Velké postavy Velké ceny 11 – Bohumil Staša

Při nedávné Velké ceně České republiky se mimo jiné připomínalo též 50leté jubileum od prvního ročníku naší Grand Prix v rámci MS v roce 1965. Za tu dobu se závodů vedle světové elity zúčastnila v podstatě také celá naše jezdecká špička. Z ní je za celých těch 50 let nejúspěšnější Bohumil Staša, který má z Velké ceny Československa mimo jiných vynikajících výsledků hlavně dvě dosažená pódiová umístění – 3. místo v pětistovkách v roce 1969 a především pak 2. místo v kategorii 350 ccm z roku 1971, což je dosud stále nejlepší výsledek, který kdy náš jezdec na naší brněnské Velké ceně v rámci světového šampionátu dosáhl. Jen pro připomenutí - v rámci MS vystoupili v Brně na stupně vítězů již jen František Šťastný v roce 1968 – 3./350ccm a v novodobé historii na novém okruhu Lukáš Pešek v roce 2007 – 3./125 ccm. Jinak nikdo další.

Velké postavy Velké ceny 11 – Bohumil Staša

Závodění bylo u Stašů v rodině, neboť závodil již Bohoušův otec Vincenc Staša a v 50. letech najdeme také jeho jméno mezi účastníky Velké ceny Československa v Brně. Historie Stašovy jezdecké kariéry se začala psát v roce 1961. Udělal si řidičák na motorku a hned tři dny na to – 6. září – se postavil na start svého zcela prvního silničního závodu v Jihlavě. A výsledek? Tak půl na půl. Nad očekávání pěkné čtvrté místo ve dvěstěpadesátkách a pád v silnější kubatuře 350 ccm. Ale hlavně bylo hned napoprvé jasno: Silnice - to jsou ty pravé závody! Nakonec jich za svou letitou kariéru absolvoval celkem 827 – od té nejnižší úrovně až po vrcholné závody Grand Prix mistrovství světa.

Celkový počet 20 titulů mistra republiky z něho dělá našeho nejúspěšnějšího závodníka, tedy alespoň co se domácí scény týká. Ovšem prosadil se též ve světě a jeho nejlepší celkové umístění v MS je shodně 8. místo s ČZ 350 ccm v letech 1968 a 69. Startoval na takových slavných okruzích jako byl Assen, Sachsenring, Hockenheim, Monza, Imola, Ulster a další … a pochopitelně též naše Brno. Byla to ovšem doba, kdy nemohl nikdy absolvovat kompletně celý seriál MS, a tak jsou jeho výsledky v MS do určité míry zkreslené. Jezdecky měl rozhodně na víc a nepochybně patřil do tehdejší světové jezdecké špičky. O všem rozhodovala politika a v počátcích své jezdecké kariéry často slýchával: „Neboj, seš mladej, ještě si zajezdíš…“. Čas ale ubíhal a ne všechny sliby a naděje se naplnily. Bohužel.

V Brně na Velké ceně startoval prvně v roce 1962, která se v té době ještě jezdila jako mezinárodní podnik pod zpolitizovaných názvem Závod družby národů. Byly to ale velice dobře obsazované závody mnohdy s účastí předních jezdců ze světového šampionátu. Postupem času měl možnost absolvovat závody na všech variantách brněnského motocyklového závodního okruhu. V počátečních letech ještě pamatuje průjezd přes Žebětín, od roku 1964 zkrácenou verzi pro Mistrovství světa a nakonec i tu nejkratší verzi, kde byly vypuštěny obce Kohoutovice, Pisárky a Nový Lískovec. A jen tak pro úplnost: v závěru své kariéry si ještě zazávodil na dnešním motodromu.

V roce 1965 bylo Brno zařazeno mezi závody mistrovství světa a svoji první Grand Prix MS absolvoval i Bohumil Staša. Přijeli Hailwood, Agostini, Redman, Read, Taveri a další hvězdy světové silnice. Ti byli se svými motocykly na úplně jiné úrovni, ale bylo skvělé být při tom. Tady se Staša jen utvrdil v tom, že nic „většího“ než MS prostě neexistuje – a tento názor zastává dodnes. Tehdy jel jen závod stopětadvacítek a pro poruchu se svou ČZ do cíle nedojel. Ovšem již o dva roky později zde bral jeden mistrovský bod za 6. místo v závodě do 350 ccm. Ano, tehdy bodovalo jen prvních šest jezdců a body tak visely opravdu velmi vysoko, ne jako dnes… Každý bod byl rozhodně velkým úspěchem.

Ještě úspěšnější byl ale Staša v Brně v roce 1969. Startoval zde hned ve třech kubaturách a všechny závody dokončil s výborným výsledkem. Dvěstěpadesátky na 12.místě jako nejlepší z našich, třipade jako šestý – tedy opět body do MS a vrcholem bylo pódiové umístění v pětistovkách. Tento závod jednoznačně potvrdil Agostiniho celosezónní výraznou převahu. Od startu šel hned do vedení a za ním se držel jen jeho krajan Alberto Pagani na motocyklu Linto, ale sotva mohl Agostiniho opravdu reálně ohrozit. Postupně se začal propadat a nakonec jeho úsilí definitivně skončilo poruchou. Ovšem více nežli boj první místo, potěšil domácí diváky výkon Bohumila Staši. Z páté startovní pozice se výbornou jízdou držel od počátku na skvělém třetím místě. Později dokonce převzal Paganiho druhou pozici, o niž ho vzápětí připravil známý Guyla Marszowsky ze Švýcarska (za Agostinim druhý v průběžném pořadí MS, tedy žádný nazdárek). Ustálené pořadí první trojice Agostini, Marszowsky a Staša již vydrželo v závěrečných kolech až do cíle. Nutno ještě poznamenat, že Stašuv motocykl ČZ nebyl plnokrevným „půlitrem“ ale pouze jednoválec o objemu 372 ccm.

Když byla zmínka o suverénním Italu Agostinim, tak má Staša z Brna přeci jen jeden jeho „skalp“ na svém kontě, i když je to poněkud kuriózní záležitost. Musíme se vrátit do závodu 350 ccm v roce 1967. Tam byl hlavní hvězdou Hailwood, který spolu s Agostinim v podstatě nedali na čele závodu nikomu jinému šanci. Ke konci předposledního okruhu ale náhle Agostini v zatáčce „u benzínové pumpy“ zastavil a k cíli sjel jen se ztichlým motorem. Tam zůstal stát před cílovou čarou a už pouze čekal na vítězného Hailwooda. Po jeho průjezdu protlačil svůj motocykly přes čáru s jedním kolem ztráty na 7. místě. Než tak stačil učinit, projel mezitím cílem ještě také náš Bohumil Staša a doslova „o prsa“ se tak v závěrečné klasifikaci vklínil na 6. místo těsně před Agostiniho. Bylo to o to cennější, že to pro něho znamenalo zcela první mistrovský bodík, jen ho poněkud mrzelo to kolo ztráty, které mu Hailwood uštědřil v samém závěru posledního okruhu.

Největšího svého úspěchu dosáhl Bohumil Staša na již zmíněné Velké ceně v Brně 1971. V čele závodu 350 ccm se usadil Giacomo Agostini a během čtyř kol si vyjel už poměrně slušný náskok na druhého Saarinena. Ovšem v pátém kole se Jarno na Aga náhle dotáhl a dokonce šel před něho. To už se ale Agostini potýkal s porouchanou převodovkou své MV Agusty a zajel pouze do depa a závod musel vzdát. Jeho odstoupením se celá špička posunula o jednu příčku vpřed. Bohumil Staša jezdil po několik kol na čtvrtém místě za Paulem Smarten, kterého však v šestém okruhu udolal, čímž se vlastně skokem posunul již na druhou pozici za Saarinena a nadšené davy diváků ho hnaly do stíhací jízdy za vítězstvím. Zbývala na to sice ještě téměř celá polovina závodu, na druhou stranu bylo ale nutné závod dojet bez pádu a hlavně také bez poruchy, z čehož mohly být oprávněné obavy.

V tréninku totiž trpěl jeho čtyřválec ČZ opakovanou poruchou klikového mechanismu, ale v týmu udělali vše možné i nemožné, aby čtyřválec zprovoznili. Muselo se však dojet do Strakonic, tam z různých náhradních dílů sestavit de facto nový motor a pak zase hned hurá zpět do Brna. Tam byl motocykl dán dohromady pouhé dvě hodiny před startem závodu. Stroj ale držel a držel se i Staša. Smart za ním záhy ze závodu odstoupil a před dalšími jezdci měl dostatečný náskok. Snaha dotáhnout vedoucího Saarinena, ale už byla marná, neboť následně musel s určitými technickými problémy poněkud zvolnit. Přesto byla Stašova jízda excelentní a druhé místo bylo nade všechna očekávání. Dodnes je to nejlepší výsledek, jehož český jezdec dosáhl na domácí Grand Prix v rámci mistrovství světa a Bohouš Staša je se dvěma věnci stále naším historicky nejúspěšnějším jezdcem v mistrovství světa na brněnské trati!

Byly ovšem ještě další závody, kdy se dalo pomýšlet na pódiové umístění, či snad dokonce na vítězství. V roce 1973 se Staša se zapůjčeným motocyklem MZ kvalifikoval třetím časem do první řady a zpočátku závodu se držel v přední skupině. Ve třetím kole ale musel zastavit v depu k výměně svíčky, to ho stálo spoustu času a do závodu se vrátil až jako jedenadvacátý, čímž bylo po nadějích na nějaký dobrý výsledek. Usilovně se sice snažil dohnat nabranou ztrátu a nakonec jako nejlepší z našich dojel na 11. místě. Svou vynikající jízdou, která v očích mnoha diváků zastínila i boj o přední místa, dokázal postoupit o deset míst a mohli jsme jen litovat nucené zastávky a opravy v depu. Nejvíce ovšem litoval sám Bohouš, který je dodnes přesvědčen, že tento závod opravdu mohl vyhrát…

Byly ovšem i hubené roky, kdy například v období let 1976-80 nedokončil v Brně ani jeden jediný závod. Poslední šanci na stupně vítězů v Brně měl Staša při Mistrovství Evropy v roce 1984. Do posledního kola tam naháněl Pavola Dekánka na třetím místě a s vidinou stupňů vítězů jeli oba naprosté maximum. Při sjezdu do posledního retardéru před cílem, ale Dekánek nezvládl svůj motocykl, byl dlouhý a prostě se tam nevešel. Napálil to do balíků slámy, které v pádu rozházel po trati a v nastalém chaosu havaroval také Staša. Hrůzostrašně vypadající karambol se naštěstí obešel bez vážnějších zranění, ale vidina třetího místa byla ve zlomku vteřiny nenávratně ztracena.

Po skončení své vlastní závodní kariéry provázel ještě roky na závodních okruzích také svého syna. Vloni oslavil Bohumil Staša sedmdesátku a stále se má čile k světu. V domácí rozsáhlé dílně si s potěšením staví dávno zmizelé závodní motocykly z doby jeho závodní kariéry, ale velice pozorně sleduje také dění v současném světě Moto GP a při každé Grand Prix má televize již od pátku pohotovost. Z pohledu motocyklového závodníka na to nahlíží mnohdy poněkud jinak než většina z nás běžných diváků a opravdu byste se divili, co všechno dokáže trefně glosovat.
Poslední dobou si našel i cestu zpět na brněnský automotodrom, kde letos patřil k čestným hostům v rámci oslav 50. výročí první naší Grand Prix v MS a spolu s několika dalšími závodnickými legendami se divákům představil také v čestném kole – škoda jen, že to nebylo v sedle některého z jeho někdejších motocyklů.

Bohumil Staša
*29.4.1944
Nejlepší umístění v MS: 2x celkové 8. místo
Účast na GP Československa: 1962-1988
Nejlepší umístění v Brně: 1x 2. místo, 1x 3. místo

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 16x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist