Superbikový šampion Troy Corser slaví 46. narozeniny

Chladný, ale zároveň klidný – tak mnozí popisují jezdecký styl Troye Corsera. Australský pilot získal díky skvělým výsledkům v superbikových kvalifikacích přezdívku Mr. Superpole – z první pozice startoval do závodu celkem třiačtyřicetkrát.

Svou cestu do paddocku Superbiků započal dnes šestačtyřicetiletý jezdec v roce 1981, když se pravidelně začal účastnit australských endurových závodů. V sezónách 1986 až 1989 pokoušel své štěstí v národních motokrosových podnicích a na silnici se poprvé podíval v rámci závodu v Oran Parku, v němž sedlal motocykl Honda CR125. Ještě téhož roku se stal mistrem národního, známkou C hodnoceného šampionátu, na stroji značky Suzuki. Do třetice se v roce 1989 svezl také na Yamaze, a to během australskými motocyklovými novinami pořádané soutěže „Win a ride“ na Phillip Islandu, kterou se mu taktéž podařilo vyhrát.

V sezóně 1994 závodil ve dvou šampionátech. Ve světových superbicích nastoupil do úvodní kola ve Velké Británii. První závod nedokončil, v druhém se umístil na třetím místě za Scottem Russellem a Carlem Fogartym. Poté se z tohoto mistrovství vytratil a vrátil se do něj až na poslední tři závodní víkendy roku. V Mugellu bral jedno třetí místo, v Donington Parku pak dvakrát stanul na stupních vítězů jako druhý nejrychlejší jezdec závodu. Body za páté a třetí místo pak bral i v posledním podniku sezóny v Austrálii, a pojistil si tak celkovou 11. příčku v konečném hodnocení mistrovství světa. O něco lépe se mu téhož roku dařilo v MotoAmerica Superbike Championship, v němž se stal prvním neamerickým pilotem, který dosáhnul na titul.

Nejmladším superbikovým mistrem světa…

Od roku 1995 se pak s Troyem Corserem setkáváme s výjimkou dvou let s již jako pravidelným účastníkem superbikového mistrovství světa. S patnácti umístěními na bedně se stal druhým nejlepším závodníkem sezóny a na své výsledky dokázal navázat i v následujícím roce, který zahájil v Misanu dvěma stříbrnými příčkami. Se sedmi vyhranými závody mu na konci sezóny patřilo 369 bodů, díky kterým se stal v roce 1996 poprvé mistrem světa. Zároveň se tenkrát zapsal do historie jako nejmladší jezdec, který kdy dosáhl na superbikový titul. V té době mu bylo 24 let a 11 měsíců.

V roce 1997 se dnes šestačtyřicetiletý jezdec podíval také do světa Grand Prix v kubatuře do 500 ccm, kde sedlal stroj značky Yamaha. Od začátku se však musel potýkat s obrovskými problémy se sponzorstvím, a také se smlouvou. Z patnácti závodů se zúčastnil pouhých sedmi, v nichž nasbíral jedenáct bodů, a na konci sezóny mu patřila 23. pozice.

O léto později tak Troye Corsera opět potkáváme v superbikovém mistroství. Své kvality dokazuje již v prvním závodě, v němž končí na druhém místě, a postupně se opět dostává do bojů o titul. Do Japonska, posledního podniku sezóny, přijíždí australský pilot jako vedoucí muž šampionátu. Víkend pro něj začíná více než dobře, když zajíždí nejlepší kvalifikační čas. Jeho šanci stát se opět mistrem světa však maří pád během warm-upu, v němž si pilot zlomil několik žeber.

V sezóně 2002 se Mr. Superpole ze superbiků opět vytratil. Strávil ji vyvíjením motocyklu značky Petronas, s nímž se na startovní rošt postavil v následujícím roce. Přechod od Aprilie na stroj malajského výrobce však pro Australana znamenal v konečném důsledku krok zpátky. Během dvou let, kdy jej sedlal, se na stupních vítězů objevil pouze jednou, a v celkovém pořadí obsadil 12., a poté 9. příčku.

Kvůli neuspokojivým výsledkům tým Foggy Petronas Racing v roce 2005 opustil a vsadil na Suzuki, což se nakonec ukázalo jako ta nejlepší možná volba. Troy Corser začal opět vyhrávat závody. S šestnácti pódiovými umístěními v řadě znovu útočil na titul mistra světa, který nakonec se čtyřmi pole positions, sedmi nejrychlejšími koly a 433 body na kontě opravdu získal.

Poté jako by se jeho štěstí vytratilo. Rok 2006 byl pro australského pilota jako zakletý. V úvodu sezóny sice dokázal zvítězit ve dvou závodech, poté se mu ale smůla lepila na paty a držela se jej i v následujících letech. Na první pozici od závodu na okruhu Brands Hatch ve Velké Británii v roce 2005 už do konce své kariéry profesionálního pilota více nedosáhl. Svůj osud se ve svých devětatřiceti letech pokusil zvrátit přestupem na stroj značky BMW. Ta pro něj ale spíše znamenala pád dolů. Na lepší, než čtvrtou pozici za své tříleté působení na tomto motocyklu nedosáhl.

V závěru roku 2011 se Troy Corser rozhodl pověsit svou kariéru na hřebík. Učinil tak poté, co jeho tým podepsal smlouvu pro následující sezónu s Leonem Haslamem a Marcem Melandrim, a na něj tak už u tovární stáje nezbylo místo. Fanouškům se tento sympatický Australan naposled představil v závodě v portugalském Portimau, který dokončil na 16. příčce. „Tak jsem si svůj konec závodní kariéry rozhodně nepředstavoval. Celý víkend jsme bojovali s různými záludnostmi a těžkostmi. Snažil jsem se bojovat, jak nejlépe to dovedu, ale nestačilo to,“ řekl tehdy zklamaně.

Z motocyklového světa však nezmizel nadobro. Momentálně se Troy Corser věnuje své jezdecké akademii a příští rok se plánuje zúčastnit Phillip Island Classic. „Je čas vrátit se zpět domů. Je to už dlouho, co jsem tam byl naposled,“ těší se na závod. Bude sedlat stroj 1982 Honda Harris F1 a společně s dalšími členy australského týmu Shawnem Gilesem a Stevem Martinem se pokusí dosáhnout co nejlepšího výsledku.

Informace o redaktorovi

Andrea Štipčáková - (Odebírat články autora)
Press - (Odebírat články autora)
Vladimír Rejda - (Odebírat články autora)