Zranění Salače limitovalo, ten to ale nevzdal a šel závodit
Text: Petr Czyž | Zdroj: TZ Filipa Salače | Text: TZ | Foto: Redox Prüstel GP Team (Ronny Lekl) | Zveřejněno: 22.10.2019 | Zobrazeno: 3 520x
Po zranění z pátečního tréninku, po kterém to vypadalo na předčasný konec Grand Prix v Japonsku, nakonec Filip Salač i přes bolesti vyrazil do závodu šestnáctého podniku sezony mistrovství světa silničních motocyklů. V cíli byl český závodník dvaadvacátý a bude se snažit dostat do formy už pro další závod, který je o nadcházejícím víkendu v Austrálii.
Šestnáctá Velká cena mistrovství světa silničních motocyklů se o uplynulém víkendu odjela na okruhu Twin Ring Motegi v Japonsku. Pro českého závodníka Filipa Salače byla velice náročnou, protože se v pátek při druhém volném tréninku zranil. Kvůli dvakrát zlomenému malíčku na pravé noze, natrženému svalu na zádech a dalším pohmožděninám nakonec vynechal celý sobotní program. V neděli se rozhodl do sedla své KTM vrátit. Ráno si motorku vyzkoušel při krátkém tréninku a poté už byl na programu hlavní závod. Kvůli penalizaci musel startovat z pit lane. I přes to, že nebyl ve 100% formě a měl v posledních kolech velké bolesti, dokázal své konkurenty dohnat a závod dokončil na 22. místě. Nyní se intenzivně připravuje na další závody, které jsou hned za sebou v Austrálii a Malajsii.
Český jezdec Filip Salač k závodu Velké ceny Japonska uvedl: „V neděli jsem nastoupil do Warm Upu, ve kterém jsem se necítil úplně dobře. Tempo nebylo dobré, ani jsem nejel rychle a na prvního měl velkou ztrátu. Neměl jsem z toho radost a přemýšlel o tom, zda mám dál jet. Bolela mě hodně noha, ale i záda, kde mám natržený sval. Do závodu jsem startoval z pit lane a od začátku jsem zajížděl rychlá kola. Nevěděl jsem, jak rychle jedu oproti ostatním, ale zdálo se mi, že jsem pořád ve stejné vzdálenosti. Nakonec to bylo tak, že jsem je stahoval.“
„Šest kol před koncem závodu jsem chtěl odstoupit, protože jsem chytil velké vibrace do nohy, která se mi úplně klepala a nemohl jsem jet. Na rovinkách jsem ji musel protahovat. Kromě velkých bolestí v noze mě také bolela záda, hlavně při brzdění. Závod jsem dokončil na dvaadvacátém místě. Pozice to není dobrá, ale tempo jsem měl stejné, jako skupinka, která bojovala o šesté místo.“
„Jsem rád, že jsem to nevzdal, protože jsem nakonec jel dobře. Do dalšího závodu budu pracovat na zlepšení mého stavu. Děkuji všem, co mi pomáhají a co mi věřili. V neděli slavil můj táta narozeniny, kterému na dálku přeji všechno nejlepší a zároveň mu moc děkuji za všechno, protože bez něj bych nebyl tam, kde jsem teď."
Informace o redaktorovi
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.