Největší hvězdy československé silnice (21)

Po krátké odmlce se vrací pan Roman Iščuk se svým seriálem o legendách české silnice. Tentokrát začínáme sérii o Mistrech ČSSR, ČSFR, ČR atd. Ve spolupráci s Karlem Březinou vznikl díl o Honzovi Bartůňkovi.

Největší hvězdy československé silnice (21)
Jan Bartůněk
*11.08.1949 Praha
závody v MS (celkově 5 startů):
GP Brno 1976 – 27.místo (Jawa 250) + 19.místo (Jawa 350)
klasifikace v MR:
2x titul – 1979 (Jawa 250cc), 1987 (Jawa 250cc)
Celkem dva získané tituly mistra republiky spolu s devatenácti vyhranými závody zdobí tohoto jezdce, který ve své době patřil mezi naše nejlepší. Řeč je o Janu Bartůňkovi. Jako dítě se zajímal o ornitologii, chtěl být hajný. V roce 1964 spadl ze stromu a zlomil si páteř a loket (3x operován). Tato zranění ho provázela celou jeho kariéru. Dva roky byl doma. Do "Bartůňkova mlejna", se pak přistěhoval Milan Chalupník, Honza mu pomáhal a chtěl to taky zkusit. První závod (na Chalupníkově 250) jel ve Žďáru nad Sázavou v roce 1972 - dojel sedmý. O rok později se kvalifikoval do MR, když vyhrál závod Přeboru ČR v Dolních Břežanech a byl druhý v Ústí nad Labem. To už byl zaměstnanec Jawy.
Domácí mistrovství jezdil převážně na přelomu 70.a 80.let. Premiéra v MR v Písku 1974 - měl ve 250 poruchu (Jawa junior), 350 nevydržela ani trénink. V roce 1975 jezdil 350 občas i na čtyřtaktu Jawa - byl to motocykl, se kterým pak jezdil F.Šťastný veterány. Nutno podotknout, že se starou Jawou se mu příliš nevedlo ani v dalších závodech. Na jičínském okruhu sice dojel třináctý, ale body sbírali ten rok jiní. Třída dvěstěpadesátek byla nesmírně nabitá. Mezi bodujícími najdeme například Stašu, Baláže, Krále, Havrdu – a prosadit se v takové konkurenci rozhodně nebylo jednoduché. Daleko lépe se Bartůňkovi vedlo v silnější třídě 350, kde obsadil konečné (a velice solidní) 11.místo. Rozhodně zaujal svým skvělým výkonem (7.) na Těrlickém okruhu u Karviné. I v roce 1975 se nadále zlepšuje ve svých třistapadesátkách. Dvě šestá místa (Žďár, N.Mesto n.V.) naznačují průlom do širší špičky naší okruhové scény. Celkově pak poráží pražský jezdec například Rudolfa Mitošinku, či Standu Klátila – a to už jsou oba dost ostřílení jezdci. Pro Jawu však napřesrok svitla naděje v podobě nově zavedené tovární dvěstěpadesátky, se kterou chtěli konstruktéři prorazit i ve světě, leč optimismus se jaksi po dvou letech záhy vytratil.. V roce 1977 a 1978 jezdili Staša a Baláž poslední tovární 250 - 2t., s rozvodem šoupátky. V roce 1978 Bartůněk na tomto stroji hostoval jako jakoby tovární jezdec. Pak je Jawa chtěla dát sešrotovat, ale nakonec je předala Svazarmu Týnec nad Sázavou a do vlastní péče je dostali Olda Kába a Jan Bartůněk. Na tom Honza udělal titul a dál je modernizoval, že vydržely na špici 10 let! O tom, že budou oba tovární jezdci Jawy Baláž se Stašou znovu o jeden mílový krok vepředu před ostatními nepochyboval ovšem nikdo. Třída 250 naproti tomu nesedla právě Bartůňkovi. Přednost dostaly třistapadesátky a skutečně se děly věci. Peter Baláž již patřil mezi stálice, takže proměnil všech šest mistrovských závodů v suverénní vítězství se svou Yamahou. Za Králem a Stašou již figuroval Bartůněk a začalo se o něm mluvit jako o velice talentovaném jezdci. Většinou spoléhal na dojíždění za velice zkušeným triem, přesto se mu podařilo poprvé vystoupit na bednu. Stalo se 18.července 1976 na okruhu v N.Mestě nad Váhom. Jen pro připomenutí. První skutečně vlastní motocykl - tehdy se "fasovaly" motory Jawa 250 2vál., 2takt a k tomu si bylo nutné dostavět rám. Honza dostal motor po Dubovi a jezdil s ním právě tuto sezónu.
Bartůněk byl poté znovu v elitě, protože si připsal další cenné umístění v celkové klasifikaci 1977. Stupně vítězů ovšem nepřišli, takže o spokojenosti nemohlo být řeči. Hlavními soupeři byli hlavně Jarolím a Franc. Tzv.“mladá“ garda začala velice úspěšně nahánět zkušené včetně Bohouše Staši. Ten ale nakonec odolal, i když téhož roku musel přijmout potupnou porážku od Jirky Mrkývky staršího. Pokud se podíváme do výsledkové listiny v roce 1978, najdeme Jana Bartůňka znovu o kousek výš. Ve slabších 250 celkově šestý (bedna v Č.Třebové, skalp „Karotky“) a v parádní třídě 350 již zcela zasloužený bronz okořeněný vůbec prvním vítězstvím v rámci domácího mistrovství. Skutečně se to povedlo a diváci v Hradci Králové byli svědky velkého vítězství. Prakticky po definitivním odchodu Jawy ze závodní scény Honza v záplavě Yamah dělal divy. Hlavně však držel skomírající značku alespoň symbolicky nad vodou.
To ovšem nikdo netušil, že za rok tato zbraň doveze jezdce až na samý vrchol. Kdo mohl čekat, že mladý jezdec porazí ve třídě 250 Petera Baláže?? Ten se přeci jen začal soustředit na nižší stopětadvacítky, přesto ale tento úspěch nemůžeme snižovat. První dva závody si oba soupeři prohodili pořadí, od třetího závodu již vítězil jen Bartůněk (vyjma posledního závodu v málo navštěvovaných Škrdlovicích u Žďáru). Tam zvítězila nová naděje – Pavol Dekánek na stroji Yamaha. Trošku zklamáním bylo toho roku jen celkově jedenácté místo ze třídy 350 (3 výpadky, 1x druhé místo). Nicméně senzačních výsledků bylo v roce 1979 více. Například Bohouš Staša zkoušel experimentální VAB 250 a nakonec z toho vyšlo nelichotivé 26.místo (k tomu se sluší poznamenat: Stašův motocykl, se kterým jezdil 250 v letech 1978 a 1979 se jmenoval Vabsta, konstrukce a výroba Bohuslav Vaňous a Bohumil Staša + konstrukci navrhl Karel Březina. Motor měl dva válce a sání rotačními šoupátky - ale nikdy se jeho vývoj nepodařilo dotáhnout až do konce - první rok v MR Staša desátý, ve druhém dojel jen jeden závod). Vše si pak vynahradil o třídu výš…Na jinak povedeném roce se ale našla kaňka – smrt Jaroslava France, který zahynul na Těrlickém okruhu.
Jestliže je těžké titul získat, pak je ještě těžší ho obhájit. A to plně platí i v motocyklovém sportu. V roce 1980 začíná sice s vítězstvím v kapse (Městec Králové), pak však již kraluje Staša. Honza nedojíždí poslední tři podniky a končí až jako pátý. Tvrdý dopad na zem… Co říci o dalším roce? Předem hlavně souboj se staronovým soupeřem Jarolímem o celkové stříbro. Dvěstěpadesátky jsou nesporně na začátku 80.let velice lákavou třídou. Šestnáct jezdců získává body, už podruhé v kariéře Bartůněk poráží celkově Baláže, to myslím mluví za vše. Stroj Jawa se začíná z domácích okruhů nadále vytrácet (už jen 5 strojů v této objemové kubatuře)…Sedmé vítězství v rámci MR přichází ve Znojmě v roce 1982 a s ním těsná porážka v boji o titul s Dekánkem. Inu, skončilo to velice nešťastně, stejně jako třeba naše Velká cena v Brně, kde se jelo naposledy mistrovství světa. Při této smutné záležitosti byl přítomen i Jan Bartůněk a rozhodně si nevedl se svojí Jawou 250 špatně, přestože nedojel do cíle. Svět se ale nadále ubíral již jen cestou moderních autodromů. To ovšem nebyl případ našeho mistrovství, kde k pravidelným přírodním okruhům přibily i letištní plochy. I v roce 1983 nacházíme u jména ústředního jezdce nadále stroj Jawa, což značí neobyčejnou věrnost k značce. Opět se stává mistrem dvěstěpadesátek Dekánek. Slovenský nástupce takových velikánů jakými byli Srna, či Baláž začal potvrzovat svoji sílu, o čemž svědčí tři triumfy na sklonku sezóny (Banská Bystrica, Moravská Třebová, Znojmo), Bartůňkovi se závěr nepovedl, a to v podstatě rozhodlo o titulu. Hlavně havárie ve Znojmě asi zamrzela nejvíc. Rok 1984 byl plný pádů, a bohužel i těch smrtelných. 6.května asi nebude příliš příjemným datem. Na krátkém okruhu v Městci Králové se přihodila vážná nehoda a Bartůněk pak již nedobrovolně musel celý rok sledovat závody z pozadí. Daleko hůře však dopadl další kamarád – Vladimír Jarolím, jemuž se stal osudným start na východoněmeckém okruhu ve Frohburgu. Mnohé pak překvapilo jak rychle se dokázal Honza z nepovedeného roku 1984 vzpamatovat. V boji o svůj druhý mistrovský titul měl však zdatné soupeře – Rudolfa Mitošinku a Imricha Majoroše. Mladému Slovákovi přitom stačilo dojet na sedmém místě při posledním závodu (to vše v případě Bartůňkova vítězství). „Imre“ si poklidnou jízdou zajistil titul, zatímco Bartůňkovi zbyly oči pro pláč. Ani tři vítězství mu nestačily… Napřesrok pak došlo k naprostým absurditám ze strany domácího Svazarmu. Tzv. komerční styky zapříčinily vyškrtnutí našich nejlepších jezdců z domácího mistrovství. Za „poskytnutí“ zahraničních startů museli jezdci zaplatit daň v podobě neúčasti v MR. Byl to vlastně trest za výjezdy ven. Týkalo se to i Bartůňka, proto ho ve výsledcích nenalezneme. Vše je vynahrazeno o rok později v podobě mistrovského titulu!!!! Jezdec poráží mladé jezdce v čele s Troligou, Srnou – a to naprosto bezkonkurenčním způsobem. Následná havárie na mosteckém autodromu už na druhém titulu nic nezmění. V téměř čtyřiceti letech si pak ještě dojíždí pro celkové 4.místo z MR 1988, přestože je v sezóně poražen pouze jednou. Dvě havárie a porucha ovšem svědčily o jisté nevyrovnanosti. Titul se nepodařilo obhájit, jeho novým „majitelem“ se tak překvapivě stal Pavel Ševčík na stroji Yamaha.
V roce 1989 si jezdec ještě vyzkouší motor Rotax (zabudoval ho do podvozku) a v podstatě tak mění zaběhlou Jawu. Čtvrté místo z brněnského autodromu udělalo více než slušnou tečku za působením tohoto skvělého jezdce a mechanika. Za rozhodnutím odejít figurovala i nepříjemná havárie..Jednalo se o závod ve Schleizu v NDR 4.8.1989 - vyletěl daleko z tratě, v místech, která se už nejezdí. Bartůněk byl skvělým jezdcem, ale i bezchybným mechanikem s mnoha konstrukčními nápady. Proti Yamahám ale ve své době neměl moc šancí. Na závěr bych se ještě zmínil o dvou závodech:
Hořice, 3.6.1979, 350 ccm: Úplně nový motor, po tréninku jel ještě do Prahy udělat nějaké úpravy. Odstartoval poslední, dokázal všechny předjet (mj. Bernd Tungethal s nejnovější Yamahou) a zvítězil. Závod byl tenkrát v přímém přenosu ČT a byla to obrovská oslava a propagace silnice. Hradec Králové 1978, závod Poháru míru a přátelství - na nebezpečné trati porazil o 20 vteřin hvězdu - Maďara Jánose Drapala!
1988 - souboj o mistra Kunratic - Bartůněk, Pertlíček, Vašík. Bartůněk a Pertlíček v rozhodujícím závodě v Dolním Hričově téměř současně upadli, Vašík po problémech dojel jedenáctý - mistrem Ševčík.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist