Co dělal během volného měsíce Karel Abraham?

Tento rozhovor s Abajou byl na jednom blogu a protože se mně líbil svým zajímavým a netradičním obsahem otázek a odpovědí, tak jsem ho dal i na náš web.

Tak Karle, máš teď měsíční přestávku. Co během ní podnikáš?
"Jezdím na supermotardu, jezdím motokros, něco málo najezdím na kole, hodně cvičím v posilovně a taky samozřejmě běhám. Ve volnu jsem byl například v kině, doufám, že se do něj během té pauzy ještě aspoň jednou dostanu. Školu zatím ne. V pátek budu dělat přijímačky na Joštovu akademii."

Chodíš v Brně na nějaké jiné sporty? Fotbal, hokej?
"Já sleduju hlavně motosport. Motorky, auta. Rád zajdu s kamarády na motokáry. Taky mě baví střelnice."

Máš v Brně nějaké oblíbené místo?
"To nemám. Já to rád střídám. Akorát mám problém, že si rád pospím a raděj zajdu někam večer. Takže je problém najít něco nového, zajímavého, co je ještě otevřené."

Jak moc tě lidi v brněnských ulicích poznávají?
"Moc ne. Občas se to stane, ale není to tak hrozné, že by mě to obtěžovalo. Zatím jsem spíš rád, když mě někdo pozná."

Pedrosa a Barbera byli nedávni Mont Blancu. Ty máš taky rád extrémní sporty. Lákalo by tě něco takového?
"Oni byli na Mont Blancu? To ani nevím. To jsem teda překvapenej, že zrovna prcek Pedrosa a Barbera se pustili do tohohle. To je určitě zajímavé. Já bych si teď chtěl udělat kurz parašutismu. Baví mě potápění, i když to jsem už hodně dlouho nedělal, ale doufám, že se k tomu zase brzo dostanu."

Máš v této oblasti nějaký sen? Odněkud skočit, někde se potopit?
"To ne. Žádný konkrétní sen nemám. Mně se toho líbí hodně. Spíš je to tak, že vidím něco v televizi a říkám si, to je dobrý, to bych chtěl zkusit."

Pořád platí to, že máš přibližně od brněnské Grand Prix přítelkyni?
"Jo, to pořád platí."

Znáte se už déle?
"Jo, to známe."

Takže už od dětství?
"No to zase ne. Pokud to berete takhle, tak se známe chvíli."

Pojďme k tvé kariéře. Ty jsi začínal na lyžích. Jak se člověk dostane od lyží k motocyklům?
"Mně se motorky a motorismus vůbec vždycky líbil. Závodil jsem na lyžích a pak jsme se jednou v hospodě bavili o závodění. A došli jsme k tomu, že jestli to chci zkusit, tak můžu, že si mám vybrat, jestli motokáry nebo motorky. Tak jsem řekl, že určitě motorky. Tak jsme došli k tomu, že nemůžu jít rovnou na stopětadvacítky, že musím začít na minibiku a tak a dostali jsme se k tomu, že jsem to vyzkoušel, nevedlo se mi špatně a postupně jsem pokračoval výš a výš."

To lyžování ti pak nechybělo?
"Chybělo, ale já jsem v lyžování vlastně ani moc závodů nejel. Protože jsem vlastně skončil ve dvanácti a do těch dvanácti se moc závodů nejezdí."

Letos tě čekají ještě čtyři závody. Jaké v nich máš cíle?
Určitě získat co nejvíc bodů a posunout se ještě v žebříčku.


Posunout se v žebříčku. Lukáš Pešek je o jedno místo před tebou. Bereš to jako prestižní souboj, nebo ho bereš jako jakéhokoliv jiného závodníka?
"Ne, prestižní souboj to určitě není. Je to souboj? Špinavej (směje se). Ne, je to prostě jen mezi náma, takový malý souboj. Já chci být před ním, on chce být přede mnou. Je to pěkný, ale já si myslím, že ani on ani já nemůžeme být s touto sezonou spokojení. Ale nechci mluvit za Lukáše. Co se týká mě, tak jsem určitě měl podat výsledky lepší. Nebo možná ani ne lepší, ale stabilnější. Třeba takový De Rosa nejezdí nijak perfektně, když dojedu, tak dojedu s ním. Ale on je v žebříčku daleko přede mnou, protože zkrátka všechny závody dokončil. "

Loni jsi těmi pády byl hodně proslavený, ale v letošní sezoně se to trošku zlepšilo, ne?
"Já myslím, že lidi to pořád říkají. Já vím, že padám často. Snažím se nepadat, nechci padat, ale prostě jsem takovej. Snažím se to změnit a uvidíme, jestli to půjde, nebo nepůjde. Já doufám, že jo."

Jak se těšíš na novou sezonu, kde budeš startovat v nové třídě Moto2 na aprilii a přitom s motorem od hondy?
"Hodně se těším, ale hlavně jsem hodně zvědavý. Protože vůbec nevím, co od toho mám čekat."

V příští sezoně bude tvým cílem opět dojíždět v top ten, nebo už si dáš cíle vyšší? Třeba se konečně dostat na bednu?
"Tak na bednu bych se dostal velice rád. To bych rád už příští závod. Ale s těmi cíli vůbec nevím, protože je možnost, že přijdem do Moto2 a budeme rádi, že budeme vůbec bodovat a je možnost, že přijdeme do Moto2 a všechno bude perfektní. Prostě je to fakt něco úplně nového a je těžké si dávat nějaké cíle. Za první nevím, jak pojedu na čtyřtaktu, jak pojedou ostatní na čtyřtaktu, jak bude ta motorka fungovat, jak mi sedne. Může se stát, že si někdo vezme aprilii a ta motorka bude suprová a někdo jiný s ní zas bude mít obrovské problémy. Protože fakt nikdo neví, co má od těch motorek očekávat."

Ty máš se čtyřtakty nějaké zkušenosti?
"Supermotard a motokros jezdím na čtyřtaktu. Včera jsem byl trénovat na okruhu na taťkově šestistovce, ale bylo to docela na prd. Myslel jsem si, že mi to třeba trochu pomůže vzhledem k tomu příštímu roku, ale ta motorka se chová natolik jinak, že to nešlo. Je těžká, má hrozně měkké pérování. Je to zkrátka normální silniční motorka a to se s Moto2 nedá srovnávat, takže bych to určitě jako nějakou zkušenost nepočítal. Takže na okruhu se čtyřtaktem vlastně nemám žádné zkušenosti."


Jaké to bylo po brněnské Grand Prix?
"Špatný. Mě to hodně štvalo, protože jsme tentokrát měli dobře nastavenou motorku. Že se stane tohle, jsem opravdu nečekal. Byl to strašně zbytečný pád. Srazil jsem se trošku s Faubelem na rovince a ona se mně trošku nadzvedla páčka. Když jsem se jí snažil nahmatat, tak jsem pořád šahal do prázdna a pak už jsem byl na zemi."

Jaký máš vztah s fanoušky? Scházíš se se svým fanklubem?
"Scházím se s fanklubem. S těmi lidmi se znám. Fanklub je úplně super. Máme srazy, třeba i náhodně, tak čtyřikrát, pětkrát ročně a je to vždycky úplná pohoda."

Jak se po Brně pohybuješ?
"Autem. Mám teda i motorku, se kterou můžu jezdit, ale je to nebezpečný. Uvědomuji si to riziko ježdění na silnici. Nemám strach, že bych udělal chybu, ale když prostě někdo jiný tam najede na poslední chvíli, tak to bych mohl jet třeba čtyřicet a stejně bych to do toho člověka napálil. Kdyby tam najel třeba někdo s dodávkou, tak jsem vyřízenej. Mám smůlu. To bych mohl mít tisíckrát přednost, ale to mi nepomůže. Chlapa pak můžou zavřít, ale já už to budu mít za sebou. Proto mám strach na té motorce jezdit."

Takže jezdíš hlavně po okruhu, třeba i v tom volném čase?
"Ne tak to vůbec. Teďka to byla velká výjimka. To jsem jel letos, kromě závodů, poprvé na okruhu. Hodně lidí pak taky říká, že tam trénuju ostošest a pak prd zajedu a já přitom na té trati třeba ještě nestál."

Před sezonou jsi byl trénovat v USA. Jaké to bylo?
"Hodně dobrý, ale tento rok už to asi znovu dělat nebudu. Já myslím, že už jsem od týhle motoškoly dostal tolik informací, že už mi to v podstatě stačí. Já se teď potřebuju spíš vyvíjet dál sám jako jezdec. Ne, aby mně teď do toho někdo moc mluvil. Ale myslím, že je to fakt super motoškola. Pomůže to člověku hodně, aby zrychlil."

A co konkrétně jsi se tam teda naučil?
"Já jsem se tam hodně naučil ohledně pérování. Kam se dívat, když člověk jede, co člověka zpomaluje, nebo naopak zrychluje. Jak najíždět zatáčky, kam se u toho dívat, jak otvírat plyn, aby byl výjezd co nejrychlejší. Člověk se tam naučí spoustu věcí."

Ty jsi šel v mistrovství světa skoro rovnou do dvěstěpadesátek. Nemrzí tě, že jsi prakticky vynechal stopětadvacítky, kde třeba Lukáš dosáhl několikrát na bednu?
"Já bych ve stopětadvacítkách asi nebyl tak dobrej. Protože já jsem docela velkej a těžkej oproti ostatním. Mám skoro metr osmdesát, mám sedmdesát kilo a to je na závodníka už takhle dost, natož na závodníka stopětadvacítek. Když si uvědomíte, že tam je třeba Marquez, který měří metr čtyřicet a váží pětatřicet kilo i se svačinou (ve skutečnosti měří 160 cm a váží 51 kg ? pozn. autora), tak to je pak těžký s takovýma lidma bojovat."

Když už jsme u toho motokrosu, sleduješ i freestyle?
"No freestyle je parádní. Chtěl bych to zkusit do pěny, ale není čas, není kde a taky si nesmím ublížit, ale to se mně moc líbí. Já bych si chtěl zkusit i ten velký skok, samozřejmě jen přeskočit, ale ono je těžké sebrat odvahu už jenom k tomu najetí na něj. Tam člověk najede jen o trochu jinou rychlostí, než by měl a už to může skončit hodně špatně. Byl jsem se podívat v Lokti na motokros a když jsem to viděl, tak jsem si říkal ? sakra, to vypadá tak jednoduše, vždyť já bych je tady mohl všechny předjet. Všechno fakt vypadalo tak ladně a pohodově. Ale to je právě o tom. Když jedu motokros já, tak se s tou motorkou pořád peru a ona nade mnou má pořád převahu. Ono se vůbec říká, že když člověk jede rychle, třeba i v autě, tak je to jednodušší. Protože na tom motokrosu, když člověk jede pomalu, tak neskáče na doskoky, bolí ho víc ruce, víc se vyčerpává. Kdežto když jede rychle, tak to všechno pěkně přeskočí a je to všechno pohodovější. Takže vlastně jet rychle je jednoduchý, jet pomalu, to je těžký."

Informace o redaktorovi

Jiří Mikšík - (Odebírat články autora)