Letos první Bridgestone Bikers Cup v Brně

Termín 7. až 8. května byl tak trochu jiný. První den se totiž jezdilo spolu s Okruháři.cz, a jezdci agentury Racetrack jezdili tedy jen ve dvou skupinách A a C. Většina účastníků ovšem dorazila až na druhý den, kdy už vše běželo podle standartního harmonogramu a téměř 260 jezdců, rozdělených do čtyřech skupin, se mohlo pustit do pořádného tréninku, který se rovnou počítal jako kvalda do odpoledních závodů.

Počasí bylo vydařené, hlavně co se chlazení motorů týče, a pro zpestření dokonce kolem oběda přišlo náhlé krupobití. Vesměs to ale byla jen taková kulturní vložka a nijak zvlášť to nezasáhlo do celkového dění.
Účast byla parádní a mezi tolika jezdci se vždy najde hodně rychlíků. Tím nejvýraznějším a zároveň nejnenápadnějším byl Igor Kaláb, náš úspěšný závodník, který má se svým Triumphem Daytona 675 z roku 2011 už letos nasbíráno několik trofejí a v Brně, kde přijel trénovat spolu s kamarády z SKZ, zajížděl časy, o kterých se mnohým jezdcům na mnohem výkonnějších strojích nezdá ani v těch nejšílenějších snech. Jeho tříválcová Daytona s odladěným podvozkem a udělaným motorem totiž držela v kvalifikačních trénincích i přes velký provoz na trati první post a to časem 2´08,681 sekundy!

Celkově se jezdilo dost rychle, protože pod magickou hranici 2´20 se v Brně dostalo 62 jezdců. Na druhou stranu sorta účastníků byla opravdu různorodá a nejpomalejší to jel za čtyři minuty. Se svými časy nebyl spokojený ani Jirka Brož, letitý a hodně úspěšný závodník, který se už nějakou dobu pohybuje jinde, než za řídítky motocyklu. Jeho kamion se závodním speciálem Suter MMX2 a týmem šikovných lidí nechyběl, stejně jako před měsícem v Mostě ani tady, ale v Brně už konečně Moto2 jezdila. První den s Mírou Popovem, který se s ní zatím seznamuje, a jde mu to skvěle, třebaže pro Míru je to úplně nová životní kapitola, když do teď sedlal pouze dvácu a Moto3. Druhý den to bylo právě s Jirkou. A jaké jsou pocity závodníka, který doteď lítal na hodně odladěných supersportech? „Super svezení, tohle se s klasickou šestistovkou udělanou na závody nedá vůbec srovnávat. Je to čistokrevný závoďák postavený pro závody. Jen máme problém s nastavením podvozku, hledáme ideální set-up na mě a k tomu máme i jiný motor. Nechci Mírovi huntovat ten jeho, takže se spíš jen tak vozím a tenhle motor pak bude mít jako náhradní.“
Když už jsme nakousli toho Míru, jak si zatím vůbec vede? „Míra je super kluk. Je s ním perfektní spolupráce. Má profesionální přístup, motorku cítí a umí říct, co potřebuje. Zároveň poslouchá naše rady, a to se nám na něm moc líbí. Když se vrátí z trati, ani se nesvlékne a hned jde pomáhat mechanikům, a o tom to je. Být jezdcem v týmu znamená pochopit, že jde o celodenní práci, ne, že si jen odkroužím pár kol a pak se půjdu natáhnout do kamionu. Na Mírovi jsou vidět zkušenosti a bere tyhle věci jako samozřejmost, prostě profík!“ vysvětluje technický ředitel týmu Montáže Brož Racing Jirka Škrlant.

Ale to už se pomalu dostáváme na start závodů. Jako první se otevírá kasa pro motocykly kategorie SSP, tedy Supersport. Na startovním roštu je 52 míst, která jsou do posledního zaplněna. A jde se na to. Sedm kol do cíle a neskutečná jízda Igora Kalába. Při každém průletu se všem přítomným svírá hrdlo, protože Igor na konci cílovky snad vůbec nebrzdí, jen si podřadí a pak už je zase slyšet ten nádherný zvuk roztočeného tříválce. Už v prvním kole je za Igorem dlouhá pauza než přilítává první skupinka, kde bojuje Vilém Ságner s Dominikem Jůdou, jež jede na Vilémovo starém stroji. Za nimi se pak drží Mára Zpěvák na jediné Ninje do desátého místa, mezi samými R6. Škoda Tomáše Skývy a jeho Cebra v provedení Moto2 a těžká rána přichází po pár kolech i pro Petra Slezáka, závodícího novináře z časopisu Motocykl. Ten to musel kvůli jinému jezdci, jež ho zavřel na „áčku“, poslat k zemi a zprvu to nevypadalo vůbec pěkně.

Nicméně na trati se závodí dál a Igor dává kolo posledním jezdcům už ve čtvrté rundě. Souboje za ním se odehrávají až do finále víceméně v podobném duchu, jen s tím rozdílem, že Mára Zpěvák podléhá Jirkovi Petrlovi a Davidovi Coufalovi, který se po dvou letech vrátil zpět do sedla a snaží se zvyknout si na rychlost a hlavně na nový stroj – Yamahu R6 (dříve sedlal Hondu CBR600RR, na které v Brně dával běžně 2´12s).

Igor nakonec zajíždí druhý nejlepší čas dne – 2´06,862 sekundy (jeho osobák v Brně je ještě o vteřinu rychlejší), ale zároveň se nechává vymazat z výsledků a přenechává své místo Dominikovi, který si až do šachovnicové vlajky dokázal uhájit svou pozici před Vilémem, a to o neuvěřitelných 0,008 sekundy!
Mezi desítkami jezdců závodu Supersportů se objevily i dvě holčiny, které si nevedly vůbec špatně. Zuzka Schillerová na Daytoně dojela těsně za půlkou, a strčila tak do kapsy přes dvacet borců. O něco hůře si pak vedla Ivana Stupková na Cebru, ovšem nutno podotknou, že v cíli nebyla zdaleka poslední.

Závod litrových SBK sliboval rovněž skvělou podívanou a čekaly se i skvělé časy. Standa Polák, Aleš Nechvátal s kvaldami okolo 2´10, dalších 14 jezdců do 2´15, mezi kterými nechyběly hvězdy jako Tomáš Zajíc, Kamil Holán, Marek Hartl, třebaže se našli i rychlejší kluci.
Adrenalinový start 54 jezdců v čele S Michalem Fillou zahájil druhý závod na sedm kol, nicméně všem bojům byl ve čtvrtém kole konec. Na „áčku“ došlo k vypjaté situaci, i když tentokrát to měla na svědomí technická závada, protože jednomu jezdci bouchnul motor a další tři šli díky oleji rovnou k zemi. Vzhledem k okolnostem bylo rozhodnuto, že se závod ukončí a platit budou dosavadní výsledky, což někomu mohlo nahrát do karet, ale dá se věřit, že pro někoho, kdo měl závod pěkně rozjetý, to bylo spíše na škodu. Každopádně Michal Filla s rekordním časem dne 2´06,400 přenechává místo Alešovi Nechvátalovi, za nímž dojeli David Kučeřík, Standa Polák, Martin Mrugala, každý na jiném stroji, a další tři borci, o kterých už zde řeč byla.
Poslední závod dne je zdvojený a byla to spíš taková oddychovka pro diváky, přestože si to jezdci jistě užili jak se patří. V první linii stály na roštu nakedy, a za nimi pak s lehkým zpožděním startovala kategorie Open. Tentokrát se jelo jen na pět kol a i tady byl plný rošt, protože na gridu v jedné chvíli burácelo 52 strojů. A jestli máte pocit, že na naháči to v Brně rychle nejde, tak jste vedle jak ta jedle. První dva jezdci totiž dokázali pokořit magickou hranici 2´20. Ještě u prvního Martina Odehnala na „faufírovském“ Tuonu se to dá pochopit, protože tahle motorka vychází z Biaggiho závoďáku, ale druhý Petr Horák si zaslouží uznání, protože dát na nahaté, osm let vyzrálé Ducati S4RS 2´19,615 sekundy, což bylo mimochodem nejrychlejší kolo posledního závodu, je opravdu úlet. A to ještě není Petrovo maximum, protože si tu prý drží osobáček kolem 2´18!
„Před osmi lety jsem začal jezdit na okruzích. Měl jsem S2R, kterou jsem pak velice brzy vyměnil za tuhle krásku. Pro mě je S4RS pořád ta nejlepší Ducati. Díky podvozku se drží na trati, a když za to zatáhneš, tak ti to ujede pod prdelí,“ nadšeně vysvětluje Petr po závodě, a dodává, že má v motorce akorát „rejsovou“ jednotku a rychlořazení, což byl prý horor to odladit. Dokonce zkoušeli i trakci, ale z té tam zbylo jen pár drátů, neboť to nefungovalo.
Do cíle nakonec dojeli v pořádku všichni a opět se tu mezi kluky objevilo i pár holek, na což se pěkně kouká. A když jim to pak jde, vznikají i takové okamžiky, jako když pěkná hosteska v bílém upnutém oblečku dává pohár jiné holčině. Na to by si možná v Racetracku měli pořídit nějakého pěkného hostesáka, co říkáte?

Takové byly oslavy Dne vítězství v podání české okruhové agentury Racetrack.cz. Další závody Bridgestone Bikers Cupu se vrací na severočeský Autodrom Most, kde se pojede v termínu 2. a 3. června 2014. Tak na viděnou v Mostě.

Bridgestone Bikers Cup - Brno 2014

Výsledek závodu - Nakedbike_Open.pdf

Výsledek závodu - Supersport.pdf

Výsledek závodu - Superbike.pdf

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)