Jaká byla sezóna Moto2?

Na rozdíl od loňské sezóny, ve které osamoceně dominoval Španěl Toni Elias, se v letošním roce od „zbytku světa“ oddělily hned dvě vyjímečné osobnosti a to Němec Stefan Bradl a Španěl Marc Marquez. Vítězství si během sedmnácti závodů připsalo celkem šest pilotů (7x Marquez, 4x Bradl, 3x Iannone, a po jednom vítězství získali De Angelis, Luthi a Pirro). 


Němec Stefan Bradl do letošní sezóny vlétl neuvěřitelným stylem. Pilot týmu Viessmann Kiefer Racing, jezdící na motocyklu Kalex, z prvních šesti závodů vytěžil čtyři vítězství, v Le Mans dojel třetí a v Jerezu byl pátý. Vypadalo to, že v žádný ze soupeřů nebude mít nejmenší šanci ohrozit jeho vedoucí pozici. Pak ale přišel Assen, kde Stefan závod kvůli havárii nedokončil, ale hlavně Španěl Marc Marquez si zde připsal svoje druhé letošní vítězství. Bradl měl před loňským mistrem světa stopětadvacítek sice stále luxusní náskok sedmapadesáti bodů, ale právě v Nizozemsku se pomalu začal „lámat chleba“. Marquez se dostal do neuvěřitelné formy a i když ani Bradl nejel špatně, do konce sezóny si už žádné další vítězství nepřipsal. V osmi závodech skončil vždy za tímto španělským megatalentem a po Grand Prix Japonska mu dokonce na přepustil pozici leadera v průběžném pořadí. Štěstí se na Němcovu stranu otočilo až v Austrálii, kde Marquez startoval z poslední pozice a i když dojel třetí, Bradl se druhým místem opět vrátil do čela šampionátu. Rozhodující okamžik přišel v Sepangu, kde se Marquez kvůli chybě traťových komisařů zranil a do závěrečných dvou klání nemohl nastoupit. Stefan Bradl si tak připsal svůj první světový titul, i když v závěrečném podniku ve Valencii havaroval a závod nedokončil. Bradl patrně půjde ve stopách svého předchůdce Eliase a jakožto mistr světa „dvojkové“ kubatury se příští rok předtaví v kubatuře MotoGP, kde by měl startovat v týmu LCR Honda. V profilu vám jej už představil Bosso.


Španěl Marc Marquez měl sice neuvěřitelně mizerný začátek sezóny, když první dva závody vůbec nedokončil a ve třetím klání v Estorilu dojel až jednadvacátý, ale od francouzského Le Mans byl absolutně nejvýraznější osobností téhle kubatury. Se svým Suterem zvítězil v sedmi závodech, třikrát dojel druhý, jednou třetí (po startu z poslední pozice) a kromě zmíněných tří úvodních a dvou posledních „nebodovaných“ závodů si nulu připsal ještě po havárii v Silverstone. Samozřejmě, že na „kdyby“ se nehraje, ale pokud by tenhle Španěl nedoplatil na chybu malajských traťáků, kteří nesignalizovali mokrou trať, na níž (nejen Marquez) havaroval, tak by zřejmě byl nad Bradlovy síly… I když se dlouho spekulovalo nad jeho přechodem do královské kubatury, tak Marquez i v příští sezóně pojede v prostřední kubatuře ve svém stávajícím týmu Team CatalunyaCaixa Repsol.

Třetí místo z loňského ročníku obhájil Ital Andrea Iannone, který pro letošní sezónu přestoupil do týmu Speed Master, kde jezdil s podvozkem Suter. Vstup do sezóny měl velkolepý a po zisku druhého místa z Kataru a jerezském vítězství byl dokonce v čele průběžného pořadí. Pak ale přišla šňůra pěti závodů, ve kterých se nedostal ani do první desítky a pak to s jeho výkony bylo jako na houpačce. Připsal si sice ještě dvě vítězství a přidal po jednom druhém a jednom třetím místě, ale v závěrečných třech závodech už se zase „plácal“ na přelomu první a druhé desítky. O jeho třetím místě nakonec rozhodly hubené tři bodíky, o kterém nasbíral více než De Angelis. Přestože zopakoval výsledek z loňského roku, nasbíral o dvaadvacet bodů méně a o spokojenosti rozhodně nemůže mluvit. I proto zůstává pro příští rok ve kubatuře Moto2 a v týmu Speed Master, kde bude usilovat o zisk titulu mistra světa.

Sanmaríňan Alex De Angelis do poslední chvíle bojoval o bronz právě s Iannonem, ale nakonec o jeho čtvrtém místě rozhodla až závěrečná Valencie. Pilot týmu JIR Moto2 s motocyklem Motobi předváděl hodně vyrovnané výkony, vždyť kromě Silverstone dokázal bodovat ve všech závodech! Pouze třikrát byl mimo top ten a na Phillip Islandu zopakoval svoje loňské vítězství. Příští rok pojede De Angelis opět „dvojky“ v týmu Forward Racing.


V prostřední kubatuře (včetně dvěstěpadesátek) letos poprvé zvítězil pátý pilot celkového pořadí a to Švýcar Thomas Luthi. Ten startoval s podvozkem Suter, připravovaným týmem Interwetten Paddock Moto2 a vedle vítězství v Sepangu na bednu vylezl ještě v Losailu a Motegi, kde byl třetí a v Jerezu, kde dojel druhý. Také v příští sezóně pojede v prostřední kubatuře a nemění ani tým, který bude opět vedený Čecho-Švýcarem Danielem Eppem.

Těsné boje o šestou příčku svedli dva piloti a to Ital Simone Corsi a Bradley Smith. O Corsiho šestém místě nakonec rozhodlo pouhých šest bodů, které navíc nasbíral hlavně díky větší spolehlivosti. Dlouho to dokonce vypadlo tak, že Corsi, který byl v minulosti ukázkovým příkladem jízdy stylem „věnec nebo kotrmelec“, bude bodovat ve všech letošních podnicích. Skvělou bilanci si bohužel pokazil až v závěrečných dvou závodech, ve kterých havaroval.

Brit Bradley Smith nedokázal bodovat dokonce sedmkrát, ale na stupně vítězů vystoupil třikrát (Corsi dvakrát) a hodně závodů dojel těsně pod bednou. Ve svojí první sezóně se čtyřtaktním strojem rozhodně nezklamal a byl jedním z prvních pilotů téhle kubatury, kdo měl jisté angažmá i na příští rok. Představí se opět ve třídě Moto2 a pojede ve svém stávajícím týmu Tech3.

Dva piloti, kteří skončili na osmé s deváté příčce, svoje nejlepší výkony předvedli v závěru sezóny, protože osmý Švýcar Dominigue Aegerter si dojel pro páté (Sepang) a třetí místo (Valencie) a Ital Michele Pirro dojel v Malajsii sedmý a ve Valencii daroval svému týmu Gresini Racing Moto2 dokonce vítězství. Desítku nejúspěšnějších pilotů dokompletoval Španěl Esteve Rabat, který se však na stupně vítězů podíval pouze v Indianapolis, kde dojel třetí.


O veliké vyrovnanosti startovního pole svědčí pohled do celkového pořadí šampionátu, kde můžeme vidět, že takoví piloti jako Yuki Takahashi, Julian Simon, Mika Kallio, nebo Kenan Sofuoglu se nedostali do elitní top ten a například exmistr světa stopětadvacítek Mike Di Meglio, Antony West či Mattia Pasini jsou až ve třetí desítce celkového pořadí. Po dlouhých devíti letech v prostřední kubatuře bohužel nebodoval žádný český zástupce.

Celkové pořadí šampionátu

1 Stefan BRADL Kalex GER 274
2 Marc MARQUEZ Suter SPA 251
3 Andrea IANNONE Suter ITA 177
4 Alex DE ANGELIS Motobi RSM 174
5 Thomas LUTHI Suter SWI 151
6 Simone CORSI FTR ITA 127
7 Bradley SMITH Tech 3 GBR 121
8 Dominique AEGERTER Suter SWI 94
9 Michele PIRRO Moriwaki ITA 84
10 Esteve RABAT FTR SPA 79
11 Yuki TAKAHASHI Moriwaki JPN 77
12 Aleix ESPARGARO Pons Kalex SPA 76
13 Pol ESPARGARO FTR SPA 75
14 Julian SIMON Suter SPA 68
15 Scott REDDING Suter GBR 63
16 Mika KALLIO Suter FIN 61
17 Kenan SOFUOGLU Suter TUR 59
18 Randy KRUMMENACHER Kalex SWI 52
19 Yonny HERNANDEZ FTR COL 43
20 Max NEUKIRCHNER MZ-RE Honda GER 42
21 Jules CLUZEL Suter FRA 41
22 Anthony WEST MZ-RE Honda AUS 40
23 Mike DI MEGLIO Tech 3 FRA 30
24 Mattia PASINI FTR ITA 28
25 Claudio CORTI Suter ITA 23
26 Xavier SIMEON Tech 3 BEL 23
27 Alex BALDOLINI Suter ITA 18
28 Kenny NOYES FTR USA 11
29 Kev COGHLAN FTR GBR 11
30 Ratthapark WILAIROT FTR THA 4
31 Ricard CARDUS Moriwaki SPA 2
32 Axel PONS Pons Kalex SPA 1

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)