Isle of Man - Pondělí

Milan se věnuje celé dopoledne motorce, kluci vyráží autem dát si kolečko po trati a podívat se po okolí, a já s Indiánem dáváme procházku po depu a po stáncích, kterých tu vyrostlo jako hub po dešti. Zasněně koukám na oblečení ve slevě (loňský rok), kde trička vychází na 3-6 liber, mikiny na 10-15 a bundy na dvacet liber. Od Indiána dostávám krásný dárek - přívěšek na krk TT, protože zrovna na dnešek vychází naše výročí, což mi připomnělo i to loňské, kdy stál Indi na startu v Hořicích, a před tím než neskutečným způsobem na vodě vyhrál, to vyhlásil z věže „Larry“ Kočí do rozhlasu. Závody jsou prostě s naším životem nerozlučně spjaty ;-) Obdivujeme nádherné týmové oblečení Suzuki Relentless a zastavujeme se také u Hondy RC 45, která stála před jedním z pojízdných obchodů, kde ve výloze měli i repliku přilby Steve „Hizzy“ Hislopa, která se už prý těžko shání.
Po cestě zpět do stanu se ještě zastavujeme u Ryana Farquhara, který na nás mává a zajímá se jak se Indiánovi vedlo. Z odpovědi se zase rozvinul hodinový rozhovor, kdy Ryan zval Indiho do Irska a probírali roadracing všeobecně. Docela dost se všichni podivují nad tím, že se u nás roadracing vůbec jezdí a jsou z toho opravdu nadšení! A my jsme zase rádi, že se o našich závodech dozví „ve světě“,protože přivítat třeba Ryana v Hořicích…to by bylo krásný.
Indián se už nemůže dočkat jízd, ale předtím se stejně ještě musíme zastavit v kamionu Bitubo, kde nám slíbili naladění podvozku. Indián by rád více motorku nakopnutou na předek a tak „Bitubákovi“ hlásí svoje požadavky a hlavně co mu to dělá. Je vidět, že tenhle člověk umí. Prvně zbystřil tlumič řízení, který byl špatně přišroubován a tak prý řidítka nešla úplně volně, jak by měla. Potom se vrhl na měření motorky a veškeré údaje zapisoval do tabulky, kterou nám pak dal, v případě dopisování změn. Během jeho práce za námi přistoupil druhý Ital a potichu podotkl, že tenhle člověk dělá mechanika Gerrymu Mc Coyovi. Bezva, odcházíme s motorkou nakopnutou přesně podle představ Indiho s tím, že možná máme moc tvrdou pružinu, kterou bude třeba vyměnit a pokud zvolíme jiný převod, tak také budeme muset znovu vše přenastavit. Milan se snažil co nejvíce odkoukat a určitě je zase o něco chytřejší. Odtud ihned tlačíme moto na přejímku, kam se musí každý den. Přejímku jsem asi minule přechválila, protože teď už neprocházíme, ale musíme moto odstavit a zalaminátovat díry na spodní kapotě. Zůstávám tedy u motorky a Milan si utíká pro laminátovací sadu a ihned na místě to před komisařem musíme vyřešit. Když vidí, jak to jde Milanovi od ruky, lepí na moto známku o TK a posílá nás do uzavřených boxů, abychom si v klidu nasadili nahříváky. Otec od Farquhara nás trochu mate, když se ptá, kde je Michal, jak to že už nestojí na startu. Tam jsou seřazeni jezdci o 1-31 startovního čísla a newcommeři.Vyplašíme tedy Indoše a honíme ho ze stanu na start, jenže pak zjišťujeme, že se ho to netýká, protože tam jsou nováčci, kteří ještě nejeli kolo za vodičem (včetně Rico Penzkofera). Čekáme tedy v boxech, odkud budou vyjíždět ostatní startovní čísla, až pustí těch prvních třicet. Start měl zpoždění asi hodinu a Michal vyráží z boxů jako jeden z posledních. Čekám průlet tak za 21 minut a tak si chystám foťák. Sotva ho zapnu Indián proletí dřív, než se stačil foťák i já vzpamatovat! To bylo pod 21 s pevným startem! Druhé kolo už tedy foťák ani netahám,protože hop stejně nestíhám a jen koukám na časy…20:33, takže skoro kvalifikační limit a Indiána vyhlašují i v rádiu jako nejrychlejšího newcommera!!! Indián se vrací do depa, a hned po příjezdu dostává hodně nadáno a příkaz sundat onboard kameru. Letos si totiž vzala pod patronát TT „prestižní televize“ a onboard kamery jsou pouze na povolení s autorskými právy a to povolení bychom prý stejně nedostali. Takže jestli tu kameru na moto uvidí příště „můžeme se prý sbalit do dodávky a rovnou jet dom“. No Indián od této chvíle tohoto komisaře nezdraví a celou prestižní TV si můžou strčit za klobouk… Jsou to dvě kola za námi, benzín vydržel a honem chystáme motorku do třetího kola. Přesně dvě sekundy před uzavřením Michal projíždí bránou, ale věž už ho nepouští a tak se vrací. Dnes tedy jen dvě kola místo čtyř, ale asi to tak mělo být. Jsme nadšení, protože týden kvalifikací před námi a Indián už skoro kvalifikaci dal! Je vidět, že mechanik Garryho Mc Coye s podvozky prostě umí. Vracíme se zpět do depa, kde už na nás čeká pár školáků pro podpisy a samolepky a koukáme na internet, kde nás těší množství příspěvků na téma TT.
Večer se tu hodně ochladilo, ale počasí je prostě parádní. To tu prý nebývá. Dáváme ještě něco k jídlu a koukáme na kamery co jsme kromě fotek ještě natočili. Tak uvidíme jestli už zítra kvalifikaci Indián dá. Pneu už dostaly hodně zabrat, dost se tu sjíždí střed, ale Indi je chce ještě na zítřejší kvalifikace nechat a o kvalifikační limit se pokusit třeba až ve středu. Beztak je nutností k limitu ještě povinných šest kol.