Daijiro Kato by letos v červenci oslavil své 41. narozeniny

„Byl to skvělý jezdec, který navždy zůstane v našich srdcích,“ vzpomíná Mick Doohan na Daijira Kata, jež by 4. července oslavil své 41. narozeniny. Japonský závodník před čtrnácti lety ztratil na své domácí Velké ceně kontrolu nad motocyklem, narazil do zdi a utrpěl mnohočetná poranění. I přes veškerou snahu lékařů svým zraněním v nemocnici Yokkaichi podlehl a jeho číslo 74 bylo z kolotoče Moto GP navždy vyřazeno.

Se svými 162 cm byl Daijiro Kato pro závody silničních motocyklů jako stvořený. Vůně benzínu ho provázela již od ranného dětství, když ve třech letech dostal od rodičů svoji první motorku. V devíti si podmanil soutěž Japanese Pocket-Bike Championship, v roce 1987 se poprvé představil v japonském minibikovém šampionátu, a následně se stal také jeho čtyřnásobným vítězem. V roce 1992 pak konečně od F.I.M. obdržel závodní licenci.

A jeho hvězda stoupala stále výš a výš. „Jezdil jsem s ním v roce 1993, už tehdy mezi ostatními vyčníval,“ vzpomíná na svého kamaráda Takatoshi Higo. V zemi vycházejícího slunce vyhrál Daijiro Kato mezi lety 1994 až 1995 šampionát All Kyushu Area, obsadil sedmé místo v All Championship Japan a skončil pátý v prestižním vytrvaleckém závodě Suzuka 8 hours.

V sezóně 1996 se pak japonský jezdec konečně dočkal. Obdržel divokou kartu a na motocyklu Honda se zúčastnil svého prvního závodu kubatury 250ccm. A opět ukázal, jaký nesmírný talent se v něm skrývá. Skočil třetí, navíc na svém domácím okruhu Suzuki Circuit, a publikum jásalo. Úsměvy od ucha k uchu pak dokázal svým příznivcům vytvořit i v letech 1997 a 1998, kdy opět na závod v Suzuce obdržel divokou kartu. Tentokrát byl však pokaždé odmávnut na prvním místě.
Své vysněné angažmá v nejprestižnějších motocyklových závodech získal až v roce 2000, od začátku však dominoval. Na pódiu stanul v té sezóně celkem devětkrát, z toho čtyřikrát v Japonsku, Portugalsku, Brazílii a Motegi na nejvyšším stupínku, a až do posledního závodu bojoval s Olivierem Jacquem a Shinyou Nakanem o celkové vítězství v kubatuře do 250 ccm. Šampionem se nestal, se třetím místem v závěrečném bodování však získal titul nejlepšího nováčka roku a bylo jasné, že v další sezóně bude útočit na titul znova. Ten se mu s rekordním počtem jedenácti vyhraných závodů opravdu podařilo získat a stal se tak poprvé mistrem světa.
I přes všechny zaznamenané úspěchy byl však před každým závodem až neuvěřitelně klidný. Jeho tehdejší mechanik Fabrizio Cecchini povídá: „Jednou jsem ho půl hodiny před vjezdem do zahřívacího kola našel, jak tvrdě spí ve svém karavanu. Pak přišel do boxů a celý závod dokázal vyhrát.

V roce 2002 přestoupil do královské kubatury Moto GP. Zpočátku jezdil na dvoutaktní Hondě 500ccm, uprostřed sezóny byl však třetím mužem v celkovém hodnocení a zajistil si tak lepší, čtyřtaktní RCV. Rok zakončil na sedmém místě se 117 body a dvěma pódiovými umístěními na Velkých cenách v Jerezu a v Brně.

Sezóna 2003 měla být jeho nejlepší, mnohými byl dokonce etablován na vítěze celého šampionátu. 20. dubna jeho hvězda však navždy vyhasla na následky incidentu v prvním závodě sezóny na Katově oblíbeném domácím okruhu v Suzuce. Ve 200 km/h narazil hlavou do pěnové bariéry, silný náraz jej poté odhodil zpět na trať a japonský jezdec utrpěl vážná zranění hlavy, krku, páteře a hrudi. Ihned po havárii se mu zastavilo srdce, tehdy jej ale lékaři na okruhu ještě dokázali přivést k životu a převézt do nemocnice. O třináct dnů později tam však svůj boj o život prohrál. Zanechal po sobě manželku Makiko, syna Ikka a novorozenou dceru Rinku.

V japonském Motegi byl Daijiro Kato 4. října 2003 uveden do síně slávy motocyklového sportu a zařadil se tak mezi takové závodníky, jakými jsou Mick Doohan, Giacomo Agostini, Kevin Schwantz nebo Wayne Gardner.

Informace o redaktorovi

Andrea Štipčáková - (Odebírat články autora)
Vladimír Rejda - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (8x):



TOPlist