Jsme rádi, že navštěvujete Motorkáři.cz.
Abychom mohli naši práci dále rozvíjet, tak oceníme, když nastavíte vyjímku v AdBlocku pro náš web.
Děkujeme, tým Motorkáři.cz.
@IvanDvoutakťák - nemyslel sem to přímo tak aby se okruhu vzpomínalo na jezdce road racingu. Mě prostě zaráží, když se o jedněch mluví a píše, mají velké vzpomínkové akce a o druhých ani slovo.
Nebol som fanúšik #58. bol moc agresívny a svojimi chybami často krát trpeli aj ostatný okolo neho. nie je to úplne moja šálka kávy. ale kto vie ako by to vyzeralo pre napr MM keby tento Ital žije. možno by sa dostali do jedného týmu. určite ho bola škoda. neštastná náhoda.
Žádná reakce a tak Unavixovi ještě rada :
srovnej si v hlavě, kolik závodů na příroďácích jsi "navštívil"
jako divák a pak teprve o nich začni, anebo raději, přestaň psát .
Unavixi, ta Tvoje "tiráda" o českých jezdcích roadracingu, které opustilo
závodnické štěstí, je výsledkem toho, že nevíš jaké jsou vztahy v komunitě
lidí v českém roadracingu. Dokonce si dovolím říci, že jim jejich zesnulé
rodinné příslušníky, přátele, kamarády, nemusí připomínat nějaké "externí"
vzpomínkové akce a že by je možná považovali i za nevhodné .
unavix: na jednu stranu tvůj příspěvek chápu. Je to jako nemoc českého zpěváka, která ho postihla už v pokročilém věku. Média však taky příliš nezajímalo, že touto nemocí často onemocní mnoho mladých, včetně dětí. A tak to na světě je, bylo a bude, že se vzpomíná jen na slavná jména. Bohužel. Je to však i pochopitelné, že široká veřejnost vzpomíná na své oblíbence. Musím taky uznat že v minulých letech přerostla akce v mejch očích v nesmyslnej pokus o rekord(to se nemusí dělat pod záminkou vzpomínky ať už na kohokoliv), kde se původní myšlenka vzpomínky už dost vytrácela a jsem přesvědčen, že dobrá polovina zúčastněných neměla ani ponětí kdo Simoncelli byl. Proto zřejmě pro letošek ta změna zpět.
Na druhou stranu mně úplně nepasuje myšlenka vzpomínání na road racery na dromech, které tito jezdci často neuznávají a pohrdají jimi. Líbila se mně v minulosti myšlenka brněnského dromu pojmenovat své dva republikové podniky (dokud se tam mistrák jel) po Frantovi Šťastném(coby legendě) a Jardovi Hulešovi(coby první štice ve znovuzrození našich jezdců ve světových sériích). Po tomto vzoru bych si dovedl třeba představit jet závod Alpe v Mostě jako memoriál Tomáše Hlavatky, jehož osud byl s okruhem skutečně spjatý. Věřím, že jednotlivé podniky road racingu na své kamarády často vzpomínají při slavnostním startu, v programech, nálepky, sbírky a podobně. Zároveň by byla celkem paradoxní situace, kdyby dromy (co vznikli, právě aby se závodilo bezpečněji) pořádaly vzpomínkové akce na ty, kteří v podstatě tuto myšlenku většího zabezpečení neakceptují. Ale to už je spíše o mém osobním pohledu.
A co takhle zavzpomínat na český i slovenský kluky, kteří už se nevrátili domů ze závodů na přírodních tratích? Hmmm? Na jejich jménu se nemůže okruh zviditelnit tak se bude vzpomínat jen na ty, na kterých se dá brněnský okruh prezentovat ve světě že.
Nebo snad život jezdců MS na okruzích je cennější než život kluků z road racingu?
Osobně si myslím, že pozůstalým po českých jezdcích by taková vzpomínková akce byla bližší než pozůstalým o nichž se píše v článku.
Jenže ono je teď moderní přehlížet co je české a velebit vše cizácké.
Jo a nezapomeňte mi praví "vlastenci" dát za pravdu kopec mínusů.
falkomas: si mi to vzal z huby ( vlastně z klávesnice ) , The MANIAC je to samý , občas bezmozek , ale očividně s větší dávkou štěstí než měl 58 ... ... ale asi to tak MANITŮ chtěl a nikdo to už nikdy nevrátí ... škoda , mohl tu být dýl ... ( v tý době jsem měl ještě fároše a 2 roky jsem vozil 58 s černou páskou ... ) ... 1100virago - 100% - dneska budeš samej +
Jé ho měl, jako jednoho ze tří oblíbenců. Tenkrát mě to dost vzalo. Závod jsem vyděl "hrůza" a poté slyšel o pár hodin později v rádiu, že nepřežil. Byl to sympaťák a jeho jízda byla famózní. Krůček po krůčku se zlepšoval a myslím si, že se rodil další Italský šampión. Někdy to na trati přehnal to ano, ale na obranu koukněte, jak občas jede dravě i nebezpečně například MM a kolik lidí poslal on do nemocnice, nebo k zemi. Líbí se mi to, je to mnohem lepší a zábavnější pro oko, než kroužení bez soubojů Čest jeho památce.58
Virago 100% souhlas, teda krom toho, že já ho měl v oblibě... Připomínal mi Rossiho v počátcích a Ianone je taky takovej divočák. Bez respektu na hraně a občas i za hranou...
Neměl jsem Simoncelliho v oblibě kvůli jeho bezhlavému a často zbytečně agresívnímu způsobu a nebezpečnému stylu závodění. Ale trest přišel v době, kdy konečně začal brát rozum, zklidnil se a přicházely první úspěchy. Rád bych věděl kam by to dotáhnul kdyby dostal šanci závodit dál, ale to už se nedozvím. Ale jedno vím jistě - na ten okamžik kdy se jeho utržená přilba kutálela jako nakopnutý kbelík nezapomenu. A od té doby mi méně záleží na tom kdo kolikátý dojede, jako spíš ať všichni dojedou v pořádku. Hlavně při road racingu, kde je to riziko ještě o dost vyšší.
Ja si na tú tragédiu dobre pamätám,a verte, alebo nie, aj teraz mi to často behá po rozume. A bolo mi to vtedy veľmi ľúto,tak ako aj ostatných. Vždy,keď vidím nejaké pády,až mi trocha zovrie srdce.Alebo zrovna predvčerom pod mojimi oknami zahynula cyklystka a hneď sa mi to všetko vrátilo. Ale to teátro,čo nastalo po Sicovej smrti a trvá vlastne do dnes, veľmi nechápem. Je to dosť povrchné.
@IvanDvoutakťák - nemyslel sem to přímo tak aby se okruhu vzpomínalo na jezdce road racingu. Mě prostě zaráží, když se o jedněch mluví a píše, mají velké vzpomínkové akce a o druhých ani slovo.
Kuwa už 5 let ,ten čas letí neskutečně!
Každého života je škoda...
RIP 58
Nebol som fanúšik #58. bol moc agresívny a svojimi chybami často krát trpeli aj ostatný okolo neho. nie je to úplne moja šálka kávy. ale kto vie ako by to vyzeralo pre napr MM keby tento Ital žije. možno by sa dostali do jedného týmu. určite ho bola škoda. neštastná náhoda.
Žádná reakce a tak Unavixovi ještě rada :
srovnej si v hlavě, kolik závodů na příroďácích jsi "navštívil"
jako divák a pak teprve o nich začni, anebo raději, přestaň psát .
Unavixi, ta Tvoje "tiráda" o českých jezdcích roadracingu, které opustilo
závodnické štěstí, je výsledkem toho, že nevíš jaké jsou vztahy v komunitě
lidí v českém roadracingu. Dokonce si dovolím říci, že jim jejich zesnulé
rodinné příslušníky, přátele, kamarády, nemusí připomínat nějaké "externí"
vzpomínkové akce a že by je možná považovali i za nevhodné .
unavix: na jednu stranu tvůj příspěvek chápu. Je to jako nemoc českého zpěváka, která ho postihla už v pokročilém věku. Média však taky příliš nezajímalo, že touto nemocí často onemocní mnoho mladých, včetně dětí. A tak to na světě je, bylo a bude, že se vzpomíná jen na slavná jména. Bohužel. Je to však i pochopitelné, že široká veřejnost vzpomíná na své oblíbence. Musím taky uznat že v minulých letech přerostla akce v mejch očích v nesmyslnej pokus o rekord(to se nemusí dělat pod záminkou vzpomínky ať už na kohokoliv), kde se původní myšlenka vzpomínky už dost vytrácela a jsem přesvědčen, že dobrá polovina zúčastněných neměla ani ponětí kdo Simoncelli byl. Proto zřejmě pro letošek ta změna zpět.
Na druhou stranu mně úplně nepasuje myšlenka vzpomínání na road racery na dromech, které tito jezdci často neuznávají a pohrdají jimi. Líbila se mně v minulosti myšlenka brněnského dromu pojmenovat své dva republikové podniky (dokud se tam mistrák jel) po Frantovi Šťastném(coby legendě) a Jardovi Hulešovi(coby první štice ve znovuzrození našich jezdců ve světových sériích). Po tomto vzoru bych si dovedl třeba představit jet závod Alpe v Mostě jako memoriál Tomáše Hlavatky, jehož osud byl s okruhem skutečně spjatý. Věřím, že jednotlivé podniky road racingu na své kamarády často vzpomínají při slavnostním startu, v programech, nálepky, sbírky a podobně. Zároveň by byla celkem paradoxní situace, kdyby dromy (co vznikli, právě aby se závodilo bezpečněji) pořádaly vzpomínkové akce na ty, kteří v podstatě tuto myšlenku většího zabezpečení neakceptují. Ale to už je spíše o mém osobním pohledu.
A co takhle zavzpomínat na český i slovenský kluky, kteří už se nevrátili domů ze závodů na přírodních tratích? Hmmm? Na jejich jménu se nemůže okruh zviditelnit tak se bude vzpomínat jen na ty, na kterých se dá brněnský okruh prezentovat ve světě že.
Nebo snad život jezdců MS na okruzích je cennější než život kluků z road racingu?
Osobně si myslím, že pozůstalým po českých jezdcích by taková vzpomínková akce byla bližší než pozůstalým o nichž se píše v článku.
Jenže ono je teď moderní přehlížet co je české a velebit vše cizácké.
Jo a nezapomeňte mi praví "vlastenci" dát za pravdu kopec mínusů.
falkomas: si mi to vzal z huby ( vlastně z klávesnice ) , The MANIAC je to samý , občas bezmozek , ale očividně s větší dávkou štěstí než měl 58 ... ... ale asi to tak MANITŮ chtěl a nikdo to už nikdy nevrátí ... škoda , mohl tu být dýl ... ( v tý době jsem měl ještě fároše a 2 roky jsem vozil 58 s černou páskou ... ) ... 1100virago - 100% - dneska budeš samej +
Jé ho měl, jako jednoho ze tří oblíbenců. Tenkrát mě to dost vzalo. Závod jsem vyděl "hrůza" a poté slyšel o pár hodin později v rádiu, že nepřežil. Byl to sympaťák a jeho jízda byla famózní. Krůček po krůčku se zlepšoval a myslím si, že se rodil další Italský šampión. Někdy to na trati přehnal to ano, ale na obranu koukněte, jak občas jede dravě i nebezpečně například MM a kolik lidí poslal on do nemocnice, nebo k zemi. Líbí se mi to, je to mnohem lepší a zábavnější pro oko, než kroužení bez soubojů
Čest jeho památce.58
Virago 100% souhlas, teda krom toho, že já ho měl v oblibě... Připomínal mi Rossiho v počátcích a Ianone je taky takovej divočák. Bez respektu na hraně a občas i za hranou...
Takovejch sympataku, kerejm by se dalo fandit je malo. Porad mi tam chybi.
Jj virago ma recht,cest jeho pamatce.
Byl to pan závodník! Ne vlakojezdec.víc takových.
Neměl jsem Simoncelliho v oblibě kvůli jeho bezhlavému a často zbytečně agresívnímu způsobu a nebezpečnému stylu závodění. Ale trest přišel v době, kdy konečně začal brát rozum, zklidnil se a přicházely první úspěchy. Rád bych věděl kam by to dotáhnul kdyby dostal šanci závodit dál, ale to už se nedozvím. Ale jedno vím jistě - na ten okamžik kdy se jeho utržená přilba kutálela jako nakopnutý kbelík nezapomenu. A od té doby mi méně záleží na tom kdo kolikátý dojede, jako spíš ať všichni dojedou v pořádku. Hlavně při road racingu, kde je to riziko ještě o dost vyšší.
Ja si na tú tragédiu dobre pamätám,a verte, alebo nie, aj teraz mi to často behá po rozume. A bolo mi to vtedy veľmi ľúto,tak ako aj ostatných. Vždy,keď vidím nejaké pády,až mi trocha zovrie srdce.Alebo zrovna predvčerom pod mojimi oknami zahynula cyklystka a hneď sa mi to všetko vrátilo. Ale to teátro,čo nastalo po Sicovej smrti a trvá vlastne do dnes, veľmi nechápem. Je to dosť povrchné.