Jaká byla sezóna MotoGP?

Ke kompletaci trilogie ohlédnutí za letošní sezónou mistrovství světa silničních motocyklů zbývá už jenom třída MotoGP. Pojďte se podívat, jak to v nejsilnější kubatuře letos vlastně vypadalo.

Jaká byla sezóna MotoGP?
Ohlédneme se spíše statisticky, protože každé hodnocení je subjektivní a na kvalitu či „kvalitu“ výkonů jednotlivých závodníků se určitě najdou stovky různých názorů. Ale jak okomentovat letošního mistra světa, když Jorge Lorenzo byl v této sezóně takový, takový…. takový jaký byl. Má to být ohlédnutí statistické, takže nechme mluvit čísla. Z osmnácti závodů byly jeho nejhorší výsledky dvě čtvrtá místa z Aragonu a Motegi, a pak už veškeré závody dokončil na stupních vítězů. Na místě třetím skončil také dvakrát a to v Indianapolis a v Sepangu, pětkrát dojel druhý (v Losailu, Muggelu, Sachsenringu, Misanu a Phillip Islandu) a ve zbývajících devíti závodech zvítězil. Celkem nasbíral 383 bodů, což je rekordní počet, ke kterému se Valentino Rossi přiblížil nejvíce v roce 2008 (373 bodů) a další ikona tohoto sportu Mick Doohan měl v roce 1997 na svém kontě 340 bodů. Jediným okamžikem, který by asi chtěl Jorge letos změnit, byla Velká cena Japonska a prohraný souboj s týmovým kolegou Rossim. Rozhodně ho nepotěšila prohraná bitva a možná mu u fanoušků moc nepomohly ani jeho stížnosti na Valeho přílišnou tvrdost, ale říká se, že všechno zlé je pro něco dobré. I tenhle závod byl pro Jorgeho velikou zkušeností a navíc ukázal, že je z jiného těsta nežli Valeho protivníci v minulosti (Max v Brně 2001, Sete ve Španělsku 2005 nebo Casey v Laguna Seca 2008), ve kterých se pak „něco“ zlomilo a už to prostě nebylo ono. S tím možná i Rossi počítal a doufal, že to podobně zamává i s „Lízátkem“, ale jeho další výkony vypadaly následovně: JPN – 4; MAL – 3; AUS – 2; POR – 1; VAL – 1. Co dodat? Snad jen to, že v tomhle případě se opravdu nedalo držet pouhé statistiky……..


Už tolikrát favorizovaný Dani Pedrosa na zlato letos opět nedosáhl. Do sezóny sice vstupoval bez zranění (ne jako v předchozích dvou letech), ale předsezónní testy ukazovaly, že to bude mít letos hodně těžké. Jako jedna z možností jeho problémů byl pravděpodobně přestup k firmě Öhlins, s jejichž podvozkem se tenhle Španěl nějakou chvíli rovnal. Také první závod nenasvědčoval tomu, že nakonec Dani bude vicemistrem a jeho sedmé místo z Kataru bylo velkým rozčarováním. Nakonec ale Pedrosa dokončil devět závodů na stupních vítězů (pětkrát druhý a čtyřikrát první), ale když už to po závodě v Aragonu vypadalo, že by Dani mohl ještě Jorgemu ztížit jeho cestu za světovým titulem, přišlo zranění při volném tréninku v Motegi a bylo jasné, že Pedrosa ani ve svojí páté sezóně v MotoGP na světový titul nedosáhne. Chyběl sice „jen“ tři závody, ale i když ani v Portugalsku a Valencii ještě nebyl úplně zdráv, musel zpátky „do práce“ aby udržel aspoň stříbrnou medaili. To se nakonec povedlo, ale bylo to právě i díky osmému a sedmému místu z těchto dvou závěrečných závodů, díky nimž získal sedmnáct bodů.

O pouhých dvanáct bodíků za ním totiž skončil Valentino Rossi. Tenhle devítinásobný mistr světa do letošní sezóny vstoupil vítězstvím v Kataru a pak v Jerezu a Le Mans přidal další dvě umístění na bedně, ale přišlo osudové Muggelo. Valeho tvrdý pád, těžké zranění, nucená pauza (Muggelo, Silverstone, Assen a Katalánsko) a následující návrat byly již stokrát popsány a komentovány. Tenhle článek měl být spíše statistickým shrnutím (ale nějak se to nedaří :-) ), takže pojďme na to: Vale po zranění dojel jednou na šestém, pátém, druhém a prvním místě, dvakrát dojel čtvrtý a pětkrát třetí. Tahle série pravidelného sbírání bodů mu nakonec zajistila to, že za patnáct let, během nichž se pohybuje ve světě Grand Prix, neskončil na stupních vítězů pouze při své premiéře v roce 1996, kdy byl devátý. K devíti titulům mistra světa dále přidal stříbrné medaile v letech 1998, 2000 a 2006 a bronzové pak letos a v roce 2007.

Pět nulových výpadků letos zaznamenal i Casey Stoner, který neměl dlouhodobou pauzu jako Rossi, ale spíše to měl s výsledky jako na houpačce. Nejstabilnější formu zaznamenal uprostřed sezóny, kdy si během sedmi závodů nepřipsal sice žádné vítězství, ale ani jeden výpadek (ITA – 4; GBR – 5; NED – 3; CAT – 3; GER – 3; USA – 2; CZE - 3). Naopak v závěru sezóny, kdy už to vypadalo na jeho útok na post vicemistra, během šesti závodů sice třikrát zvítězil a jednou dojel druhý, ale také dvakrát vůbec nebodoval. S pěti nedokončenými závody to tak nebylo nejen na světový titul, ale nakonec ani na stupně vítězů.

Andrea Dovizioso potřeboval být v polovině sezóny na pátém místě, protože právě tahle pozice mu zajišťovala další působení v továrním týmu Resol Honda. Do závodu v Laguna Seca to vypadlo, že Dovi skončí ještě mnohem výše, ale pak přišly pády na Masarykově okruhu, Aragonu a Phillip Islandu a i když si tenhle sympatický Ital připsal letos sedm pódiových umístění, tak ho po vynikajícím úvodu konečné páté místo nejspíš moc netěší.

Zato Ben Spies ve svojí premiérové sezóně v MotoGP ukázal, že vedle Lorenza bude dalším pilotem, který má na to, aby se stal nástupcem Valentina Rossiho nebo Micka Doohana. Na vítězství letos ještě nedosáhl, ale třetí místo ze Silverstone, druhé z Indianapolis a skutečnost, že kromě tří nedojetých závodů byla jeho nejhorším umístěním dvě osmá místa, jsou obdivuhodné a zajistily mu kromě titulu Rookie of the Year pro nejlepšího nováčka i „titul“ nejlepšího Američana.

O tento primát se s Benem až do samotného závěru sezóny přetahoval Nicky Hayden, který také nedokončil tři závody, ale na stupně vítězů se dostal pouze jednou díky třetímu místu v Aragonu. Nejvíce nasbíral čtvrtých míst a to pět, k tomu přidal dvě pátá, tři šestá, dvě sedmá, jedno osmé a dvanácté místo. Celkové sedmé místo je po loňské třinácté pozici určitě velkou vzpruhou a potvrzením toho, že s uhlazenější (bigbangovou) Ducati může kvalitní výsledky zajet i jiný pilot než Stoner.

Osmé místo nakonec obsadil druhý pilot v pořadí nováčků, kterým je Marco Simoncelli. Ten jel sice v soukromém týmu San Carlo Fausta Gresiniho, ale na tovární Hondě RC212. To, že firma HRC nevybrala pro svoji tovární mašinu žádného „nazdárka“ svědčí hlavně skvělý závěr sezóny, ve kterém se Marco zabydlel v absolutní špičce a atakoval i umístění na stupních vítězů, když v Estorilu dojel na čtvrtém místě.

Poměrně dlouho se na pozici nejlepšího pilota soukromého týmu držel Randy de Puniet, jezdící v týmu LCR Honda. Platilo to ale jen pro první polovinu sezóny, kdy tenhle Francouz pohyboval hodně vepředu (KAT – 6; SPA – 9; FRA – 7; ITA – 6; GBR – 6; NED – 6; CAT - 4) pak ale přišel Sachsenring, kde Randy havaroval a vážné zranění ho vyřadilo i z následujícího závodu v Laguna Seca. Po zbytek sezóny se pohyboval kolem desátého místa, takže v pořadí privátních jezdců se propadl na třetí pozici a celkově skončil devátý.

Elitní desítku uzavírá Marco Melandri, který dlouho držel krok se svým týmovým kolegou Simoncellim, ale zatímco „Supersic“ v závěru sezóny zaznamenal vzestup formy, u Melandriho tomu bylo právě naopak. Ani desáté místo (nejlépe pátý v Muggelu) mu nezajistilo džípíčkové angažmá pro příští rok a tak se tenhle Ital bude stěhovat do superbikového seriálu.


Stejný počet bodů jako Melandri nasbíral i jedenáctý Colin Edwards, který zajel nejlepší závod v Japonsku, kde skončil pátý a tak zaznamenal oproti loňské páté příčce velký propad. Následují nováčci této kubatury a to dvanáctý Hector Barbera, který kromě jednoho závodu pokaždé zabodoval a jeho nejlepším umístěním jsou dvě osmá místa z Francie a Valencie. Rozhodně při své premiéře nezklamal, čehož důkazem je prodloužení jeho angažmá v týmu Aspara Martineze. Na místě třináctém je jeho krajan a také velký rival ze čtvrtlitrů Alvaro Bautista. Jeho dvě pátá místa ukazují na to, že i tenhle malorážkový exmistr světa do kubatury MotoGP rozhodně patří. Svoji rychlost předvedl i čtrnáctý Aleix Espargaro, ale šest nedokončených závodů je dost a tak se tenhle nadějný Španěl pro příští rok stěhuje o patro níž do Moto2. Šest závodů v řadě za sebou byl nucen vynechat kvůli zranění páteře Hiroshi Aoyama, který se jen třikrát dostal do Top ten a jeho nejlepším výsledkem je sedmé místo ze Sepangu. Pravděpodobně by byl nejhorším nováčkem i v případě, že by jel celou sezónu, ale má kliku v tom, že je Japonec a tak se v MotoGP sveze i příští rok. U posledních dvou jezdců ze stálého startovního pole se nedá hovořit o ničem jiném, než absolutním propadáku. Loris Capirossi zažil nejhorší sezónu ve svojí dlouholeté kariéře (debut v Japonsku 1990), když z osmnácti závodů pouze osmkrát bodoval! Ovšem je to stále Pan jezdec, takže o jeho zkušenosti a také image je v této kubatuře zájem i pro příští rok. Ještě hůře je na tom Mika Kallio, který skončil o bod za Capirexem, ale pro příští sezónu se stěhuje do Moto2. Tenhle sympatický Fin měl prý letos rodinné problémy a je neuvěřitelné, jak se během jedné sezóny dokáže pilot takhle „ztratit“.


Kromě těchto stálých účastníků se do bojů o světové body zapojili i další čtyři jezdci, ovšem jejich zápolení bylo jedno (Wataru Yoshikawa a Roger Lee Hayden), dvou (Kousuke Akiyoshi a Carlos Checa) a v případě Alexe de Angelise maximálně tříaktové. Bodovalo tedy jednadvacet pilotů, což je stejný počet jako ve dvou předchozích sezónách.

Celkové pořadí šampionátu


1 Jorge LORENZO Yamaha SPA 383
2 Dani PEDROSA Honda SPA 245
3 Valentino ROSSI Yamaha ITA 233
4 Casey STONER Ducati AUS 225
5 Andrea DOVIZIOSO Honda ITA 206
6 Ben SPIES Yamaha USA 176
7 Nicky HAYDEN Ducati USA 163
8 Marco SIMONCELLI Honda ITA 125
9 Randy DE PUNIET Honda FRA 116
10 Marco MELANDRI Honda ITA 103
11 Colin EDWARDS Yamaha USA 103
12 Hector BARBERA Ducati SPA 90
13 Alvaro BAUTISTA Suzuki SPA 85
14 Aleix ESPARGARO Ducati SPA 65
15 Hiroshi AOYAMA Honda JPN 53
16 Loris CAPIROSSI Suzuki ITA 44
17 Mika KALLIO Ducati FIN 43
18 Alex DE ANGELIS Honda RSM 11
19 Roger Lee HAYDEN Honda USA 5
20 Kousuke AKIYOSHI Honda JPN 4
21 Carlos CHECA Ducati SPA 1
22 Wataru YOSHIKAWA Yamaha JPN 1

Celkové pořadí značek


1 Yamaha  404
2 Honda  342
3 Ducati  286
4 Suzuki  108

Celkové pořadí týmů


1 Fiat Yamaha Team  617
2 Repsol Honda Team  451
3 Marlboro Ducati Team  388
4 Monster Yamaha Tech3  279
5 San Carlo Honda Gresini  228
6 Rizla Suzuki MotoGP  129
7 LCR Honda MotoGP  121
8 Pramac Racing Team  109
9 Paginas Amarillas Aspar 90
10 Interweten Honda  68

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 5x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist