Na slovíčko s mistry Michelin Bikers Cupu 2016

Michelin Bikers Cup pokračoval i v roce 2017 na opravdu vysoké úrovni. Dosahované výsledky a nezbztná konkurence taktéž zahraničních jezdců hlavně z Polska a Německa byla nejen v kategoriích 600 a 1000, ale taky v kategoriích Naked do 750ccm a Naked přes 750ccm velmi kvalitní. Opět se ukázalo, že amatérsky závodit na profi úrovni lze i s běžnou silniční motorkou kterou používáte na silnici. Těsně před startem sezóny další tu máme tedy krátké rozhovory s vítězy předchozího ročníku.

Na slovíčko s mistry Michelin Bikers Cupu 2016

Mr. SUPERSPORT (kategorie 600ccm) – Daniel Vokurka

Dan je stará známá firma, alespoň na okruhových dnech Raceczechu, kdy vyhrál celý seriál už vloni a letošní pátou sezonu zakončil zrovna tak. „Je to vždycky velkej boj, nejdou mi moc starty, a tak se snažím o co nejlepší kvaldu, abych měl místo na dohánění. Každopádně první jsem v Mostě do šikany po startu nikdy nedojel a jsem zvědav jak to bude probíhat dneska. Mám na to nově obuto, dal jsem nový brzdový desky, zbytek se uvidí.“ A měl pravdu, start byl opět slabší, ovšem po pár zatáčkách se Dan jako vždycky dostal dopředu a tuhle pozici nepustil. Jen tu byl rychlejší Jaromír Chlup, takže do cíle až jako druhej. Svou Ninju už Dan jezdí třetí rok a letos potřebovala prvně servis. „V Rakousku jsem sebou šlehnul a z vytočenýho motoru vylítlo těsnění, takže to se muselo udělat. V Brně na vodě to už zase fungovalo, po letošní sezoně ale dostane Ninja velký servis.“

 

Do motoru Dan nesahá, ale všechno ostatní si dělá sám. Umí přezout gumy, štelovat si podvozek a když zrovna nelítá po trati, trénuje na parkovišti. „Nedávno jsem si pořídil starý Gixxero a kužely a lítám na tom osmičky. Kolem kuželu se snažím dát kolínko, lokýtek a pak plnou parou vpřed do další točky. Motorka má nefunkční pětku, ale vystačím si s prvními dvěma kvalty, a je to slušnej záhul na fyzičku.“ A jak se Dan naučil jezdit na okruhu? „Začal jsem na Gixxeru, sem tam jsem se svezl, u nás hlavně s Racetrackem a jinak jezdíme s tátou za hranice. Tam se dají nasbírat ty největší zkušenosti a je znát, když je člověk rozježděnej.“ Dan má na kontě cca 12 tratí a nejvíc ho prý baví Sachsenring a Portimão. Příští rok se ovšem chystá na další seriál v rámci agentury Raceczech, takže pánové a dámy, jednoho kvalitního soupeře máte už teď jistýho, třebaže Dan neřeší body. „I kdyby se na body nejezdilo, mě by to bavilo, je to moje hobby. A nejlepší je, když si to se mnou užívá i moje přítelkyně, která mi je vždycky velkou oporou.“

Mr. SUPERBIKE (kategorie 1000ccm) – Alois Vokurka

V nejsilnější kategorii letos zazářil Alois „Starej pes“ Vokurka, ale ještě před závodem si moc šancí nedával… „Je tu samej mlaďas a velká konkurence, takže to může dopadnout všelijak. Každopádně celkově by to mohlo klapnout, pokud sebou neplácnu, tak do 8. místa je to moje. A líbilo by se mi to, protože tohle je pro mě zřejmě poslední šampionát. Jestli ho vyhraju, bude to fajn pocit, že jsem ještě něčeho schopnej, že se svezu s klukem, a že můžu vyhrát něco jinýho, než jen poukaz do lázní.“ Přestože Alois je v tabulce vysoko, předposlední závod nedopadl úplně dobře. „V Brně na vodě to byl absolutní horor. Jel jsem to na šlupkách z bazaru, ráno kvaldu na jedný gumě a na závod jsem měl připravenou druhou, jenže jsme zjistili až před závodem, že je píchlá, takže jsem to musel dojet na tý z rána, která už to měla za sebou. Navíc se tam na mě v každý zatáčce lepil jeden soupeř a fakt jsem se bál, že na mě upadne, no a pak se mi ještě zaklaplo plégo na mý starý helmě a tím jsem skončil. Přitom závod předtím jsem na vodě jel taky na šlupce, na kterou jsme chodili čtyři roky čůrat, a vyhrál jsem to. Příští rok ale opravdu žádný šampionát. Sem tam se svezu a zase zkusím nějaké okruhy v cizině, kde jsem ještě nebyl, takové ty málo známé, kde se nejezdí WSBK ani MotoGP, jako je například Zolder. Letos jsem byl jen v Le Mans, ale příští rok bych toho rád stihnul víc a mám hodně rozjetejch gum, tak je musím někde dojezdit, kde se nebude závodit.“

Alois si na poslední závod nasadil Shoeiku, kterou vyhrál vloni za druhé místo a dostal se na bednu a v celkovém hodnocení na stupínek nejvyšší. Svým způsobem ale může mluvit o štěstí. „Motorka mi letos jednou hořela, na Slovakiaringu mi prasknul olejovej filtr, prásklo to se mnou o zem a začalo to hořet. Uhasil jsem to kačírkem, motorku jsme pak museli vyhrabat. A ještě máme letos svolávačku na kolečka v převodovce, tak jsem rád, že se to neroztrhlo.“ A rád byl nakonec i Michael Trötscher, protože Alois měl pro něj připravenou basičku piv, ať už to mělo dopadnout jakkoliv.

Mr. NAKED DO 750 CCM – Jindra Slavík

A teď pozor vážení, tohle bude pro každého motivační chvilka. Malé Nakedy totiž vyhrál člověk, který chodí už nějaký ten pátek o berlích a zatím to vypadá, že hodně dlouhom bude. Jenže Jindra je ještě větší kápo, než jste mysleli. „Jsem ročník 1970 a na motorkách jsem začal jezdit až ve 36 letech. Tenkrát mě ukecala přítelkyně Monča, že si koupíme motorku a budeme jen tak jezdit. Jenže pak jí to už na tandemu nebavilo a pořídila si svoji ZX-10R Ninju. Ze zvědavosti jsem se na tom jednou svezl a bylo jasný, že co nevidět se rozjedu na okruh. To byl rok 2010 a o dva roky později jsem jel svůj první roadracingový závod. Hořice a přírodní okruhy, to je pro mě nejvíc, jako pro někoho jiného MotoGP, a mě to tak lákalo, že už jsem měl připravenej big bang. Jenže v tom vypsali na rok 2012 kategorii Twinů, a to mi přišlo na ten start rozumnější."

„Takže jsme koupili SV650, postavili z něj závoďáka a hned první rok z toho byl celkově čtvrtej flek. To mě nakoplo a další rok jsem jezdil o celkové třetí místo, kdybych nezažil větší kreš. Zezadu to do mě poslal soupeř a já šel k zemi a proti zdi a cestou jsem vzal kolenem obrubník. Pánev rozlámaná na šestnáct kusů, potrhaný nervy v noze a další chuťovky mě poslaly na půl roku do nemocnice. Když jsem se odtamtud odbelhal a doktor mi řekl, že bych si měl pořídit vozejk, vydržel jsem chvíli u televize. Jednoho dne mi to ale nedalo, zkusil jsem kolo a pár dní na to i motorku. Ta je teď pro mě v plným invalidním důchodu vlastně tím jediným, co můžu dělat. Takže jsem se vrátil na okruhy a letos i na přírodní okruhy, kde jedeme o body.“

A to Jindra zná čtyři kluky se stejnou diagnózou, tři z nich jezdí na vozejku a jeden je ležák. Tohle je prostě ukázka obrovské vůle a odhodlanosti. A i když je občas limitován velkou bolestí, motorky a závody, hlavně ty na přírodních okruzích, jsou pro něj to úplně nejvíc. Zároveň ale říká, že pokud by měl někomu překážet, nechá toho a zůstane jen u těch okruhů, kde se mu jak se zdá nebývale daří. Koneckonců, špatně si ale nevede ani v tom RR a prý plánuje na příští rok velký přestup!

Mr. NAKED NAD 750 CCM – Petr Melichar

Petr je svým způsobem nováčkem. Na motorce sice jezdí od nějakých patnácti a na okruh se poprvé podíval již před několika lety, ovšem letošní rok je pro něj vůbec prvním, kdy odjel celý seriál závodů. A jak se zdá, všechny ty roky byly jen čekáním, až to vyjde, a když se daří, tak se daří. „Žívím se motorkama, vozím je a prodávám a času je tak zoufale málo, že se na motorce svezu opravdu jen občas. Letos to ale klaplo a povedlo se mi, zúčastnit se všech závodů a mám radost, že mi to zatím jde.“ Petr měl svůj titul jistý už před závodem, i tak do něj nastupoval s notnou dávkou nervozity. „Mám na motorce poprvý rychlořazení, a tak se s tím zatím spíš seznamuji. Navíc nikdy nevíš, co se může stát, hned v prvním letošním jezdění jsem motorku pěkně rozbil.“

Rčení, kdo nepadá, nezrychluje, tedy na Petra ideálně sedí. „Na začátku sezony jsem jezdil Most přes dvě minuty, teď ho dávám za 1:53. Není to žádná sláva, ale jsem spokojen. Je tu hrozně moc rychlejch kluků a těžko říct, jestli na to ještě ve svým věku mám.“ Závod dojel Petr ve své kategorii na čtvrtém místě, a to za litrovými stroji, a se svou GSX-R750 si tak zároveň dojel pro celkové vítězství. „Jsem nadšenej a příští rok mám v plánu si to zopáknout.“ A to není vůbec blbej nápad. Však na něj dohlíží jeho holky: manželka, Bekinka a Nikolka, přičemž do Mostu se na poslední závody musely uvolnit ze školy, což je ale dobrej důvod, když táta jede o titul s jinak nepřemožitelnými soupeři jako je Aprilia Tuono V4, BMW S 1000 R nebo KTM 1290 Super Duke R, no ne?!

A co bude v roce 2017?

Agentura Raceczech má již připraveny termíny na ročník 2017 a od prvního prosince je bude možné zabookovat, proto se můžete začít těšit na další sezónu plnou špičkových výkonů a zajímavých soubojů opět ve všech čtyřech kategoriích, které vždy v závodní den bude doplňovat ještě jeden závod Open, který je bez rozdělení podle kategorie motocyklu a je určen především pro začátečníky nebo jezdce na sériových motocyklech tak aby postupně vstoupili bez újmy a šrámů do toho velkého světa amatérského závodění.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 2x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



raceczech_prosinec
Objednat reklamu
TOPlist