První report z TT Isle Of Man 2012

Po Hořicích nebylo mnoho času na přípravu, ještě ve středu večer Indi seděl v práci a teprve v noci se začalo balit. V šest ráno měli kluci hotovo a v sedm se vyráželo pro kapoty Motoforza Moto2 na SuperTwina, které stačil Petr Vajner v rekordním čase (přes noc) nastříkat a ještě k tomu do tří barev! V deset jsme překročili hranice s Německem, kluci totálně vytuhli a já si odřídila cestu do holandského přístavu Hoek Van Holland, kde jsme se večer nalodili na loď Stena Line a přes noc si všichni odpočinuli a vyspali se. Ještě nikdy jsem neviděla tolik aut a takovou dopravní zácpu, jako v šest večer okolo Rotterdamu. Druhý den ráno jsme se vylodili v Killingholme a odtud nás čekala cesta napříč Anglií do přístavu v Heyshamu. Schválně jsme najeli na vedlejší cesty, protože jsme měli docela dost času a užili si tak krásnou přírodu a až nečekaně nádherný počasí, které se drží až doteď. V Heyshamu jsme zaplatili nekřesťanských 585 liber za trajekt a loď Ben My Chree nás dopravila na „ostrov touhy“.

Hned jsme zamířili do depa, jako mnoho dalších závodníků s karavany, náklaďáky apod. V paddocku už se stály fronty na místo, ale naštěstí jsme vychytali ještě pěkný stání, i když jsme trochu dál, než v předchozích letech. Vybalování nám šlo vcelku rychle a jediné, co nám to stěžovalo, byl nárazový vítr od moře. Večer jsme měli hotovo, a tak jsme vyrazili na cider s rodinou Podobských a dalšími kamarády, se kterými jsme se tu konečně po dvou letech opět setkali. Jídlo vyřešila rychlá čína a šli jsme spát, protože druhý den už nás čekaly první tréninky ve třídě Lightweight, která se jede na motocyklech SuperTwin.
Milan měl na Supertwinu opravdu ještě hodně práce, a tak byl rád za výpomoc, která sem z Čech přijela. Sice už tu je kamion Pirelli i Dunlop, ale zadní guma 160 má přijít až zítra, takže jsme se rohodli, že Indi odjede první trénink na gumě, se kterou jsme motorku koupili, což je jetá Dunlop 207. Ještě před tréninky si Indi neodpustil jet pozdravit Víly na Fairy Bridge a nechat jim ta dárek, za který bych chtěla poděkovat Laďovi Prášilovi. Odpoledne jsme na technické přejímce ještě doladili dvě chybky a nachystali jsme si motorku do prostoru boxů. Dnes se jely první kola Newcomerů, pak naše třída a poté Sidecary. První kolo si Indi zajel za klidných 23 minut a vrátil se s tím, že se rozkmitávají řidítka a bude třeba vyřešit tlumič řízení, který sice sebou máme, ale nemáme k němu montážní sadu. Motorky na předních místech mají přes sto koní, což je od té naší rozdíl asi o třicet, ale vzhledem k závodu na šest kol doufáme, že náš motor nepotkají žádné technické potíže a na rozdíl od ostatních by mohl vydržet. Ještě budeme muset doladit převody, ale to už jsou takové standartní záležitosti.

„Jelo se mi perfektně, akorát jsem si dával pozor kvůli té zadní gumě. Výkon samozřejmě trochu chybí, ale není to úplně v háji. Uvidíme, jak se to v trénincích ještě vyvrbí, ale pokud ostatní nijak extrémě nezrychlí, tak bych se mohl o pár míst zlepšit. Rozhodně potřebuju ten tlumič řízení, protože za Sulby straight jsem už myslel že půjdu na hubu. Taky ještě podvozek je tvrdší, takže máme co dělat“

Neděle bude naštěstí „klidná“ a budeme se pouze věnovat motorkám a přípravě na pondělí, kdy nás čekají další tréninky, které budou trvat celý další týden.

Informace o redaktorovi

Jiří Mikšík - (Odebírat články autora)