Z historie: Nastup japonskych motocyklu
Text: Jiří Mikšík | Zveřejněno: 8.6.2005 | Zobrazeno: 1 897x
Az do roku 1959 si nikdo nedokazal predstavit, ze by nekdo mohl prorazit hegemonii italskych, britskych a nemeckych motocyklovych znacek. Motocykly MV Agusta, Gilera, Norton a NSU kralovali zavodum Velkych cen po cele Evrope.
Ovsem na zavode Tourist Trophy se v tomto roce objevil ve tride 125 ccm japonsky jezdec Naomi Taniguchi se ctyrtaktnim strojem Honda. Dojel tehdy na 6. miste a byly to prvni historicke body pro japonskeho giganta.
O rok pozdeji uz to byla v Evrope uplna invaze japonskych pilotu, jen pro uplnost opet Taniguchi, Takahashi, Suzuki, Tanaka, Kitano a Satoh.
A prave Kenjiro Tanaka vyjel na Velke cene zapadniho Nemecka na okruhu v Solitude ve tride do 250 ccm prvni podiove umisteni – 3. misto.
Ovsem Japonci si brzy uvedomili, ze pouze s domacimi jezdci neprorazi a pokud chteji vyhravat a ziskavat tituly mistru sveta, musi angazovat soucasne motocyklove hvezdy ze zahranici. A tak se prvnim mistrem sveta na Honde stal v roce 1961 Australan Tom Phillis na motocyklu o obsahu 125 ccm.
Ovsem nejznamejsim pilotem teto doby, ktery jezdil na Honde, byl bezesporu Rhodesan Jim Redman, 6-ti nasobny mistr sveta ve tridach 250 a 350 ccm – poprve na Honde 250 v roce 1962, a vitez celkem 45 zavodu Grand Prix.
Dalsimi piloty, kteri proslavili tuto znacku v jejim absolutnim zacatku, byli dale Svycar Luigi Taveri, Anglican Mike Hailwood a “letajici” Skot Bob McIntyre.
Diky nastupu japonskych stroju se uplne stahla z nizsich trid italska MV Agusta s nekolikansobnym mistrem sveta Carlo Ubbialim. A tak jedinym vaznym konkurentem byl v te dobe vychodonemecky tovarni jezdec MZ, Ernst Degner. Ten vsak zakratko emigroval do zapadniho Nemecka a stal se tovarnim pilotem dalsi japonske znacky Suzuki. A tak v roce 1961 vyhrala Honda v nizsich kubaturach celkem 18 zavodu a v celkovem poradi mistrovstvi sveta uplne dominovala: 125 ccm: 1. Phillis, 3. Taveri, 4. Redman, 5. Takahashi, 6. Hailwood. 250 ccm: 1. Hailwood, 2. Phillis, 3. Redman, 4. Takahashi a 5. McIntyre.
A zaroven nastupuje take Suzuki, predevsim v nejnizsi tride do 50 ccm. Je to uz jmenovany Nemec Ernst Degner, ktery se stava prvnim mistrem sveta na stroji teto znacky. O rok pozdeji pak vitezi jeho znackovy kolega, Novozelandan Hugh Anderson jak ve tride do 50 ccm, tak i ve stopetadvacitkach. Krome techto dvou jmenovanych je velmi znamy i Kanadan Frank Perris. A jejich nejvetsimi souperi potom piloti na Hondach, Luigi Taveri a Ir Tommy Robb. Jedinym konkurentem na mimo japonskem stroji ve tride 50 ccm byl potom Nemec Georg Anscheidt na Kreidleru.
Ve tride 125 ccm je pak jedinym “evropskym” souperem Anglican Alan Sheperd na vychodonemeckem stroji ze Zschopau, tedy na MZ.
O tridu vyse se prosazuje poprve i Yamaha a v sedle s Britem Philem Readem se stava take v roce 1964 mistrem sveta. Spolu s nim jezdi vyborne i jeho tymovy kolega, Kanadan Mike Duff.
A velkym souperem je pouze Ital Tarquinio Provini na motocyklu Morini. Ve tristapadesatkach pak bojuje s Redmanem a Taverim na Hondach predevsim Mike Hailwood na MV Aguste.
A na scene se objevuji dalsi dva zavodnici na Hondach. Je to Rhodesan Bruce Beale (ten se prosazuje hlavne ve 350-tkach) a Ir Ralph Bryans – ten naopak ziskava pro Hondu prvni mistrovsky titul v “kolibricich”, tedy do 50 ccm.
V roce 1965 se poprve prosazuje Honda i v nejsilnejsi tride, kdy angazuje v tu dobu nejlepsiho pilota teto kubatury, Anglicana Mika Hailwooda (mistr sveta 500 ccm na MV Aguste 1962 – 1964) a ten ziskava pro Hondu prvni historicky titul v kralovske kubature po velkem souboji s Italem Agostinim na MV Aguste..
A na Yamahach 125 a 250 ccm se predstavuje v zavodech Grand Prix dalsi hvezda motocyklove silice, mlady Brit Bill Ivy.
V roce 1967 se datuje take prvni uspesny vstup posledni japonske znacky, tedy Kawasaki, V sedle stroje o obsahu 125 ccm se prosadil Brit Dave Simmonds a konci ve finske Imatre jako 3. O dva roky pozdeji se potom stava mistrem sveta. Za zajimavost jiste stoji, ze v roce 1970 jezdil tento anglicky jezdec na Kawasaki jak stopetadvacitky, tak i pullitry !
A jelikoz od roku 1969 omezila FIM pocet valcu v nejnizsich obsahovych kubaturach, tak se japonske znacky z techto trid postupne, nebo uplne stahly. A tak zatimco evropsti i zamorsti jezdci ziskavali pro Japonce tituly mistrà sveta jako na bezicim pasu, tak co se tyka japonskych pilotu, ti uz tak uspesni nebyli. Prvni titul vubec vybojoval pro zemi “samuraju” rodak z Koreje, Takazumi Katayama na Yamaze 350 v roce 1977. Ve stopetadvacitkach to potom byl jako prvni, nejmladsi z bratru Aokiovych, Haruchika, na Honde v roce 1995. A konecne ve dvestepadesatkach ziskal pro “zemi vychazejiciho slunce” prvni titul “jezdecky genius” Tetsuya Harada na Yamaze v roce 1993. Ovsem na ten opravdicky titul, tedy v kralovske kubature, na nej Japonci stale jeste cekaji a jak ukazuje nasledujici prehled, tak v poslednim desetileti (s malymi vyjimkami) u neho nebyli nikdy moc blizko: 1995 – 5. Shinichi Itoh, 1996 – 5. Norick Abe, 1997 – 2. Tadayuki Okada, 3. Nobuatsu Aoki, 1998 – 6. Norick Abe, 1999 – 3. Tadayuki Okada, 2000 – 8. Norick Abe, 2001 – 5. Shinya Nakano, 2002 – 3. Tohru Ukawa, 2003 – 8. Tohru Ukawa, 2004 – 6. Makoto Tamada.
O rok pozdeji uz to byla v Evrope uplna invaze japonskych pilotu, jen pro uplnost opet Taniguchi, Takahashi, Suzuki, Tanaka, Kitano a Satoh.
A prave Kenjiro Tanaka vyjel na Velke cene zapadniho Nemecka na okruhu v Solitude ve tride do 250 ccm prvni podiove umisteni – 3. misto.
Ovsem Japonci si brzy uvedomili, ze pouze s domacimi jezdci neprorazi a pokud chteji vyhravat a ziskavat tituly mistru sveta, musi angazovat soucasne motocyklove hvezdy ze zahranici. A tak se prvnim mistrem sveta na Honde stal v roce 1961 Australan Tom Phillis na motocyklu o obsahu 125 ccm.
Ovsem nejznamejsim pilotem teto doby, ktery jezdil na Honde, byl bezesporu Rhodesan Jim Redman, 6-ti nasobny mistr sveta ve tridach 250 a 350 ccm – poprve na Honde 250 v roce 1962, a vitez celkem 45 zavodu Grand Prix.
Dalsimi piloty, kteri proslavili tuto znacku v jejim absolutnim zacatku, byli dale Svycar Luigi Taveri, Anglican Mike Hailwood a “letajici” Skot Bob McIntyre.
Diky nastupu japonskych stroju se uplne stahla z nizsich trid italska MV Agusta s nekolikansobnym mistrem sveta Carlo Ubbialim. A tak jedinym vaznym konkurentem byl v te dobe vychodonemecky tovarni jezdec MZ, Ernst Degner. Ten vsak zakratko emigroval do zapadniho Nemecka a stal se tovarnim pilotem dalsi japonske znacky Suzuki. A tak v roce 1961 vyhrala Honda v nizsich kubaturach celkem 18 zavodu a v celkovem poradi mistrovstvi sveta uplne dominovala: 125 ccm: 1. Phillis, 3. Taveri, 4. Redman, 5. Takahashi, 6. Hailwood. 250 ccm: 1. Hailwood, 2. Phillis, 3. Redman, 4. Takahashi a 5. McIntyre.
A zaroven nastupuje take Suzuki, predevsim v nejnizsi tride do 50 ccm. Je to uz jmenovany Nemec Ernst Degner, ktery se stava prvnim mistrem sveta na stroji teto znacky. O rok pozdeji pak vitezi jeho znackovy kolega, Novozelandan Hugh Anderson jak ve tride do 50 ccm, tak i ve stopetadvacitkach. Krome techto dvou jmenovanych je velmi znamy i Kanadan Frank Perris. A jejich nejvetsimi souperi potom piloti na Hondach, Luigi Taveri a Ir Tommy Robb. Jedinym konkurentem na mimo japonskem stroji ve tride 50 ccm byl potom Nemec Georg Anscheidt na Kreidleru.
Ve tride 125 ccm je pak jedinym “evropskym” souperem Anglican Alan Sheperd na vychodonemeckem stroji ze Zschopau, tedy na MZ.
O tridu vyse se prosazuje poprve i Yamaha a v sedle s Britem Philem Readem se stava take v roce 1964 mistrem sveta. Spolu s nim jezdi vyborne i jeho tymovy kolega, Kanadan Mike Duff.
A velkym souperem je pouze Ital Tarquinio Provini na motocyklu Morini. Ve tristapadesatkach pak bojuje s Redmanem a Taverim na Hondach predevsim Mike Hailwood na MV Aguste.
A na scene se objevuji dalsi dva zavodnici na Hondach. Je to Rhodesan Bruce Beale (ten se prosazuje hlavne ve 350-tkach) a Ir Ralph Bryans – ten naopak ziskava pro Hondu prvni mistrovsky titul v “kolibricich”, tedy do 50 ccm.
V roce 1965 se poprve prosazuje Honda i v nejsilnejsi tride, kdy angazuje v tu dobu nejlepsiho pilota teto kubatury, Anglicana Mika Hailwooda (mistr sveta 500 ccm na MV Aguste 1962 – 1964) a ten ziskava pro Hondu prvni historicky titul v kralovske kubature po velkem souboji s Italem Agostinim na MV Aguste..
A na Yamahach 125 a 250 ccm se predstavuje v zavodech Grand Prix dalsi hvezda motocyklove silice, mlady Brit Bill Ivy.
V roce 1967 se datuje take prvni uspesny vstup posledni japonske znacky, tedy Kawasaki, V sedle stroje o obsahu 125 ccm se prosadil Brit Dave Simmonds a konci ve finske Imatre jako 3. O dva roky pozdeji se potom stava mistrem sveta. Za zajimavost jiste stoji, ze v roce 1970 jezdil tento anglicky jezdec na Kawasaki jak stopetadvacitky, tak i pullitry !
A jelikoz od roku 1969 omezila FIM pocet valcu v nejnizsich obsahovych kubaturach, tak se japonske znacky z techto trid postupne, nebo uplne stahly. A tak zatimco evropsti i zamorsti jezdci ziskavali pro Japonce tituly mistrà sveta jako na bezicim pasu, tak co se tyka japonskych pilotu, ti uz tak uspesni nebyli. Prvni titul vubec vybojoval pro zemi “samuraju” rodak z Koreje, Takazumi Katayama na Yamaze 350 v roce 1977. Ve stopetadvacitkach to potom byl jako prvni, nejmladsi z bratru Aokiovych, Haruchika, na Honde v roce 1995. A konecne ve dvestepadesatkach ziskal pro “zemi vychazejiciho slunce” prvni titul “jezdecky genius” Tetsuya Harada na Yamaze v roce 1993. Ovsem na ten opravdicky titul, tedy v kralovske kubature, na nej Japonci stale jeste cekaji a jak ukazuje nasledujici prehled, tak v poslednim desetileti (s malymi vyjimkami) u neho nebyli nikdy moc blizko: 1995 – 5. Shinichi Itoh, 1996 – 5. Norick Abe, 1997 – 2. Tadayuki Okada, 3. Nobuatsu Aoki, 1998 – 6. Norick Abe, 1999 – 3. Tadayuki Okada, 2000 – 8. Norick Abe, 2001 – 5. Shinya Nakano, 2002 – 3. Tohru Ukawa, 2003 – 8. Tohru Ukawa, 2004 – 6. Makoto Tamada.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?