Největší hvězdy československé silnice (10)
Text: Motorkáři.cz | Zveřejněno: 7.11.2005 | Zobrazeno: 5 036x
Dnešní pohled na historii československé silnice je zaměřený na Jiří Koštíře, který své uspěchy zaznamenával především v padesátých letech minulého století.
KOŠTÍŘ Jiří
* 1928 - + 19.06.1960 Znojmo
GP Holandska (Assen 1956) - 6.místo (ČZ 250cc)
Klasifikace MS: 1956 – 17.místo (ČZ 250cc)
Dva tituly a čtrnáct vyhraných závodů - to je bilance, která zdobí jednoho z velkých talentů naší silnice - Jiřího Koštíře. Již v prvním ročníku mistrovství republiky získal titul ve třídě 250 jako tovární jezdec strakonické ČZ. Spolu s Bartošem vytvořili zpočátku padesátých let nedostižný tandem, který byl postrachem soupeřů. Přestože v následujících letech byl Koštíř vždy v Bartošově stínu, měl lví podíl na znovuzrození značky. Ještě jednou se mu pak podařilo pokořit celou plejádu hvězd, když zvítězil opět ve třídě 250 a to před takovými jezdci jako byli: Šťastný, Bartoš, Malina…Psal se rok 1957. Až do své předčasné smrti při nemistrovských závodech ve Znojmě platil u ČZ za stájovou dvojku. Bohužel v roce 1960 se mu závod plný deště a bočního nárazového větru stal osudným. Ale pojďme popořádku. Roku 1954 vítězí doma ve dvěstěpadesátkách před Bartošem a Havlem. V úvodním podniku MR v Mělníku vítězí ve dvou třídách najednou (250,350). V roce 1955 už se musí strakonický jezdec sklonit v celkové klasifikaci před Bartošem ve dvěstěpadesátkách a překvapivě podléhá i Čadovi (350cc) s jeho starým Nortonem. Přesto si připisuje dvě vítězství v Jičíně a v Liberci. Ani v roce 1956 se Jirkovi nepodaří porazit preferovanějšího Bartoše. Opravdu veliké představení přichází na Velké ceně Brna 1957, kde se ve dvěstěpadesátkách Koštíř utkává v nervydrásajícím souboji s Františkem Šťastným a tento boj nakonec vyhrává. Spolu s dalšími dvěma kvalitními výsledky v této kubatuře to přináší v pořadí již druhý titul domácího mistra. V roce 1958 se jezdec opět sklání před Bartošem, ale náplastí je alespoň triumf v Piešťanech. Následující dvě sezóny už žádný další titul neposkytnou. Přeci jen se ale podaří porazit například Fero Srnu v Lounech 59´ a odvěkého rivala …v Uherském Hradišti.
Ve světovém šampionátu se zúčastnil spolu s Bartošem a Parusem úvodních dvou podniků roku 1956. Závod na Manu mu nevyšel, hned vzápětí však uspěl šestým místem v Assenu. Závod dvěstěpadesátek byl nesmírně dramatický.
"Provini a Ubbiali sváděli boj na ostří nože. V čelní skupině se dlouho držel i Bartoš, nakonec ale musel odstoupit pro poruchu, a tak čest zbrojováků zachraňoval Jiří Koštíř, který dojel za Kassnerem na šestém místě."
Za rok na to jel na ostrov Man znovu. Ve dvěstěpadesátkách dělá Jirka divy. Nejprve musí do depa vyměnit vadnou svíčku, pak ovšem následuje parádní stíhací jízda a probití se na 8.místo! V závěru se ještě probil na sedmé, a přestože z toho body nebyly - zanechal náš reprezentant skvělý dojem. Navíc porazil Frantu Šťastného a obdržel ceněnou stříbrnou repliku. Pod tímto dojmem se jezdec nominoval i na další dva závody do Assenu a Spa. V Holandsku se ale po poruše musel Koštíř odporoučet do depa. V Belgii se vše umoudřilo a konečným 11.místem jezdec dokázal svoje umění. Ještě jednou se holandskému publiku předvedl v roce 1959 a skončil na solidním 12.místě znovu v závodě kubatury 250. Bylo to také poslední představení tohoto skromného sportovce. Číza s ním samozřejmě počítala i nadále, jenže přišel znojemský závod a konec všem nadějím. Poslední vítězství (v rámci mistrovství republiky) získal v Rosicích u Brna v roce 1960 ve stopětadvacítkách.
* 1928 - + 19.06.1960 Znojmo
GP Holandska (Assen 1956) - 6.místo (ČZ 250cc)
Klasifikace MS: 1956 – 17.místo (ČZ 250cc)
Dva tituly a čtrnáct vyhraných závodů - to je bilance, která zdobí jednoho z velkých talentů naší silnice - Jiřího Koštíře. Již v prvním ročníku mistrovství republiky získal titul ve třídě 250 jako tovární jezdec strakonické ČZ. Spolu s Bartošem vytvořili zpočátku padesátých let nedostižný tandem, který byl postrachem soupeřů. Přestože v následujících letech byl Koštíř vždy v Bartošově stínu, měl lví podíl na znovuzrození značky. Ještě jednou se mu pak podařilo pokořit celou plejádu hvězd, když zvítězil opět ve třídě 250 a to před takovými jezdci jako byli: Šťastný, Bartoš, Malina…Psal se rok 1957. Až do své předčasné smrti při nemistrovských závodech ve Znojmě platil u ČZ za stájovou dvojku. Bohužel v roce 1960 se mu závod plný deště a bočního nárazového větru stal osudným. Ale pojďme popořádku. Roku 1954 vítězí doma ve dvěstěpadesátkách před Bartošem a Havlem. V úvodním podniku MR v Mělníku vítězí ve dvou třídách najednou (250,350). V roce 1955 už se musí strakonický jezdec sklonit v celkové klasifikaci před Bartošem ve dvěstěpadesátkách a překvapivě podléhá i Čadovi (350cc) s jeho starým Nortonem. Přesto si připisuje dvě vítězství v Jičíně a v Liberci. Ani v roce 1956 se Jirkovi nepodaří porazit preferovanějšího Bartoše. Opravdu veliké představení přichází na Velké ceně Brna 1957, kde se ve dvěstěpadesátkách Koštíř utkává v nervydrásajícím souboji s Františkem Šťastným a tento boj nakonec vyhrává. Spolu s dalšími dvěma kvalitními výsledky v této kubatuře to přináší v pořadí již druhý titul domácího mistra. V roce 1958 se jezdec opět sklání před Bartošem, ale náplastí je alespoň triumf v Piešťanech. Následující dvě sezóny už žádný další titul neposkytnou. Přeci jen se ale podaří porazit například Fero Srnu v Lounech 59´ a odvěkého rivala …v Uherském Hradišti.
Ve světovém šampionátu se zúčastnil spolu s Bartošem a Parusem úvodních dvou podniků roku 1956. Závod na Manu mu nevyšel, hned vzápětí však uspěl šestým místem v Assenu. Závod dvěstěpadesátek byl nesmírně dramatický.
"Provini a Ubbiali sváděli boj na ostří nože. V čelní skupině se dlouho držel i Bartoš, nakonec ale musel odstoupit pro poruchu, a tak čest zbrojováků zachraňoval Jiří Koštíř, který dojel za Kassnerem na šestém místě."
Za rok na to jel na ostrov Man znovu. Ve dvěstěpadesátkách dělá Jirka divy. Nejprve musí do depa vyměnit vadnou svíčku, pak ovšem následuje parádní stíhací jízda a probití se na 8.místo! V závěru se ještě probil na sedmé, a přestože z toho body nebyly - zanechal náš reprezentant skvělý dojem. Navíc porazil Frantu Šťastného a obdržel ceněnou stříbrnou repliku. Pod tímto dojmem se jezdec nominoval i na další dva závody do Assenu a Spa. V Holandsku se ale po poruše musel Koštíř odporoučet do depa. V Belgii se vše umoudřilo a konečným 11.místem jezdec dokázal svoje umění. Ještě jednou se holandskému publiku předvedl v roce 1959 a skončil na solidním 12.místě znovu v závodě kubatury 250. Bylo to také poslední představení tohoto skromného sportovce. Číza s ním samozřejmě počítala i nadále, jenže přišel znojemský závod a konec všem nadějím. Poslední vítězství (v rámci mistrovství republiky) získal v Rosicích u Brna v roce 1960 ve stopětadvacítkách.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?