Bill Ivy a Jawa, osudové spojení

O tragédii, která se stala na německém Sachsenringu v červenci 1969, vám poví každý příznivce závodů silničních motocyklů nejen z naší krajiny. Ovšem věděli jste, jaká byla společná cesta britské superstar a paličaté V4 z pražských Strašnic?

Po dramatickém ročníku 1968 se Yamaha rozhodla nadále nenasazovat svůj tovární tým do mistrovství světa a její dosavadní jezdci Phil Read a Bill Ivy, kteří si to právě v osmašedesátém rozdávali o titul ve třídách 125 a 250 stylem, jaký se k britským gentlemanům příliš nehodil, se proto museli poohlédnout po jiném angažmá. Za této situace se Ivy nakonec rozhodl věnovat automobilovým závodům a možná poněkud roztrpčen z průběhu uplynulé sezóny prohlásil, že „motorky již nikdy“. Ovšem jak víme – nikdy neříkej nikdy.

Ivyho závodní kariéra pro rok 1969 tedy směřovala do Formule 2, ale nakonec bylo všechno jinak. Začalo to na oslavách nového roku u švýcarského závodníka Luigiho Taveriho, kde se mimo jiné sešli také Mike Hailwood, Bill Ivy a náš František Šťastný. Každopádně si to užili se vším všudy, a jak známe Františka, tak o zábavu bylo postaráno. Krom řádění ve sněhu i v baru se nepochybně mluvilo o všem možným, a jak už to bývá, tak se především vzpomínalo na „staré dobré časy“ (ano, to platí vždy a všude) a rovněž se probíraly plány do budoucna. Co konkrétního tam zaznělo o nové čtyřválcové Jawě, se sice již nedovíme, ovšem když se pak František vracel domů, vezl šéfům firmy Jawa osobní dopis od Billa Ivyho. Anglický jezdec v něm nabízel Jawě své služby a vyjádřil ochotu jezdit jejich nový motocykl. V Jawě byli samozřejmě všichni nadšeni zájmem jezdce takového formátu, avšak Ivy měl také své podmínky, především finanční. U Yamahy pobíral roční gáži 28 000 amerických dolarů a u Jawy byl ochoten poněkud snížit své požadavky a jezdit za 20 000 USD – za méně ale rozhodně ne. To byl ovšem kámen úrazu, neboť takováto částka v tvrdé zahraniční měně byla v tehdejším socialistickém Československu pořádná „darda“, která vůbec nepřicházela v úvahu. Přesto začalo oboustranné vyjednávání. Ivy osobně navštívil pražskou továrnu, vše vyslechl a vše si prohlédl. Nakonec zvážil pro a proti a obě strany přistoupily na určitý kompromis. Ivy souhlasil s nižší částkou, která mu měla být vyplacena postupně ve třech splátkách, a k tomu dostal nádavkem pár cestovních motocyklů. Takže si nakonec plácli. František Šťastný, který se ohledně Ivyho příchodu k Jawě dost angažoval, chtěl mít také alespoň z části takovou smlouvu. U firemního vedení však nepochodil: „Ale Františku, jakoupak smlouvu, vždyť vy jste přeci normálně náš zaměstnanec…“ To byla sice pravda, ale nikde ve světě byste nenašli závodníka takových kvalit, který by byl placen jako podnikový zajížděč motocyklů, a to ještě v československých korunách. Na druhou stranu ovšem nutno podotknout, že František už byl trochu za zenitem své výkonnosti a s Ivym vsadila Jawa na toho správného „koně“.  Čtyřválcový dvoutaktní stroj se po několika letech vývoje, zkoušek a více či méně úspěšných testů a závodů podařilo vypiplat na konkurenceschopnou úroveň s cílem nejvyšším – atak na titul mistra světa. Při pohledu na tehdejší dominanci Giacoma Agostiniho a značky MV Agusta to bylo možná více než troufalé, ale jak se později ukázalo, s Ivym v sedle to opravdu mohlo být reálné. Rychlostně byla Jawa zcela srovnatelná s MV Agustou, jejím nedostatkem oproti italskému stroji ale byla určitá nespolehlivost.

Prvně se Ivy na Jawě svezl na testech v Brands Hatch v březnu 1969. Jízdy proběhly dobře a Ivyho první dojem byl velmi pozitivní. Před sezónou plánovala Jawa účast na dvou podnicích v Itálii, ale nakonec z toho byl jen jeden jediný závod v Riccione, kde však Ivy s poruchou odstoupil. Takže z tohoto pohledu to nebyla žádná sláva a za takového stavu se nastupovalo do prvního mistrovského závodu, kterým byla Velká cena Španělska na okruhu Jarama. Počasí nebylo příliš španělské, chladno a vlhko. V prvních kolech nepracoval motor Jawy na sto procent a Ivy byl na 7. pozici. Když se pak ale jeho motorka pořádně chytla na všechny čtyři válce, dokázal Ivy rychle předjet několik jezdců a dostal se na třetí místo. Giacomo Agostini vedl závod s velkou převahou, druhý byl Kel Carruthers z Austrálie. Bill s Jawou ovšem jeho náskok kolo co kolo výrazně zkracoval. Když už si ho začal chystat na předjetí, motocykl nevydržel a Ivy musel opět odstoupit. Jawa se tedy ukázala velmi rychlá, ale stroj měl stále řadu problémů.

Ivy před sezónou v Itálii a při první GP ve Španělsku

O týden později v německé Grand Prix na Hockenheimu to byl ovšem úplně jiný příběh. Teplé počasí a rychlá trať vyhovovaly dvoudobému čtyřválci mnohem více. Agostini závod opět vyhrál a Ivy skončil druhý. Takže konečně stroj zátěž závodu vydržel, v jeho průběhu dokonce jezdil Ivy neustále na druhém místě jen pár vteřin za Agostinim, ale v posledním kole musel zpomalit, protože jeho motorka začala vynechávat. Tentokráte to však nebylo důsledkem nějaké technické závady, ale že palivová nádrž byla téměř prázdná. Byla to chyba týmu, který nedokázal správně spočítat spotřebu? Těžko soudit. Mělo to totiž jednoduchou příčinu – nikdo předtím nejel na motorce tak razantně a rychle po celý závod jako právě Ivy. Takže motor si pochopitelně vzal také něco navíc. Třeba u Šťastného, který potvrdil velký úspěch Jawy svým třetím místem, problém s nedostatkem paliva nebyl. Přece jen v porovnání s Ivym jezdil klidnějším stylem.

Další Grand Prix byla holandská TT v Assenu – legendární trať, velká divácká návštěva a další skvělý závod pro Ivyho s Jawou. Hned po startu předjel Agostiniho a vedl závod. Jenže po chvíli jeden válec na Jawě začal prskat a Agostini se dostal zpět do vedení. Jawa se ale po pár kolech chytla a začala opět běžet plně na všechny čtyři válce, takže Ivy mohl zase pořádně zatáhnout a dostal se opět před Agostiniho. Ten jeho tempo nedokázal akceptovat a metr po metru začal ztrácet. Poprvé po dlouhé době se tak musel Agostini dívat do výfuků motocyklu některého ze svých soupeřů. Bylo zřejmé, že na Ivyho s Jawou prostě nemá. Neskutečné! Vítězství bylo na dosah, ale motor začal zase vynechávat a Ivy zpomalil. Agostini ho tak předjel a zvítězil. Ivy skončil na druhém místě. Agovi ovšem připravil horké chvilky, které si snad pamatoval jen ze svých duelů s Hailwoodem z předešlých let. Po závodě v Assenu bylo jasné, že Ivy a Jawa budou pro Agostiniho a jeho MV Agustu velkou konkurencí, zejména na rychlých tratích. Jakým stylem dokázal tento malý Angličan s Jawou jezdit, ukazuje její stav po absolvovaném závodě. Kapota probroušená od maximálně možných náklonů, zvýšené výfuky nesly rovněž stopy obroušení, hrany roztřepených pneumatik sjeté v podstatě až na plátno a z brzdového obložení toho taky moc nezbylo…  Každopádně to byl mistr za řidítky mistrovského motocyklu. Až tak daleko to ale nakonec nedotáhli.

Na základě Ivyho připomínek byl motocykl postupně alespoň částečně vylepšován a po dvou úspěšných závodech na Hockenheimu a v Assenu se ukazovalo, že je to správná cesta. O to více se všichni těšili na další závod, kterým byla Velká cena Německé demokratické republiky na Sachsenringu. Bohužel tam vše dopadlo tragicky. V sobotním tréninku na mokré vozovce Ivy havaroval a při pádu trefil hlavou nechráněný betonový sloupek plotu podél trati. Byl sice převezen do nemocnice, kde mu ale už nebylo pomoci. I po létech existuje ohledně jeho smrtelného pádu stále řada dohadů. Většinou se tvrdí, že si Ivy upravoval řemínek své přilby a na náhlé zadření svého motocyklu již nestačil reagovat. Může na tom být něco pravdy, neboť po pádu Ivyho přilba odletěla daleko až na opačnou stranu vozovky. Nikdo jsme tam ale nebyli a vzpomínky očitých svědků inkriminovaného okamžiku se mnohdy rozcházejí. Pozdější vyšetřování ovšem potvrdilo, že opravdu došlo k zadření motoru, což byla prvotní příčina celého incidentu. Zadírání tohoto stroje bylo notoricky známé a František Šťastný na to také Ivyho důrazně upozorňoval: „Billy, bacha na to, tady to není jako obvykle, tohle se vmžiku zastaví, jako bys to svařil k sobě.“ Ivy však na to jen odpovídal: „OK Frankie, no problem, Yamaha se také kousala, na to mám přeci levou ruku.“ Možná to Ivymu předtím 100x vyšlo, tentokrát bohužel vymáčnout spojku nestihl. Františka pak také strašně trápilo, že vlastně Ivyho do Jawy přivedl právě on. V nepředstavitelně chmurné atmosféře odvolala Jawa svou účast, ale závody se samozřejmě jely a před třistapadesátkami proběhla krátká pieta. Na Ivyho místo na startovním roštu byla položena smuteční kytice a jak jezdci, tak diváci uctili jeho památku minutou ticha. Smutný závod pak vyhrál bezpečně Agostini.

Svět se však nepřestal točit a pouhý týden po Sachsenringu se jela Velká cena Československa v Brně. Hlavním tématem mezi diváky byla pochopitelně Ivyho smrt a další možnosti Jawy. Všichni se na jeho „domácí“ start s Jawou velice těšili a věřili, že by mohl v Brně vyhrát. Plány byly velké, ale náhle to bylo vše v jediném okamžiku pryč. Jawa se narychlo snažila získat k Šťastnému dalšího jezdce a náhradu za Ivyho opět hledala mezi zahraničními jezdci. Nejprve byl osloven zkušený Jack Findlay, ale ten hned po pár ujetých kilometrech havaroval a se zlomenou klíční kostí byl mimo hru. Šanci tak dostal Ital Silvio Grassetti, který dojel na třetím místě a Jawa s ním pak uzavřela smlouvu na zbývající závody sezóny. Doma v Imole byl druhý a hned nato v Jugoslávii dokonce vyhrál (což se nakonec ukázalo jako poslední vítězství Jawy v MS). Obě strany byly spokojené, což znamenalo smlouvu i na další rok. Nová sezóna ale neprobíhala podle představ a ještě před jejím koncem byla spolupráce s Grassettim ukončena.

Vrátíme-li se na závěr ještě k Ivyho smrti, tak to nebyla pouze ztráta mladého života vynikajícího závodníka a velice sympatického člověka, ale vlastně tím začal postupný úpadek celého našeho silničního motocyklového sportu. Pokud by býval Ivy s Jawou pokračoval, mohlo se možná vše vyvíjet úplně jinak. Kdo ví?

Bill Ivy (GB)
*27. 8. 1942  †12. 7. 1969
mistr světa 1967 125cm3
vítěz 21 Grand Prix MS


S Jawou 1969:
Mezinárodní závod Riccione – nedojel
GP Španělska – nedojel
GP Německa – 2. místo
GP Holandska – 2. místo
GP NDR – trénink havárie
Celkově 10. místo/350 cm3

Informace o redaktorovi

František Feigl - (Odebírat články autora)

Autor článku obdržel prémii 30 Kč od 3 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Richard přispěl 10 Kč
kmex přispěl 10 Kč
rosho přispěl 10 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (3x):



TOPlist