Lukáš Šembera o Motegi

I přestože by se z profilu tratě dalo jinak usuzovat, tak závodiště v Motegi je mezi motocyklovými závodníky považováno za naučení rychlé stopy jako jedno z nejtěžších.

Lukáš Šembera o Motegi


Do „japonské školy“ se vypravil o uplynulém víkendu i Lukáš Šembera, služebně i věkově nejmladší Čech v obou silničních motocyklových šampionátech, tedy MotoGP a WSBK. Trénink na jakémkoliv simulátoru však nedokáže suplovat samotnou realitu, ke které jsou potřeba naježděné kilometry a nejlépe za optimálních povětrnostních podmínek a to z důvodu rozpoznání všech záludností tratě při jízdě na limitu. Obojímu se však Lukáši Šemberovi v zemi vycházejícího slunce nedostalo, i přesto však lze 23.místo v cíli považovat za další krůček vpřed.



Lukáš Šembera: „Na to, že jsem letěl do Japonska tak dlouho, vlastně ještě o 5 hodin déle než do Kataru, tak jsme toho zase moc nenajezdili. Závod se sice jel na plný počet kol, ale pro změnu nám zrušili kvalifikaci. Poněvadž Motegi není zrovna moc jednoduchá trať, která by nováčkovi dala prostor na učení, vlastně je těžká jak prase a hned z první máte jet navíc kvalifikaci, tak je každá znalost dost důležitá a o to jsem byl díky počasí připraven. Druhý den jsme navíc jeli v ranním tréninku na mokru, tak jsme si svůj čas ani vylepšit nemohl, což by nám i pomohlo nejen v nastavení motorky, ale i mému sebevědomí, no a pak nám zrušili trénink. Důvod byl z části déšť a obrovské množství vody, která v určitých místech nestačila odtékat, ale hlavně pak množství naplaveného bahna a nečistot. Warm up se jel taktéž za mokro, protože ráno poprchávalo a i když to ke konci začalo osychat, že se dalo již více dávat plyn, tak zase sehrálo roli riziko pádu a poškození motocyklu před závodem, což by byla určitě hloupost. Zkusil jsme si jedno kole v závěsu Švýcara Krummenachera, ale v závěru jsem musel do boxů, kvůli vysoké teplotě motorky. Na warm up MotoGP však začalo znova pršet a všichni se domnívali, že se bude znova něco odkládat, ovšem organizátoři dokázali nečistoty z dráhy odstranit velmi rychle. Pak už přišlo na řadu „japonské slunce“ a v zaváděcím kole se z trati doslova kouřilo, když jsem naklonil motorku do zatáčky, připadal jsem si jako v mlžném lese. Většina zatáček v průběhu zahřívacího kola byla mokrých, tak jsme se domnívali, že mokré pneu budou dobrou volbou. I díky tomu jsme měl dobrý start a mohl jsem si dovolit se protlačit v první zatáčce až k prvním bodovaným příčkám, pak však bohužel přede mnou spadl Holanďan Iwema, který mne tak poslal do kačírku, kde jsem se zdržel. Závod tak pro mne začínal úplně odzadu. Brzy jsem se však dotáhl na jiného jezdce, myslím, že to byl Zarco a s ním jsem se snažil najet co největší počet kol, neboť on jel na suchých gumách. Postupně jsme předjížděli jezdce až jsem s dostal na 23.místo a vzhledem k tomu, že daleko přede mnou nikdo nebyl a pneu byly již K.O., tak nemělo cenu někam se hnát a riskovat zbytečný pád. Poslední část závodu jsem tak absolvoval s jedním japonským jezdcem a od něj jsem se naučil to, k čemu za celý víkend nebyla možnost, přičemž jsem si zároveň našel místo, které bylo vhodné k jeho předjetí, protože tam dříve brzdil a v posledním kole jsem ho tam i předjel a nasadil k rychlejšímu tempu, avšak v rámci bezpečného dojetí, což nakonec znamenalo i moje nejrychlejší kolo v závodě. Nyní nás čeká Jerez, který už znám, tak snad to bude zase o nějaký ten krůček směrem vpřed.“

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist