Cenové relace v Moto2

Mike Trimby, generální sekretář IRTA, říká základní fakta: "Během uplynulých testů bylo ve výsledkové listině Moto2 v Top 10 osm různých dodavatelů šasí. V tabulce Topspeedu byl rozdíl mezi nejrychlejším a nejpomalejším pouhých 7 km/h. Vítězný motocykl dvěstěpadesátek stál v loňském roce 1,1 milonu Euro (pouze leasing), letos je cena přibližně 550 000 Euro".


Nejdražší šasí dodává "nováček" mezi konstruktéry, tedy italská firma RSV pánů Riccarda Drisaldiho a Salvatore Giorlandina - jedno šasí stojí 140 000 Euro. Za tuto cenu ale vyžaduje Jorge "Aspar" Martinez jistou exkluzivitu, neboť kromě jeho jezdců Juliana Simona a Mike di Meglia pojede toto šasí v mistrovství světa ještě český jezdec Karel Abraham a ve španělském šampionátu testovací jezdec Mark Aitchison (ten pro Drisaldiho a Giorlandina startoval v supersportech v MS). 

Nejvíce nasazovaným šasím (celkem je jich 11) v mistrovství světa je švýcarský motocykl Suter MMX - základní cena tohoto šasí je 56 000 Euro, ale Eskil Suter sám říká, že: "Takovou nízkou cenu si mohu dovolit jen díky počtu objednávek přes 10 kusů".

"Máme speciální brzdy Brembo,  i Öhlins vyvinul speciální díly jen pro nás. To stejné platí o Arrowu. A firma Accosato zase vyrábí jen pro nás některé speciální doplňkové díly z titanu, jako třeba brzdovou páku. Chceme být prostě "Ducati" ve třídě Moto2," vysvětluje manažér RSV Drisaldi, jehož jediným problémem je zatím váha motocyklu (skoro 148 kilogramů, tedy o 13 více než je minimální limit) a hned dodává: "Opravdu nevím, kde ušetřit aspoň jeden kilogram, ale důležité je, že je váha rozložena rovnoměrně a balance tak souhlasí".  


Motory Honda, které mají všechny týmy k dispozici (na snímku při losování Andrea Iannone) měly původně stát pro jednoho jezdce a na celou sezónu 40 000 Euro, nyní je jejich aktuální cena 58 000 Euro. Váží o 4 kilogramy méně než standartní motory CBR 600RR, neboť z nich byly odmontovány některé nedůležité součástky. Jejich výkon je mezi 140 a 143 HP při 16 000 otáčkách. "Bylo možné jít i na 150 HP, ale Dorna musela najít kompromis mezi cenou, výkonem a výdrží. Což se také podařilo. Týmy prostě musí sami uvažovat, jak využít životnost 1 500 kilometrů. Ostatně to stejné je i u MotoGP", říká šéf "GEO Technology" Osamu Goto a dále vysvětluje: "K prvnímu testu bylo dodáno celkem 51 motorů, dohromady pak 141 kusů ve třech skupinách. Týmy si je mohly ponechat i na druhé testy, po absolvování 1 500 km je firma GEO prohlédne a repasuje, po 3 000 km budou vyměněny všechny důležité díly. Pokud dojde k poškození motoru vinou pádu, přetočení či vysoké teploty kapaliny, tak si opravu musí týmy sami zaplatit. Pokud ale dojde k chybě materiálu, platí to naše firma". 
 

Všechny týmy mají k dispozici pneumatiky Dunlop. Těch dostane každý jezdec na každý závodní víkend celkem 12 (7 zadních a 5 předních). Ty pak mají dva různé druhy směsy. Za ně zaplatí týmy ke dni 1. březnu a k 1. srpnu vždy po 20 000 Euro, tedy celkem 40 000 Euro. 

Ovšem každý jezdec si může na každý závod koupit dodatečně ještě 4 pneumatiky, přední stojí 145, zadní pak 195 Euro. Pneumatiky na testy se ale musí zaplatit zvlášť. 

"Počítám s rozpočtem na pneumatiky celkem 55 912 Euro pro jezdce",  říká týmový šéf JiR Luca Montiron a vypočítává další položky: "Dohromady počítám pro oba jezdce (Mattia Pasini a Simone Corsi) celkem 2,5 milionu Euro. Motor stojí 58 000 Euro, celkem zaplatím za materiál pro oba jezdce dohromady 1,2 milionu Euro (tento tým používá šasí TSR - údajně nejlacinější - 38 000 Euro). Vloni stál kompletní "balíček" Aprilie 1,1 milonu Euro, ale byl to jen leasing, nyní zůstanou motocykly za tuto sumu majetkem týmu. Ty je mohou dále pak sami používat ve světovém šampionátu 2 až 3 roky, nebo je prodat nějakému menšímu týmu, či nasadit do národních šampionátů", vypočítává přednosti nového systému Luca Montiron.