Folger: Tovární týmy jsou o krok napřed. Občas to může být jejich nevýhoda

Jak jste si užil jízdu na jetsurfu?
Jonas Folger: „Užil jsem si to hodně. Nikdy dřív jsem to nezkoušel, takže to pro mě byla nová zkušenost. Jetsurf je skvělá hračka. Určitě bych to chtěl ještě někdy zkusit.“

Bylo to náročné technicky i fyzicky?
Jonas Folger: „Naštěstí jsem měl natrénováno ze zimy, kdy jsem jezdil na snowboardu (smích). Je to do značné míry podobné, ale na nohy to byla docela makačka. A skloubit pohyby ruky, která ovládá plyn, nohou, kterými se snažíte zvýšit tlak na prkno a pak celého zbytku těla, to chce opravdu čas. Myslím, že jsem se do toho docela dostal, ale ještě je hodně co zlepšovat.“

Dostal jste dokonce cenu za nejlepší pád. Vystavíte si ji někam na čestné místo ve vitríně?
Jonas Folger: „Jo, jsem rád, že jsem něčím zaujal. Jen doufám, že tuhle trofej neobhájím v nedělním závodě (smích).“

Jezdci absolvují v sezóně celou řadu doprovodných akcí. Jaké nejzajímavější jste se zúčastnil vy?
Jonas Folger: „Právě té dnešní. Byl to nejsilnější zážitek ze všech doprovodných akcí, kterých jsem se zatím zúčastnil. Líbilo se mi, že to byla sportovní aktivita, navíc opravdu originální. K tomu venku bylo prý 36 stupňů, ale mě přišlo, jako by bylo padesát. Co lepšího v takovém počasí vymyslet než skočit do vody.“

Jetsurf je jedním z největších koníčků Jakuba Kornfeila. Jaké záliby máte vy?
Jonas Folger: „Miluju sporty. Hlavně cyklistiku, plavání a lezectví. A samozřejmě jako každý si užívám chvíle, kdy můžu být s přáteli, zapomenout na motorky a užívat si osobní život.“

Zrovna po posledním závodě, kdy jste dojel před domácím publikem na skvělém druhém místě, jste ale asi na motorky zapomínat nechtěl.
Jonas Folger: „Byl to pro mě parádní víkend. Myslím, že to nikdo nečekal. Obzvlášť po úvodu sezóny, kdy se mi příliš nedařilo. Užíval jsem si, že můžu bojovat s Marcem Márquezem a Danim Pedrosou. Získal jsem tím další porci zkušeností. V závěru jsem ale udělal pár chyb a pak už raději přestal riskovat. Byl jsem rád, že jsem konečně ukázal svůj potenciál a dokázal nejen týmu, ale především sám sobě, že můžu dosáhnout dobrých výsledků. Teď musíme dokázat, že to nebyla jen náhoda.“

Po závodě jste mohl pořádně oslavovat, když pak následovala měsíční pauza.
Jonas Folger: „Oslavil jsem to, myslím, poctivě se svými přáteli. Ale netrvalo to celý měsíc, jen jeden večer (usmívá se). Bylo fajn jít do letní přestávky s tímto výsledkem. Člověk si tu pauzu pak hned lépe užije.“

Některé jezdce baví, když je kolem nich rušno a když závodí před domácím publikem, což přináší podporu, ale zároveň i tlak. Jiní jezdci to naopak rádi nemají. Podle posledního výsledku se zdá, že vy patříte do první skupiny. Je to tak?
Jonas Folger: „Ani nevím. Ve své kariéře už jsem jel spoustu závodů pod tlakem, a některé z nich dopadly dobře, jiné ne. A stejně tak jsem jel i závody, kdy jsem žádný tlak necítil, a i ty dopadly různě. Myslím, že zda jedete pod tlakem nebo ne, nehraje zas až takovou roli. Jakmile jste na trati, už to neřešíte. Ale je pravda, že s domácí Grand Prix je spojený větší zájem fanoušků, řada doprovodných akcí… Já to vlastně v takovém rozsahu zažil teď na Sachsenringu poprvé, byla to pro mě nová zkušenost. Kategorie MotoGP je z hlediska zájmu fanoušků úplně jiný svět oproti nižším kubaturám. Ale já jsem si to docela užíval a energii od fanoušků pak přetavil v dobrý výsledek.“

Není to tak dlouho, co tovární týmy byly na úplně jiné úrovni než satelitní a privátní. Loni se ale vše změnilo a letos to pokračuje. Jezdci z netovárních týmů dojíždějí často na pódiových umístěních a občas i zvítězí. Čím to je? Jezdci, pravidly, jednotnou elektronikou, pneumatikami Michelin,…?
Jonas Folger: „Těžko říct. Hodně věcí se změnilo. Vlastně všechny, které jste vyjmenoval. Všechno dohromady to pak přináší mnohem nevyzpytatelnější výsledky. Třeba právě na pneumatiky si někteří jezdci stále nemůžou úplně zvyknout. Mně osobně vyhovují. Ale hlavně tovární týmy se samozřejmě snaží své motorky neustále vylepšovat a ne každý pokus musí být úspěšný. Pak se paradoxně může stát, že to, že jste o krok napřed, se změní ve vaši nevýhodu.“

Vy jste si v Brně v roce 2008 odbyl svůj debut v mistrovství světa. Jak na ten závod vzpomínáte? Dokázal jste se soustředit jen na sebe a svůj výkon, nebo jste byl paf ze všech těch motocyklových hvězd, které najednou byly ve stejném paddocku jako vy?
Jonas Folger: „Bylo to s motorkou KTM a s mým německo-španělským týmem. Měli jsme malý stánek, v kterém bylo šílené horko. Závod se mi vůbec nepovedl. Spálil jsem spojku a do cíle tak nedojel. To byla velká chyba, možná právě z nervozity. Takže raději vzpomínám na následný závod v Misanu, kde jsem získal první mistrovské body.“

Vaše první a jediné vítězství v Moto3 přišlo také tady a pak jste tu zvítězil i v Moto2. Sedí vám tedy brněnská trať?
Jonas Folger: „Ano, na Brno mám skvělé vzpomínky. Vyhrál jsem v mistrovství světa pět závodů, z toho dva tady. Je to velmi rychlá trať s kvalitním povrchem. Baví mě to tady a myslím, že by mohla sedět i Yamaze.“

Ale ne všechno pro vás bylo v Brně vždy růžové. V roce 2011 tu vrcholily vaše problémy v týmu Akiho Aja. Pro závod v Brně jste byl týmem dokonce suspendován a po sezóně jste si musel hledat nové angažmá. Bylo to nejhorší období ve vaší kariéře?
Jonas Folger: „Ano, udělal jsem tehdy nějaké chyby. Doplatil jsem na ně a možná i přišel o nějaké fanoušky. Najednou jsem nevěděl, zda vůbec budu v mistrovství světa mít kde pokračovat, nebo se blížím ke konci kariéry. Bylo to těžké období, ale zároveň jsem se z něj obrovsky poučil. Moje kariéra nikdy nebyla jako přímka směřující k vrcholu. Šla spíš ve vlnách. Chvíli nahoře, chvíli dole, a toto bylo úplné dno. O to víc si cením toho, kde jsem teď a jakého výsledku se mi podařilo v domácí GP dosáhnout.“

Jaký si dáváte cíl pro Brno?
Jonas Folger: „Bylo by fajn to pódiové umístění zopakovat (usmívá se).“

Před pár dny bylo potvrzeno, že od roku 2019 přibude do kalendáře GP Finska a jezdci MotoGP tak nejspíš pojedou v sezóně 20 závodů. Co na to říkáte?
Jonas Folger: „Nejspíš to bude na úkor testů, což zas až tak nevadí, protože každý jezdec raději závodí než testuje. Ale myslím, že se už dostáváme na hranu. Dvacet závodů je podle mě opravdu maximum. Jednadvacet už by bylo příliš. Každopádně jsem rád, že se kalendář rozrůstá zrovna o Finsko. Je to země s velkou tradicí motorismu a zároveň se nikde poblíž Velká cena nejede. Snad závody přilákají i fanoušky z dalších Severských zemí.“

Informace o redaktorovi

Radek Babička - (Odebírat články autora)