Ufff…., a mám to za sebou!

S obrovskou úlevou nejen na mysli, ale i na duši, mohl si po nejnáročnějším víkendu své letošní sezóny Jakub Kornfeil nakonec opravdu oddechnout. Při domácí Grand Prix totiž skončil ve třídě stopětadvacítek na sedmém místě, což je určitě úspěch.

Ufff…., a mám to za sebou!
Možná Kubajz před víkendem hovořil o tom, že by přeci jenom dosáhl na ještě vyšší příčky, ale ustát obrovský tlak z domácího prostředí se ne vždy podaří. Tentokráte to ovšem klaplo. Možná to byl vlastně i recept na úspěch, protože po všech těch společenských akcích, autogramiádách, rozhovorech s novináři, konečně přišel dnes na řadu konečně nedělní závod. A v něm stejně jako loni Kubajz prokázal své kvality. Bleskový start jej katapultoval do blízkosti první desítky a jeho taktická, i když potom velmi osamocená jízda byla korunována 7.místem v cíli a devíti body do tabulky MS, kde nyní figuruje na dvanáctém místě jen s velmi drobným odstupem na dva další soupeře před sebou.
Jakub Kornfeil: „Po té co se stalo včera, byl dnešní warm up hojivým balzámem. Motorka jela tak jak měla a já byl schopen i na ojetých gumách zajet mnohem lepší čas než ve včerejší kvalifikaci. Rozhodně to pomohlo mému sebevědomí před závodem a já se cítil být nachystaný a nebyl jsem tak nervózní ani z toho, že jsem měl do závodu vyrazit až z 20-té pozice po včerejší „nepovedené“ kvalifikaci, jejíž výsledek ovlivnil v mém případě vzpříčený zadní brzdový kotouč. Zpočátku jsem si myslel, že je to přidřené, tak jsem s tím posledních šest kol kvalifikace dokončil, protože už nebyl čas na to zajet do boxů. Až posléze se pak zjistilo, že v brzdovém kotouči chyběl jeden spojovací šroub, čímž se ve své podstatě vzpříčením zapekl zadní kotouč k deskám. Start do závodu se mi povedl nádherně a během velmi krátkého času jsem se dokázal dostat přes dvě až tři řady. Již v ten moment jsem věděl, že to půjde dobře dopředu, když jsem v první zatáčce přidal ještě pár dalších skalpů mých soupeřů. Byl jsem tak myslím čtrnáctý po prvním kole a po té co jsem se dostal ještě přes jednoho ze soupeřů, byla již na čele velmi silná a početná skupina, která udávala, jak se později ukázalo pekelné tempo. I já jí byl velmi blízko, bohužel jsem se nedokázal dostat dostatečně rychle přes Itala Grotzkého a i díky drobným soubojům s ním, mi tak ten hlavní rychlík „ufrnknul“. Myslel jsem si, že je budu schopen dojet, nakonec jsem to i zkoušel, ale bohužel můj rytmus osamoceného jezdce nebyl takový jako jejich. Ztracený kontakt se skupinou mne mrzí, protože jak se pak ukázalo, jelo se tam o bednu. Vím, třeba to bylo jen zbožné přání, ale i přesto mne to prostě trochu mrzí. Závod jako takový jsem pak ovšem nevypustil, snažil jsem se dál tahat, ale bohužel, sedmé místo bylo dnešní maximum, za které jsem ovšem i tak moc rád. Ne jen kvůli sobě, ale i kvůli týmu a všem těm, jež na tom mají aspoň jakýkoliv drobný podíl. A pak taky a to hlavně kvůli všem těm fandům, které jsem i přes vytočenou Aprilii v helmě slyšel.“

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist