Franco Uncini slaví 63 let

Jako profesionální jezdec se Franco Uncini poprvé postavil na rošt v roce 1976. Ve svém debutovém závodě, v rámci mistrovství světa konaném v Mugellu, obsadil s 350ccm motocyklem značky Yamaha druhou příčku. Nestačil pouze na Johnnyho Cecotta. V témže roce nastoupil ještě do dalších dvou podniků v Assenu a v Barceloně, tentokrát však nezávodil pouze ve třídě do 350ccm, ale také v závodu dvěstěpadesátek. V Nizozemsku bral desáté a šesté místo, ve Španělsku obsadil v silnější kubatuře dokonce stupně vítězů.

Své první vítězství zaznamenal Franco Uncini 15. května 1977. Na okruhu Enzo e Dino Ferrari v Itálii projel cílem s více než devítisekundovým náskokem na Maria Lega a poprvé v profesionální kariéře tak vystoupal na nejvyšší stupínek. V témže roce si na čtvrtlitrovém stroji Harley Davidson dojel pro první místo ještě v Brně a na konci sezóny opanoval se 72 body celkovou druhou příčku.

Přestup do královské kubatury

Po několika neuspokojivých letech na Yamaze se v roce 1979 italský jezdec rozhodl přesedlat na Suzuki a vyzkoušet královskou kubaturu. Na tehdejších divokých dvoutaktních strojích jezdil Franco Uncini v prvních dvou letech kolem šestého místa, sezóna 1981 byla pro Franca Unciniho sezónou pádů. Po odchodu Marca Lucchinelliho k Hondě obdržel tehdy šestadvacetiletý jezdec nabídku jezdit na továrním motocyklu v týmu Roberta Gallina, kterou bez váhání přijal.

Na konkurenceschopném stroji zajížděl Franco Uncini od začátku výborné výsledky. Sezónu 1982 začal čtvrtým místem v Argentině a pokračoval první pozici v Rakousku. V dalších Velkých cenách nasbíral ještě další čtyři vítězství a dvě třetí místa, a přestože se nezúčastnil posledních tří závodů, stal se se 103 body na kontě světovým šampionem.

"Téměř jsem zemřel" - Franco Uncini

Unciniho kariéru poznamenala v roce 1983 těžká nehoda. V Assenu utrpěl highsider a když se snažil dostat pryč z trati, byl sražen svým konkurentem Waynem Gardnerem a zůstal nehybně ležet na silnici. Po nehodě ležel Ital několik dní v kómatu. "Měl jsem tehdy velké štěstí - byla to velmi nešťastná nehoda, ale s velmi šťastným koncem. Téměř jsem zemřel. Náraz byl tak silný, že mi odlétla helma, obličejem jsem spadl přímo na asfalt. Můj nos býval mnohem lepší, stále je na něm vidět jizva," uvedl po letech Franco Uncini.

Poté, co se zotavil, začal opět tvrdě pracovat, aby byl připraven na novou sezónu. Jeho výsledky už však nikdy nebyly tak dobré, jako v minulosti. Sezónu 1984 zakončil na celkovém 14. místě, rok na to obsadil příčku o pozici nižší. V roce 1985 se definitivně rozhodl již nezávodit a oznámil konec své profesionální kariéry.

Na motocyklový sport však nezanevřel. V současné době je členem bezpečnostní komise FIM a úzce spolupracuje s jednotlivými jezdci a týmy na tom, aby byly závody co nejbezpečnější. V roce 2016 byl Franco Uncini uveden do síně slávy MotoGP Legends Hall of Fame a zařadil se tak mezi další legendy tohoto sportu Kennyho Robertse, Kevina Schwantze, Micka Doohana či Giacoma Agostiniho.

Informace o redaktorovi

Andrea Štipčáková - (Odebírat články autora)
Motorkáři.cz - (Odebírat články autora)