Yamaha Czech Edurance Cup V.

Tak jako obvykle i tentokrát se většina zúčastněných sešla na dromu už předcházející večer. Do noci tak od boxu k boxu korzovalo nespočet jezdců, mechaniků, organizátorů, dětí i psů, k ránu pak i mátoh, heykalů a jiných strašidel. Všichni se ale po ukrutné noční kose probudili do svěžího a slunného jitra a tak se po umytí zubů začalo závodit. 

Asi nemá smysl dlouze popisovat čtyři hodiny kroužení po okruhu. Těm kteří k těmhle závodům nikdy nečuchli zevnitř, se jen těžko přiblíží zvláštní atmosféra ve které se mísí úžasná pohoda s naprosto nezbytnou nutností zvítězit. 



Co se zúčastněných týká, každému z nás nakonec stejně zůstane v paměti něco jiného. Někdo bude tohle úterý proklínat, protože se mu něco nepovedlo, jiného bude naopak ten pocit co se dostaví po fajnových závodech (a po osobáčku) hřát ještě dlouho. 
Osobně jsem uvítal že znovu dorazil  Michal Filla a hlavně po dlouhé době Kamil Prager, který teď střídá řidítka Kawy s kniplem kočárku. 
To byl totiž CEC ještě malým cecíkem, když naše týmy sdílely jeden brněnský box. Od těch dob tvrdím že přítomnost lidí kteří jezdí vyšší ligu CECu jen prospívá. Za zmínku stojí také to, že se v boxech mihnul Daniel Epp (že by chtěl příští rok poslat svoje borce na zkušenou k nám :-) ? ). Je jen škoda že se principál týmu Emmi Caffe Latte Aprilia nezapojil do našich úterních bojů na své Desmosedici. To by byly fotky!

K samotným závodům jen tolik, že jsem byl častěji než jindy svědkem dost zbytečných pádů. Hromada krizovek byla vždy po vyjetí Safety Caru z trati. Ti pomalejší se v téhle situaci mnohdy pohybovali před rychlíky a na kreše bylo zaděláno. Já vím, jsou to závody, někomu jde o dost, ale ve skutečnosti …
Tak trošku soudnosti.
Ale jak už jsem řekl, tyhle závody byly moc fajn. Další, které budou letošním zavírákem, se jedou už 25. září. 
Tak nashle na Masecu.

 kompletní výsledky jsou tady

Informace o redaktorovi

Tomas Mysliveček - (Odebírat články autora)