Jaká byla sezóna MotoGP?

Celá sezóna se i letos nesla ve znamení čtyř mušketýrů, kteří s absolutní převahou převálcovali zbytek startovního pole a kromě jediného závodu zvítězili ve všech letošních závodech.

Jaká byla sezóna MotoGP?
I když se stále mluví o „velké čtyřce,“ jeden z pilotů tohoto kvarteta přeci jenom ještě vyčnívá. Jasně, je to Valentino Rossi, letos už devítinásobný mistr světa. I když se asi v diskuzích pod článkem bude hodně řešit, jestli tomu tak je, nebo není, pokud se každý fanoušek podívá objektivně na průběh sezóny, musí uznat, že je to fakt. Vale si letos připsal na svoje konto dva nulové výsledky, to když v Le Mans zvolil špatné pneumatiky a po pádu dojel jako šestnáctý a pak v Indianapolis, kde se svojí Yamahou fláknul do kačírku tak vehementně, že závod ani nedokončil. Pak už ale zaznamenal jenom dvě umístění mimo stupně vítězů a to, když ve zmoklém Doningtonu dojel pátý a v Estorilu na místě čtvrtém. Ve zbytku závodů ale už pokaždé vystoupil na bednu a získal dvě třetí a pět druhých míst a hlavně šest vítězství. K tomu připsal sedm pole position, což mu zaručilo vítězství v soutěži o nejlepšího kvalifikanta BMW M Award. To dokládá, že asi s přibývajícím věkem (za chvíli budeme psát veterán Valentino!) neztrácí rychlost, ale svoje soupeře převyšuje hlavně psychickou odolností, se kterou ničil už kdysi Maxe Biaggiho nebo Seteho Gibernaua. To se potvrdilo například při parádním souboji v Katalánsku, kde Lorenzo rozhodně nebyl pomalejší, ale chybělo tam něco, co s rychlostí už nesouvisí.


Na druhém místě skončil Valeho největší soupeř a zároveň týmový kolega Jorge Lorenzo. O pár řádek výše píšu o tom, že rozhodně neztrácel co do rychlosti, ale přeci jenom si připsal o dva nedokončené závody více a to je znát. Takže jeho bilance je následující: 4x nula, 1x čtvrté, 3x třetí, 5x druhé místo a 4x vítězství, což znamená, že z dokončených závodů skončil „nejhůře“ na čtvrté pozici! Na pole position se letos postavil pětkrát a i na tom je vidět, že v rychlosti je Rossimu vyrovnaným soupeřem. Oproti svojí premiérové sezóně se ale i hodně zklidnil, nezaznamenal žádné vážnější zranění a jestli bude v tomhle trendu pokračovat, bude to mít Valentino příští rok sakra těžké. Toho si je tenhle Ital také vědom a proto se už nechal slyšet, že se do budoucna musí Yamaha rozhodnout, na koho si vsadí: buďto on, nebo Jorge!

Dani Pedrosa to nakonec dotáhnul na třetí příčku, ale tenhle jezdec byl z vedoucího kvarteta tím nejméně výrazným. Zůstává samozřejmě otázkou, nakolik se o to zasloužil on sám a nakolik to byla vina motocyklu, protože například jeho týmový kolega se jeho výkonům ani zdaleka nepřiblížil. Dani si za tuto sezónu připsal dva nulové výsledky a z dojetých závodů skončil čtyřikrát mimo pódium (jedenáctý, desátý, devátý, šestý). K tomu přidal šest třetích míst, tři druhá a dvě vítězství, z pole position startoval dvakrát. Nelze přehlédnout, že mu ke zisku třetí příčky pomohla Stonerova absence, ale na to se historie neptá, prostě Casey absentoval a šmytec! Ale svým výkonem v posledním závodě ve Valencii dal Dani jasně najevo, že pokud Honda rozhýbe svoji RCV 212, tak na titul rozhodně má!

Casey Stoner si nakonec vytáhnul „černého Petra“ a získal bramborovou medaili. Je ohromnou osobností, dovede si jako jediný podrobit nezkrotnou Ducati a v rychlosti rozhodně na Rossiho nebo Lorenza neztrácí ani vteřinku. Bohužel během sezóny řešil zdravotní problémy, které mohly být zapříčiněné i nadměrným psychickým vyčerpáním. Casey se rozhodl pro krátkou pauzu a určitě udělal dobře. Pokud by totiž svoje pocity neposlouchal, mohl dopadnout tak, jako už skončilo pár sportovců v minulosti. Pokud by jsme zůstali u silničních motorek, vzpomenete si na Manuela Poggialiho? Ten rozhodně nezapomněl jezdit rychle, ale syndrom vyhoření jeho kariéru bez milosti ukončil. I přes absenci ve třech závodech si tenhle Australan připsal čtyři vítězné závody, jedno druhé a tři třetí místa. Mimo stupně vítězů dojel pětkrát a to pro tři čtvrtá místa a jedno páté místo, aby si po Doningtonu, kde skončil čtrnáctý, dal „oraz.“ Po téhle přestávce se vrátil v oslnivé formě a užuž to vypadalo, že letos získá medaili, než přišel pád v zahřívacím kole ve Valencii, který ho odsoudil na nepopulární čtvrtou pozici.

Páté místo bylo letos ve znanení Colina Edwardse a tak je příznačné, že na tomhle fleku skončil i v celkovém pořadí. Tenhle veterán získal sice jenom jedno pódiové umístění, když si na Doningtonu dojel pro druhé místo, ale (ostatně tak, jako každý rok) zdobila ho až neuvěřitelná vyrovnanost. Nezabodoval jen v Misanu, kde ho hned po startu nemilosrdně sestřelil De Angelis, jinak si ale během své šňůry, kdy ze šestnácti dojetých závodů skončil čtrnáctkrát v elitní desítce, připsal pěknou sbírku bodů a po zásluze se stal nejúspěšnějším jezdcem prvátního týmu.

O jeden bodík za tímhle Texasanem skončil Andrea Dovizioso, který tak těžko může hovořit o nějak zvlášť povedené sezóně, protože sice nezklamal, ale rozhodně ani nenadchnul. Jediné umístění na stupních vítězů získal po vítězství ve zmateném Doningtonu, dále zaznamenal šestkrát čtvrté, dvakrát páté, jedno šesté a sedmé a dvě osmá místa. Bohužel si ale také vybral hodně slabou prostřední část sezóny, kdy nedojel tři závody za sebou a stejně tak nedojetý závod v Malajsii rozhodl o tom, že se i s fabrickou Hondou musel sklonit nejúspěšnějším soukromníkem.

Sedmé místo je pro Toniho Eliase nejlepší umístění během jeho pětileté kariéry pilota MotoGP, ale paradoxně ani tento úspěch mu nazajistil start v této kategorii pro příští rok. Toni si u nás na Masarykově okruhu připsal jedno třetí místo, v top ten skončil celkem ve třinácti závodech a zaznamenal jen dva bodové výpadky. V džípíčkách bude určitě hodně chybět.



To samé platí i pro druhého jezdce týmu San Carlo Gresini Alexe de Angelise. Ten skončil o pouhé čtyři bodíky za Eliasem, v Indianapolis si dojel pro druhé místo a nebodoval pouze ve dvou závodech. Ve své druhé sezóně v nejprestižnější kategorii skončil na osmém místě a to, že nesehnal angažmá v MotoGP je opravdu nepochopitelné.

Veterán a jedna z největších osobností tohoto šampionátu Loris Capirossi skončil sice až na deváté pozici, ale je potřeba vidět to, že motocykl týmu Rizla Suzuki byl jedním z nejslabších strojů v celém startovním poli. Ale i přes to si Loris závodění stále užívá, ví že na další titul mistra světa už to určitě nebude, ale o to uvolněněji v boxech působí. Devátá příčka ale rozhodně není špatná a tenhle Ital se do důchodu tak chystat ještě nemusí.

Marco Melandri do téhle sezóny vstupoval nejdřív s velkými nadějemi, to když měl spolu s Johnem Hopkinsem tvořit dvojici u továrního týmu Kawasaki. Najednou bylo ale všechno jinak a ve chvíli, kdy tato továrna oznámila, že v nejvyšší soutěži končí, to vypadalo na roční závodní pauzu. Nakonec to dopadlo tak napůl, Kawasaki dala soukromému týmu Hayate k dispozici motocykl, vyvinutý pro letošní sezónu a i když Marcovi bylo pro letošní sezónu prorokováno zametání za startovním polem, „Ježek“ rozhodně přesvědčil o svých schopnostech. Devětkrát skončil v top ten a v Le Mans dojel dokonce na druhém místě! Konečné desáté místo od soukromé Kawasaki, která už během roku v podstatě dojížděla na díly, smetené z ponku, rozhodně nikdo nečekal.


Do elitní desítky se nedostal Randy de Puniet, který ale konečným jedenáctým místem vyrovnal svůj nejlepší výsledek v této kubatuře, kterého dosáhl v sezóně 2007 na Kawasaki. V Doningtonu si dojel pro třetí místo a připsal si pouze dva výpadky, což u něho rozhodně nebývalo pravidlem. Dvanáctý Chris Vermeulen sice dokázal zabodovat ve všech letošních závodech, ale jeho nejlepším počinem bylo páté místo z Assenu. Třináctý Nicky Hayden se s divokou Ducati zpočátku sezóny hodně pral, do top ten se poprvé podíval až v šestém závodě v Katalánsku, ale postupně se s tímto strojem sžíval, v Indy dokonce dojel na třetí pozici a na elitní desítku ztratil nakonec pouhé čtyři body. Nejlepšími výsledky čtrnáctého Jamese Toselanda byla letos tři šestá místa, což v porovnání s jeho týmovým kolegou Colinem Edwardsem je fakt slabý odvar a tak si tenhle Brit pro příští rok musel najít angažmá ve WSBK. Na místě patnáctém skončil Mika Kallio, který se tak ve své první sezóně v MotoGP stal jejím nejlepším nováčkem. Zaznamenal devět umístění mezi prvními deseti, ale také šest nedokončených závodů, což je na tohoto Fina nebývale velký počet výpadků. Při Stonerově přestávce si vyzkoušel jeho motocykl v továrním týmu Ducati, ale žádnou vedlkou díru do světa nezaznamenal. Každopádně byl ale úspěšnější, nežli jeho týmový kolega Niccolo Canepa, který se dvěma zářezy v první desítce skončil v tabulce sice za Kalliem, ale s hodně výrazným třiatřicetibodovým odstupem. Tenhle mladý Ital ale už v závěru sezóny nestartoval a vlastně se tak zařadil mezi jezdce, kteří tuto sezónu absolvovali pouze zčásti. Týká se to Gábora Talmacsiho, který v týmu Scot nahradil Yukiho Takahashiho. Jeho jediný přínos v této kategorii ale v podstatě spočíval v tom, že všechny fanoušky přesvědčil o tom, že na elektronikou nacpaný džípíčkový speciál nemůže sednou „kdokoli“ a hned bojovat o vítězství. Talma rozhodně není „kdokoli“ a k vítězství měl fakt na míle daleko, když nejlépe dojel na třináctém místě, ke kterému mu ale pomohly pouze výpadky jeho soupeřů. To už za sebou nechal lepší dojel letošní chronický náhradník Aleix Espargaro, který sice na jaře nesehnal žádné stálé angažmá, ale jezdil španělský mistrák čtvrtlitrů, testoval Moto2, bodoval ve světových dvěstěpadesátkách a nakonec i v MotoGP, kde nahradil v několika závodech Canepu. Dvě umístění hned za první desítkou mu zajistila angažmá v této kategorii pro příští sezónu. S velkými nadějemi byl očekáván comeback Seteho Gibernaua, který se po dvouleté pauze vrátil do sedla závodního motocyklu. Bohužel finanční problémy týmu Angela a Pabla Nietových ukončily tento projekt a tak se Sete představil pouze v prvních šesti závodech, kdy navíc laboroval se zraněním a jeho nejlepším umístěním bylo jedenácté místo z Jerezu. V posledním závodě se představil i mistr světa superbiků Ben Spies, aby svým sedmým místem ukázal, že se můžeme na jeho výkony v této kubatuře určitě těšit. Posledním pilotem, který letos zabodoval, je Yuki Takahashi, který si během prvních sedmi závodů připsal devět bodů. V brněnském závodě se představil v týmu Pramac Racing i Michele Fabrizio, ale závod nedokončil a žádný bod tak nezískal.


Na stupně vítězů letos vystoupilo celkem deset pilotů a to pro první místo: Rossi 6x, Lorenzo 4x, Stoner 4x, Pedrosa 2x a Dovizioso 1x, pro druhé místo: Rossi 5x, Lorenzo 5x, Pedrosa 3x, Stoner, Edwards, De Angelis a Melandri 1x a pro třetí místo: Pedrosa 6x, Lorenzo a Stoner 3x, Rossi 2x, Elias, De Puniet a Hayden 1x.

Celkové pořadí šampionátu


1. Valentino ROSSI ITA Fiat Yamaha Team 306
2. Jorge LORENZO SPA Fiat Yamaha Team 261
3. Dani PEDROSA SPA Repsol Honda Team 234
4. Casey STONER AUS Ducati Marlboro Team 220
5. Colin EDWARDS USA Monster Yamaha Tech 3 161
6. Andrea DOVIZIOSO ITA Repsol Honda Team 160
7. Toni ELIAS SPA San Carlo Honda Gresini 115
8. Alex DE ANGELIS RSM San Carlo Honda Gresini 111
9. Loris CAPIROSSI ITA Rizla Suzuki MotoGP 110
10. Marco MELANDRI ITA Hayate Racing Team 108
11. Randy DE PUNIET FRA LCR Honda MotoGP 106
12. Chris VERMEULEN AUS Rizla Suzuki MotoGP 106
13. Nicky HAYDEN USA Ducati Marlboro Team 104
14. James TOSELAND GBR Monster Yamaha Tech 3 92
15. Mika KALLIO FIN Pramac Racing 71
16. Niccolo CANEPA ITA Pramac Racing 38
17. Gabor TALMACSI HUN Scot Racing Team MotoGP 19
18. Aleix ESPARGARO SPA Pramac Racing 16
19. Sete GIBERNAU SPA Grupo Francisco Hernando 12
20. Ben SPIES USA Sterilgarda Yamaha Team 9
21. Yuki TAKAHASHI JPN Scot Racing Team MotoGP 9

Celkové pořadí značek

1.Yamaha 386
2.Honda 297
3.Ducati 272
4.Suzuki 143
5.Kawasaki 108

Celkové pořadí týmů

1.FIAT Yamaha 567
2.Repsol Honda 394
3.Ducati Marlboro 324
4.Monster Yamaha Tech3 253
5.San Carlo Honda Gresini 226
6.Rizla Suzuki 216
7.Pramac Racing 109
8.Hayate Racing 108
9.Honda LCR 106
10.Scot Racing Team MotoGP 28
11.Grupo Francisco Hernando 12
12.Sterilgarda Yamaha Team 9

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.80
Známkováno: 5x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist