Isle Of Man 5.6. - 6.6.

Probouzím se do mlhavého rána a chce se mi nutně na WC. Koukám na hodiny a je půl deváté… mrknu z okna, a místo aby už byl kolem Kawasaki šrumec, tak se nic neděje… no na to že v 9:15 máme být na technické, která končí 9:45 hmmm. Jen co otevřu stan, slyším skandování a najednou koukám na skupinku Čechů s vlajkami. V tu chvíli se vyvalil z druhé části trucku Billy a jeho mechanici a začala ta správná panika. Závod měl začínat ve dvanáct, technická za půl hodinky a motorka nebyla ani přezutá… Milan chtěl tak rychle vstát z patrové postele, že s kalhotami na půl žerdi vypadl z té patrovky na zem a tak tak se chytil linky a stolu. Jak padal, tak přistála Indiánovi na hlavě otevřená plechovka se ciderem, takže ten byl v tu ránu taky na nohách a mohl se věnovat návštěvě.

Isle Of Man 5.6. - 6.6.

Sobota 5.6.

Motorka přes technickou neprošla kvůli propálenému spodnímu laminátu, takže to začal Milan okamžitě řešit. Ostatní z týmu začali šaškovat s výměnou pneu a i když se Billy pokoušel zaměstnat i Indiána, tak ten se tentokrát nenechal vyvádět z míry a řekl, že on jede závody a potřebuje si dát v klidu svoje ranní kafe. Já jsem si nachystala pití a čističe na start, protože mám za úkol čistit přilbu a plexi. Milan má tentokrát tankovat a Alan mu má otevřít a zavřít nádrž. Hodinu před závodem se také musí nalít benzín na startu do tankovací věže.
Indiána čeká závod na šest kol a tak se musí pořádně koncentrovat na takové fyzické vypětí. Půjčil si můj mobil a sluchátka a pustil si hudbu a pomalu jsme vyrazili na start. Mlha ale byla pořád hustá, a tak se dalo očekávat odložení startu. První odložení bylo o půl hodiny a při dalším odložení jsme šli zase zpět do trucku. Nakonec se závod ohlásil na tři hodiny odpoledne, a i když byla mlha možná ještě horší, nakonec se stejně odstartovalo. Indi vyrazil se startovním číslem 42 na Kawasaki ZX10R do prvního kola a my ho netrpělivě vyhlíželi. Najednou kolem nás prolítla zelená šmouha a Indi si dal čas s pevným startem 18:50, takže jsme se konečně dostali po naši vytouženou hranici 19 minut! Druhé kolo jsme čekali ještě rychlejší, ale devatenáct minut bylo pryč a Indi nikde…čekali jsme jej na dotankování, Indi sice dojel, ale jen projel kolem nás, rukou nám ukázal, že pro něj je konec a zajel zpátky do depa. Tímto pro nás první závod skončil opět technickou závadou.
Běželi jsme za ním zjistit, co se stalo: „Od osmi tisíc otáček mi to začalo v prvním kole kuckat, ale nebylo to ještě tak hrozný jako v druhým kole, kdy jsem si dal hlavičku o kapotáž, jak motor vynechával. Několik okamžiků bylo i docela nebezpečných, když třeba v zatáčce motor na chvíli vydechl a najednou se zase chytil a desítka poskočila…to nebylo vůbec nic příjemnýho. Nemohl jsem motorku vytočit, a tak jsem se samozřejmě začal díky výletnímu tempu hrozně propadat. Dojel jsem tak aspoň zpět do depa, aby se z týmu o mě nebáli, že se mi něco stalo…nerozumím tomu, ale řekl jsem si, že pokud je tohle to nejhorší co se mi bude dít v závodech, tak se nedá nic dělat. Akorát jsme si to musel říct letos už podruhé.

Z MSS racing týmu nám doporučili rozebrat palivovou pumpu a podívat se na filtr. Na večer byl ohlášen jednokolový trénink pro třídu TT Superstock a TT Supersport a jedno kolo pro TT Zero. Milan chtěl tento trénink využít pro Hondu a tak začal okamžitě řešit spojku, ale to se bohužel nedalo rozumně stihnout, a tak se zároveň rozebrala i Kawa, aby se přišlo na problém a v pondělí se neopakoval. Po vytažení filtru bylo evidentní, že ten problém byl zde, protože byl zanesený drobky z pěny, která se musí na českých závodech dávat do nádrže. Alan ho tedy vyčistil, aby si večer Indi mohl na desítce jedno kolečko dát. Na technické nás pro změnu zbuzerovali za čísla (což je vyloženě specialita našich technických komisařů v ČR), takže jsme museli ještě utíkat přelepit bílou tabulku červenou a na ni bílá čísla.
Paul Owen nedojel v závodu úplně ze stejného důvodu, a tak se navečer sešlo v depu docela dost závodníků, aby mohli ještě něco odjezdit. Vedle nás stál Martin Loicht se svojí CBR 600RR 2007 v sérii. Koukám jako blázen, jak vyřešil vyšší plexi na svoji motorku…opravdu nekecám…vzal plexi z přilby a to přinýtoval na stávající plexi na motorce!…Za námi taky stály motorky TT Zero, tedy ty elektrické nesmysly….většina vypadala krásně, jen jedna vypadala jako povařená popelnice…ani jsem se nemusela sázet, kdo to vyráběl :-D.
Indi vjel do testovacího kola a vrátil se s tím, že vše funguje, takže závada snad byla do závodu odhalena. Večer jsme chtěli vyrazit do města na show na promenádu, ale jako obvykle než jsme se vycrcali z depa, bylo po show. Zapadli jsme tak stranou do jedný hospůdky „na jedno“, Indi naštvanej, že jsme vůbec někam chodili, protože všude bylo mraky lidí, ale to ho brzy přešlo, když za ním po deseti minutách přišel zhruba stejně starej kluk, který mu do ruky dal pár bankovek, ať si za to koupí pití. Za chvíli se vrátil sám s pitím a obálkou s dalšími penězi, že je z Irska i když bydlí na Manu, a že Indiána už od loňska sleduje a moc mu fandí. Když jsem řekla, že mám chuť na brambůrky, za chvíli šel další člověk s plnou náručí pytlíků a vysypal přede mě hromadu všemožných brambůrek, co vůbec na baru měli. Místo jedno Guinnesse na ochutnání jsem měla tři a čtvrtého jsem už vážně dát nemohla (já..takovej abstinent a antipivař). Nakonec z toho bylo příjemné setkání, takže i když se člověku někam nechce, nikdy neví, co ho tam může dobrého potkat.

Neděle 6.6.2010 Mad Sunday

Už v pátek se nahrnulo na ostrov tolik motorek, že tu není málem k hnutí. Na neděli jsme si domluvili s Podobskými, že nás vemou autem na výlet, i když Milan nakonec zůstal v depu a řešil motorky na pondělí. Přidal se k nám taky Tonda se svojí rodinkou, takže jsme vyráželi dvěma auty. Dostali jsme opět výborné buchty, takže se tu cítíme skoro jako doma. Na výlet jsme měli sice vyrážet v jedenáct, ale rádi jsme to odložili až na jednu hodinu.
První zastávku jsme si udělali u kostelíka, který by snad nikdo normálně nenašel. Bylo tam několik historických křížů z keltské doby a dokonce jeden, který stojí stále na svém původním místě a často se objevuje na pohlednicích.

Do kostelíku se dalo normálně vstoupit a nikdo ho nemusel hlídat. Bylo tam pár lavic s připravenými modlitebními knihami, malý oltář se zlatými svícny a po levé straně stůl s návštěvní knihou a pohlednicemi na kterých bylo napsáno, kolik stojí a u nich kasička pro vhození peněz. Jednu krásnou černobílou za dvě libry jsem si musela prostě odnést. Kostelík byl zrekonstruovaný, ale náleží k němu i původní část, která je dnes už bez střechy a funguje jako předvstup. Indi se na chvíli posadil a přečetl si z knížky jednu motlitbu na zítřejší den.

Odtud jsme vyrazily do Laxey, které je známé největším funkčním kolem na odčerpávání vody z dolu. Předtím jsme se ještě ale zastavili v hospodě Queen´s, kde by údajně mohl být na fotkách František Šťastný. Nebyl, a tak musíme pátrat dál. Horníci tu museli mít strašně těžký život. Důl byl 600m hluboký a někteří pracovníci šli na svoje místo i dvě hodiny a to chodili pěšky do práce také někteří i dvě hodiny. Na vybavení do dolů si museli taky vydělat, protože se nic nefasovalo. Svíčky měli na přilbách přilepeny jílem a náhradní měli ovázané okolo krku. Když nic nevytěžili, nic nevydělali. Kousek dál byl ještě další důl, ale tam bylo kdysi velké neštěstí, při němž zahynulo 120 horníků. Důl v Laxey byl otevřen v osmnáctém století a zavřen ve dvacátých letech devatenáctého. Moc hezké jsou i hornické domečky okolo, které jsou obydlené dodnes.

Další zastávka byla v hospůdce u pobřeží, kde vaří vlastní pivo a potom jsme se mrkli na pláž, kde zrovna točili k TT stand-up. Odtud jsme vyrazili za Ramsey do nejvyššího místa ostrova k majáku, kde se Indi začal přehrabovat v kamínkách a nakonec si zpět vezl plné kapsy šutrů…
Na večer byla domluvená u našeho stanu grilovačka, na kterou jsme tak tak stihli dorazit. Sešlo se nás nakonec skoro na třicet Čecho-slováků od místních až po návštěvníky z ČR a byl z toho nakonec moc pěkný večer…škoda že Indi musel jít jako popelka o dvanácti spát, protože ho v pondělí čekal náročný den. Nakonec náročnější, než si vůbec mohl představit.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 19x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist