Největší hvězdy československé silnice (3)

Třetí díl seriálu o legendách našeho motocyklového sportu pro nás připravil opět Roman Iščuk, dnes se podíváme na jezdce, který dokázal v Grand Prix získat dokonce pódiové umístění - na slavného Františka Bočka.

Největší hvězdy československé silnice (3)
BOČEK František
* 21.06.1935 Plzeň - + 21.07.1969 Brno
nej.závody
GP Finska (Imatra 1965) - 3. ČZ 350 0 – 0 – 1
Tourist Trophy 1966 - 5.ČZ 350
MS klasifikace
1965 – 125cm – 29.místo (ČZ)
1965 – 350cm – 11.místo (Jawa)
1966 – 350cm – 22.místo (Jawa)
Plzeňský rodák začal na silnici velice brzo. Již ve dvaadvaceti letech jel svůj první závod v Litomyšli a skončil třetí!. Jeho doménou pak byly závody třídy 175 na stroji ČZ. Svého prvního vítězství v závodech mistrovství republiky dosáhl ale až v roce 1961 a skončil celkově druhý. Zpackaný bodový systém mu pak neumožnil vůbec bodovat, přestože již byl továrním jezdcem. V roce 1963 těsně podléhá ve stopětadvacítkách Malinovi, a to je také důvod proč se s ním začíná počítat. Po Standově předčasné smrti zaujímá nevděčně jeho místo. Svůj jediný titul vyjel v roce 1965 v nejnižší objemové třídě a do konce kariéry si připsal jedenáct vítězství.
Ale pojďme k MS. V něm poprvé startoval až doma v Brně roku 1965. A hned z toho byl první mistrovský bod ve třídě 125 za šesté místo. Hlavní slovo měly ale třistapadesátky. Převrtaná ČZ nasadila novou zbraň a Boček této skutečnosti využil dokonale. Ve finské Imatře dokonce stál na bedně a třetím místem přesvědčil o nebývalých kvalitách. "Jakoby se pro změnu všechno spiklo proti nám, a tak jsme si z Finska odváželi sáhodlouhý seznam poruch. Jedinou výjimkou bylo třetí místo Fr.Bočka, které se stalo nej.sportovním úspěchem tohoto sympatického skromného jezdce“. Pátým místem ze Sachsenringu se Boček ve třídě 350 vklínil na celkové jedenácté místo. Opět zde byl příslib do budoucna. Konkurence se ovšem napřesrok zkvalitnila a tak ze šesti závodů Boček vybojoval jedno 6.(Nurburgring), a jedno 5.místo (TT). Právě závod na těžkém Manu byl až neskutečně dramatický. Při lepší signalizaci mohl Boček klidně dojet třetí. Jenže v posledním kole Franta zpomalil a tak ho ještě předjeli Conn a Ahearne. Ve stejném roce skončil Boček v Brně sedmý ve 350.
O rok později následovalo známé martyrium s nepřipravenými stroji, jezdec chyběl dokonce i v Brně. Na sklonku šedesátých let již dostával u ČZ přednost Staša, a tak se Boček rozhodl odejít ke konkurenční Jawě. I tady už ale po třicítce přestal být zajímavý. Svezl se ještě dvakrát v Brně. A právě ten druhý start se mu stal bohužel osudným. V pomalé zatáčce u Veselky ho přejeli podle očitých svědků dva jezdci, o Bočkův život se pak dlouho bojovalo v nemocnici. Současně s přistáním astronautů na měsíci, Bočkovo srdce dokonalo. Jako jediný náš jezdec se stal obětí starého Masarykova okruhu. Ještě v roce 1968 skončil v mistrovských třistapadesátkách na skvělém pátém místě a posléze ještě stihl zvítězit v Košicích 69´ na Jawě 250. Bylo to jeho poslední velké vítězství. "V Brně již v sobotním tréninku havaruje ve Farince s jednoválcem startující Fr.Boček. Zůstal nezraněn a nastoupil do nedělního závodu. U Veselky padá znovu a celou tuto hrůzu nafotografuje Robert Wittmann a jeho seriál snímků je pak oceněn v soutěži o nejlepší československý sportovní snímek roku 1969!!. Neuvěřitelný lidský hyenismus tak parazitoval na posledních okamžicích tohoto skvělého jezdce.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist