Tak to se vůbec nepovedlo!

Takhle si určitě završení své sezóny Jakub Kornfeil nepředstavoval. Závod sice dokončil, ale po pádu, který tak zastavil jeho snahu o další bodovaný výsledek na konec sezóny 2011.

Tak to se vůbec nepovedlo!
Útok na vylepšení konečných pozic v celkové klasifikaci posledního šampionátu stopětadvacítek v historii motocyklového silničního sportu českému mladíkovi nevyšel. Nicméně byť byl na závěr smutný, přeci jen smutnit úplně nemusí, svůj sezónní cíl si totiž splnil, ba co více dokonce i překonal. Skončit celkově na 12.místě se 72 body na kontě, by určitě před sezónou bral všemi deseti.
Jakub Kornfeil: „Dle předpovědi mělo pršet celý den, nakonec to však tak hrozné nebylo, vlastně to bylo úplně stejné jako v odchozích dvou dnech, což mi ale vůbec nevyhovovalo. Do poslední minuty jsme nevěděli, na jakých pneu pojedeme. Nakonec jsme se na startu rozhodli pro suché, i přestože celý závod poprchalo, tak to vcelku drželo. Vlastně teda až na jeden okamžik, kdy jsem spadl. Za celou sezónu jsem nespadl v závodě a musím lehnout zrovna dneska. To mne fakt hodně žere. Prostě jsem doposud nepobral, proč jsem si to musel vybrat v posledním závodě a je to obrovská škoda, protože ve hře bylo hodně bodů a klidně jsem mohl dojet možná v první sedmičce, což by byla oproti tomu, co se stalo, naprostá bomba. Bohužel je to zákon schválnosti, že když se už stane něco Vám, tak i ostatním to nevyjde a pak Vás mrzí, že jste mohli být někde úplně jinde. Měl jsem celkem dobrý start, když se mi podařilo ještě před nájezdem do první zatáčky asi čtyři soupeře předjet. Stále jsem se propracovával vpřed a navíc jsem před sebou viděl Dannyho Kenta, který už byl na bodech. Stále mi přeci jen šlo ještě o jedenáctou nebo možná i o desátou příčku. V průběhu šesti kol jsem předjel deset lidí, ale pak to přišlo. Byl to takový zvláštní pád, když se mi na výjezdu z pravé zatáčky totálně rozházel předek, po té co se předtím zvedl a znova při styku předního kola s asfaltem prostě „uchcal“ bokem. 5ídítka kvedlovaly doprava doleva a pak se to utrhlo a už jsem ležel. Tehdy jsem byl už na bodované 14-tém místě. Mrzí mne to moc, protože bych šel určitě nejen dopředu, ale chtěl jsem se zároveň rozloučit jak se sezónou tak s dvácama pěkným výsledkem. Mělo to být i poděkování všem mým partnerům, sponzorům, kamarádům, rodině za pěkný rok, ve kterém si myslím, že jsem rozhodně neudělal ostudu a posunul se znova někam dál a výše. O to víc mne to fakt neskutečně „sere“, že to takhle dopadlo. No nic. Život jde dál. Zprvu jsem si po pádu myslel, že to bude zadřené, protože to letělo do kačírku nosem, ale nebylo. Tak jsem to posbíral, porovnal jsem si ručku, řidítko, brzdu a jel dále. Chtěl jsem za každou cenu poslední závod s dvoutaktem dokončit, byť jsem jezdil o sekundu pomalejší kola jak předtím. Jinak díky patří také týmu,protože až na ten předek motorka fungovala dobře, hlavně motorově to bylo skvělé. Řekl bych takové to naše momentální maximum, co jsme mohli produkovat. Jsem spokojený s progresem, kdy loni jsem měl necelých 28 bodů a letos 72. Byl bych moc šťastný, kdyby se mi podařila i za přispění všech, co mi doposud pomáhali a věřím že i v budoucnu pomáhat budou dál, v nové třídě Moto3 minimálně taková sezóna jako ta letošní.“

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist