Jan Witteveen skoncil u Aprilie
Text: Jiří Mikšík | Zveřejněno: 8.12.2004 | Zobrazeno: 1 419x
Ke konci tohoto roku konci sve pusobeni u Aprilie jeden z nejvlivnejsich muzu celeho serialu Grand Prix, reditel zavodniho oddeleni Aprilie, Nizozemec Jan Witteveen.
Jan Witteveen skoncil u Aprilie
Reditel zavodniho oddeleni Aprilie, Jan Witteveen, odchazi k 31. prosinci od teto firmy a to po vice jak 14 letech.
Jelikoz se diky priblizne 9 mesicu vzhledem k presunu tovarny Aprilie ke konzernu Piaggio, nic nedelo (mysleno priprava motocyklove silnicni sezony 2005) a teprve 25. listopadu padlo usty Rocca Sabelliho definitivni rozhodnuti, ze Gilera a Derbi (nalezi rovnez ke koncernu Piaggio) dale budou provozovat sve tymy do 125 ccm a Aprilia se soustredi pouze na kubatury 125 a 250 ccm, tak byl Jan Witteveen prakticky bez moznosti, cokoliv do budoucna ovlivnit.
"Nejdrive si vezmu dovolenou, pak budu uvazovat, co dale. Pokud by Aprilia chtela, tak bych eventuelne mohl pusobit v roli nejakeho poradce", rika 57-lety zkuseny muz.
Witteveen nastoupil k Aprilii v roce 1990 - predtim pracoval jako konstrukter na uspesnych motokrosovych strojich Gilera a Cagiva - a tehdy zde neexistovalo vubec zadne zavodni oddeleni. Ital Loris Reggiani vyhral sice na Aprilii 250 GP v Misanu 1987, ale to byla motorka domaci vyroby a pouzila pouze jmeno Aprilia. A nejlepsi umisteni jezdce na Aprilii v serialu MS bylo do doby pred Witteveenem, 12. misto Belgicana Didiera de Radiguese v roce 1989, rovnez ve tride 250 ccm.
Nizozemec Jan Witteveen zacal pracovat v Aprilii nejdrive jako konstrukter a pozdeji pak jako zavodni reditel. V roce 1992 vyhral Alessandro Gramigni prvni titul mistra sveta ve tride do 125 ccm. A pak nasledovaly tituly Biaggiho ve dvestepadesatkach. Do dnesniho dne vyhrala Aprilia 177 zavodu Grand Prix a 10 titulu mistra sveta znacek. Vedle Biaggiho jezdili tyto motocykly takova motocyklova esa, jako Valentino Rossi, Loris Capirossi, Kazuto Sakata, Tetsuya Harada a dalsi. Celkem vyhrali piloti na Apriliich 13 titulu mistra sveta.
Jeden z hlavnich duvodu odchodu Jana Witteveena od Aprilie je ovsem skutecnost, ze se Aprilia oficielne nezucastni mistrovstvi sveta v kubature MotoGP v roce 2005.
Reditel zavodniho oddeleni Aprilie, Jan Witteveen, odchazi k 31. prosinci od teto firmy a to po vice jak 14 letech.
Jelikoz se diky priblizne 9 mesicu vzhledem k presunu tovarny Aprilie ke konzernu Piaggio, nic nedelo (mysleno priprava motocyklove silnicni sezony 2005) a teprve 25. listopadu padlo usty Rocca Sabelliho definitivni rozhodnuti, ze Gilera a Derbi (nalezi rovnez ke koncernu Piaggio) dale budou provozovat sve tymy do 125 ccm a Aprilia se soustredi pouze na kubatury 125 a 250 ccm, tak byl Jan Witteveen prakticky bez moznosti, cokoliv do budoucna ovlivnit.
"Nejdrive si vezmu dovolenou, pak budu uvazovat, co dale. Pokud by Aprilia chtela, tak bych eventuelne mohl pusobit v roli nejakeho poradce", rika 57-lety zkuseny muz.
Witteveen nastoupil k Aprilii v roce 1990 - predtim pracoval jako konstrukter na uspesnych motokrosovych strojich Gilera a Cagiva - a tehdy zde neexistovalo vubec zadne zavodni oddeleni. Ital Loris Reggiani vyhral sice na Aprilii 250 GP v Misanu 1987, ale to byla motorka domaci vyroby a pouzila pouze jmeno Aprilia. A nejlepsi umisteni jezdce na Aprilii v serialu MS bylo do doby pred Witteveenem, 12. misto Belgicana Didiera de Radiguese v roce 1989, rovnez ve tride 250 ccm.
Nizozemec Jan Witteveen zacal pracovat v Aprilii nejdrive jako konstrukter a pozdeji pak jako zavodni reditel. V roce 1992 vyhral Alessandro Gramigni prvni titul mistra sveta ve tride do 125 ccm. A pak nasledovaly tituly Biaggiho ve dvestepadesatkach. Do dnesniho dne vyhrala Aprilia 177 zavodu Grand Prix a 10 titulu mistra sveta znacek. Vedle Biaggiho jezdili tyto motocykly takova motocyklova esa, jako Valentino Rossi, Loris Capirossi, Kazuto Sakata, Tetsuya Harada a dalsi. Celkem vyhrali piloti na Apriliich 13 titulu mistra sveta.
Jeden z hlavnich duvodu odchodu Jana Witteveena od Aprilie je ovsem skutecnost, ze se Aprilia oficielne nezucastni mistrovstvi sveta v kubature MotoGP v roce 2005.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?