okruhové. Ohledně zafixovaných chyb: každý člověk nebo jezdec má svoje chyby, ale jen někdo je chce slyšet a pracovat na nich. Samotrénink ty chyby určitě zafixuje a o to dýl pak bude trvat a bude to i mnohem dražší se jich zbavit."
Jakých chyb se tito „samouci“ nejčastěji dopouští? Neuvolněnost na motorce? Zbrklá jízda bez plynulosti? Nevyužitá šíře trati? Špatný pohled do zatáček?
"Je to od každého něco a každý člověk dělá jiné chyby. Já říkám, co člověk, to originál. A proto jsou naše kurzy i omezeny počtem lidí ve skupině, abychom měli na každého dostatek času se mu věnovat. Mám rád kvalitu a preciznost, ne kvantitu."
Jak lze s těmito špatnými návyky bojovat? Bude na to stačit jedno či dvoudenní kurz? Během svojí kariéry jsi absolvoval známou školu techniky jízdy u Keitha Codea, budeš vycházet i z jeho metodiky a způsobu výuky?
"Jeden kurz jezdci ukáže cestu a otevře obzory. Ale pokud to myslí motorkář se svým vzděláváním vážně, měl by kurzů určitě navštívit víc, resp. je navštěvovat pravidelně. Ve světě je to naprosto běžné, že motorkář jde alespoň jednou za rok do kurzu a střídá i disciplíny. Na golf taky nejdeš jednou a umíš ho. Učíme se celý život. Kurz u K. Codea jsem absolvoval a bylo to zajímavé. Zjistil jsem mnoho věcí, které jsem dělal automaticky a nepřemýšlel o nich. Kopírovat ho ale určitě nebudu. Máme vlastní metodiku výuky všech kategorií jezdců."
Ve Tvém případě bude těžko někdo namítat, že je žák rychlejší nežli instruktor, ale ani to není vyloučeno - pamatuji se, že Ti dělal jezdeckého trenéra Miloš Čihák, kterého jsi v té době jezdecky převyšoval, ale stejná situace byla i v případě Jorgeho Lorenza, jehož koučoval Alex Debon. Jakými vlastnostmi by tedy měl správný jezdecký kouč disponovat? Co je důležitější nežli jeho vlastní rychlost? Zkušenosti? Schopnost rozpoznat chyby a určit možnost jejich nápravy?
"Miloš Čihák mi byl přidělen jako jezdecký trenér mým sponzorem, nebylo to mé rozhodnutí. Takže jsem to musel akceptovat. Z mého pohledu není pravidlo, že trenér musí být rychlejší než žák, ale určitě je to velké plus. Pokud ti žák řekne, že to nejde, tak sedneš na motorku a ukážeš mu, že to jde :) Ale hlavní je, aby žák svému trenérovi důvěřoval a pokud to tak není, pak je to celé zbytečné."
Dají se návyky z okruhu využít i na běžné silnici? Nehrozí spíš to, že při tomhle kurzu jeho účastník přivykne rychlosti a pak bude v provozu jezdit „jak urvanej ze řetězu“?
"Samozřejmě je to okruhové ježdění, ale návyky typu správný posez/rovnováha na motorce, brzdění před zatáčkou, dívání se, plynulost jízdy/náklonů atd. se dají právě využít i na běžné silnici. Naopak si vše natrénuješ v klidu na široké trati a bez nástrah provozu. Co se týká přivyknutí rychlosti a následné prasení v provozu, naopak by se měl motorkář zklidnit a říct si "maximálku jsem si užil dosyta na okruhu, v provozu si proto budu jízdu užívat a chovat se gramotně".
Nebudou na okruhu nevýhodou některé rozdílné motorky u dvou pomalejších skupin? Dá se spojit výuka techniky jízdy u účastníků se supersportem, ale i s endurem či chopperem?
"Myslím, že to problém nebude. Skupiny se dotvoří po první vyjížďce a podle skutečné výkonnosti jezdců. U "začátečníků" a "středně pokročilých" to nebude o motorkách, ale o jezdcích. Choppery budou sice limitovány svým nízkým podvozkem do zatáček, takže i zkušenější jezdci s chopperem budou díky tomu v pomalejší skupině, ale naučit umíme kohokoli a zážitek z okruhu si odnesou stejný cestovní enduráci i supersportaři."
Na závěr ještě prozraď čtenářům a fanouškům co nyní kromě instruktoření s BNM děláš? Rýsuje se nějaké angažmá, nebo jsi už závodění pověsil na hřebík a budeš svoje zkušenosti předávat dalším?
"Letos jsem si dal pauzu od závodění a musím říct, že je to příjemné. Mimo kurzy BNM se věnuji mladým nadějným okruhovým jezdcům, můj hlavní jezdec, o kterého se nyní starám a mám s ním vyhlídky do budoucna, je dvanáctiletý Oliver König. S tím mě trénování moc baví, má výborný přístup k závodění celkově a to nás posouvá velmi rychle kupředu. Takže tohle je asi moje cesta do budoucna - mladí talenti, možná tým a třeba někdy Moto3, jako opravdový český tým! :)"
Díky za rozhovor - těším se na kurz a na společné kroužení!