6. závod CEC – Most

Letošní sezónu Mistrovství České republiky ve vytrvalostních závodech a Přeboru ČR uzavíral 11. září závod na Autodromu Most. Šestidílný šampionát nabídl řadu zajímavých momentů a napínavých soubojů, ale to, co se povedlo v Mostě, se u vytrvalostních závodů často nestává – v celkovém pořadí se po šesti hodinách válčilo do posledních metrů. Vítězný tým HKT Racing vybojoval první místo s náskokem neuvěřitelných 0,159 vteřiny před stájí Jafferson Endurance Team.

6. závod CEC – Most
České mistrovství vytrvalostních závodů se třikrát konalo na domácí půdě v Brně a Mostě a třikrát zavítalo do zahraničí. V celkovém součtu se závodilo 25 hodin a tak nebylo divu, že jezdci si po půl roce od úvodního podniku s radostí oddechli a poplácali se po zádech.

Protože se závěrečný závod jel na šest hodin, namísto obvyklých čtyř hodin, rozrostl se počet udělovaných bodů. To některým týmům živilo naděje na zisk titulů. V žádné kategorii a třídě si vedoucí stáj průběžného pořadí nemohla být celkovým triumfem předem jistá.

Punc vzácnost a profesionality dodala závodu helikoptéra, kroužící nad okruhem s kamerou. Na nízké přelety nebyli jezdci pravděpodobně zvyklí, avšak přinejmenším si na chvíli mohli připadat jako na významném mistrovském podniku, přenášeném živě do televizních obrazovek.

Tradiční start ve stylu Le Mans se nejlépe povedl Josefovi Pončíkovi na šestkové hondě, který v prvních kolech ujel rychlejším litrům a na úvod diktoval tempo závodu. „Odstartovalo se super. Opět jsem čekal, že mě bude někdo předjíždět, proto jsem raději držel plyn. Ale nic se nedělo, nikoho jsem neviděl,“ popisoval Pepa Pončík bojující s týmovými kolegy o titul Mistra ČR.

Přebor ČR

Pojďme to ale vzít popořadě. V Přeboru ČR ve třídě supersportů se o titul přetahovaly tři týmy. Největší trumfy držela v rukou stáj Ohňostroje SIPO a Manitera Group Racing ve složení Karel Singer, Jan Pabouček a Vojtěch Bystričan. Stačilo jim pouze dojet do cíle bez ohledu na to, jak si povedou soupeři. Na úvod se jim skutečně nedařilo, spadli na poslední čtvrté místo a naděje na bednu velmi rychle pohasla.

Naopak pro stáj Chic Design Yakuza Corse se závod vyvíjel nad očekávání dobře. Pavel Sovička, Miroslav Richter, Libor Hanuš a Štěpán Podloucký dlouho drželi třetí místo a doufali v další umístění na stupních vítězů. „Závod je ještě dlouhý. Uvidíme, co se bude dít. Výjezdy safety caru nám zatím pomohly a máme dobrou strategii,“ říkal v průběhu závodu Pavel Sovička. Na otázku, zdali jim nevadí stoupající teplota vzduchu vtipně odpověděl: „Jsme zvyklí z Pannoniaringu, ten nás vycvičil.“

Nakonec to nevyšlo a Chic Design Yakuza spadl na čtvrté místo za třetí MotoMertu ve složení Libor Merta a Petr Svoboda. Tito dva pánové si dali šestihodinovku ve dvou a přestože měli matematickou šanci na titul, do Mostu si přijeli jen dobře zajezdit. Libor Merta byl s třetí pozicí spokojený, i když ho mrzelo jedno střídání navíc kvůli nedostatečně objemným nádržím. „Do příště nafouknout,“ smál se při vyhlašování vítězů.

Druhé vítězství sezóny v Přeboru ČR v supersportech si odnesl tým Okruháři.cz v sestavě Roman Kadlčík, Marek Jonáš, Vilém Ságner a od Brna nepojízdný David Vejmola. „Dobře jsme odstartovali, drželi se na prvním místě a vytvářeli si náskok na MotoMerta. Potom vyjel safety car. Když jsme si podruhé vytvořili náskok, opět vyjel safety car. Když se to stalo potřetí, myslel jsem, že mně hrábne,“ postěžoval si laicky Roman Kadlčík. „Bohužel mě mrzí ta smolná sezóna, alespoň to vítězství je pro nás zadostiučiněním.“ Smolnou sezónou myslel druhé místo v konečném hodnocení šampionátu. První místo totiž uhájila stáj Ohňostroje SIPO a Manitera Group Racing, která se z čtvrté příčky vyšplhala na druhou. „Jsem šťastný, vyhráli jsme Přebor ČR. Ze čtvrtého místa jsme to vytáhli na druhé navzdory velkým (zdravotním) problémům, zapříčiněným moravským burčákem,“ vysvětloval Vojta Bystričan svou dočasnou indispozici v nedělním závodě.

Přebor ČR ve třídě superbiků ovládl tým Workshop Racing Kralupy v podání Roman Čermák, Lukáš Kochman a Petr Dufek. Vzhledem k tomu, že matematicky mohli o titul ještě přijít, k závodu přistupovali obezřetně. „Jedeme na jistotu, ale ne pomalu. Důležité je projet cílem. Je jedno na jaké pozici, hlavně aby to dopadlo dobřě v celkovém hodnocení,“ svěřil se v průběhu závodu Roman Čermák. Dominantní tým z Kralup nad Vltavou zvítězil i v Mostě a odnesl si páté vítězství z šesti závodů. Titul je tedy ve správných rukou. „Jsme rádi, že nám to vyšlo. V závěru se objevil menší problém s motorkou, ale jsme spokojení – a utahaní,“ řek po šesti hodinách Roman Čermák.

Druhé místo a zároveň nejlepší výsledek sezóny zaznamenal tým KTM Autonova s jezdci Jiří Plesník, Jan Tuma, Pavel Krajčařík a Petr Bohdálek. „Zezačátku to nevypadalo na dobrý výsledek. Předával jsem motorku asi na třetím nebo čtvrtém místě. Později jsme se ještě propadli a raději jsme změnili strategii. Na čtvrté místo jsem vyjel náskok asi 40 vteřin, bohužel přede mnou dostal highsidera někdo z týmu UFO Racing a na dráhu zamířil safety car. Potom jsme zase poodskočili, ale závěr závodu rozhodne,“ nepředbíhal Jiří Plesník a ještě v krátkosti okomentoval náročnost závodu slovy: „Těch šest hodin je maso.“

Jak se ukázalo, Jiří Plesník měl pravdu. Rozhodovalo se až ke konci a tým KTM Autonova postoupil na druhou pozici. „Parádní závod. Nasadili jsme naše dva nejrychlejší jezdce, kteří to dotáhli na druhé místo,“ radoval se z poháru Jan Tuma.

Zatímco štěstěna navštívila box KTM Autonova, k týmu Elit Endurance se obrátila zády. „Zatím je situace výborná. Jedeme na druhém místě a na třetího máme kolo náskok. Máme trošku problém s kolegou, kterého trápí koleno a na dráze nevydrží tak dlouho, jak jsme předpokládali. Do konce závodu zbývá ještě kus a může se stát hodně věcí,“ říkal opatrně Roman Tochor. Evidentně to zakřikl, neboť na dráze kolidoval s motocyklem týmu MotoRobert a v průběžném pořadí závodu klesli „Eliťáci“ za tým KTM Autonova. Třetí místo sice trojice Roman Tochor, Jiří Horský a Aleš Netáhlo udržela, nicméně v konečném hodnocení šampionátu klesla na páté místo. „Závod jsme měli dobře rozjetý, ale nám srazili kolegu. Ačkoliv jsme se probojovali na třetí místo, mohlo být celkový výsledek lepší,“ uvedl v cíli Jiří Horský.

Třetí místo v šampionátu si těsně udržela stáj Moto Racing Kostelec s Petrem Kostkou, Tomášem Hlaváčkem, Zdeňkem Moravcem a Janem Schindlerem. „Kluci tahají ze všech sil. Protože nám jde o celkové pořadí v sezóně, nasazujeme ty nejrychlejší. V průběhu závodu se oteplilo a postihly nás problémy s pneumatikami. Ty, co jsme používali před závodem, nejsou nyní ideální,“ řekl hodinu před koncem závodu Petr Kostka. Konečné čtvrté místo v závodu jim stačilo k udržení bronzové příčky v šampionátu za Workshop Racing Kralupy a UFO Racing Team.

Pro „Ufáky“ začal start velmi nepříznivě. „Z naší strany probíhá závod dost blbě,“ vysvětloval David Antoš po střídání. „Po pádu v prvním kole jsme stáhli ztrátu, ale došel nám benzín a já před chvíli vyjel z dráhy. Uvidíme, jestli se ještě posuneme. Moc chceme, ale moc nám to nejde,“ zakončil David Antoš. Z posledního šestého místa ve své třídě se již UFO Racing nevyhrabal. Naštěstí pro všechny členy týmu (David Antoš, Petr Sodomka, Tomáš Sodomka a Jan Adolf), se potíže v Mostě nepromítly na umístění v šampionátu. Druhá příčka jim zůstala.

Mistrovství ČR

V kategorii Mistrovství ČR třídy šestistovkových supersportů se rovněž bojovalo o titul. Přestože tým Zebra Racing vyhrál všechny předchozí závody sezóny, na příležitost číhal tým MBR, který matematicky mohl shrábnout titul pro sebe. K tomu však nedošlo. U Zeber se jelo na jistotu a v pohodě. „Měli jsme nějaké nedorozumění, ale na první místo jsme to zvládli. V celkovém umístění závodu jsme čekali lepší výsledek než osmou příčku, na druhou stranu jsme za titul velmi rádi,“ řekl Pepa Pončík po boku Tomáše Skývy a Pavla Kabáta.

Druhé místo v šampionátu zbylo na tým MBR Team ve složení Dan Brož, Zbyněk Soukup, Martin Samek a Martin Odstrčil. Neposlušná technika stáhla modrobílou stáj hlouběji do startovního pole. V cíli byli klasifikováni na třetím místě se ztrátou 12 kol.

Mezi pravidelné účastníky Zebra Racing a MBR Team se vloudila staronová stáj Road Racing Riders s jezdci Miloslav Beznoska, Jan Čeřovský, David Coufal a Petr Košťál. V průběžném pořadí závodu stabilně figurovali na druhém místě i přes nefungující techniku. „Odešly nám dvě motorky. Z jedné teče olej a druhé svítí diagnostika. Tudíž to táhneme ve dvou lidech a je to peklo,“ svěřil se v druhé polovině závodu David Coufal. Přitom jejich výkon v šestkách byl obdivuhodný nejen díky oslabené sestavě. „Vytrvalostní závody jsme nejeli tři roky. Tohle je pro nás bonus na konci roku, takové svezení. Jsme rádi jak závod dopadl. Škoda motoru, rozloučili jsme se s ním, ale nic tu není věčně. Ani my, ani motor,“ uvedl s pohárem v ruce Petr Košťál.

Na posledním čtvrtém místě dorazili Jakub Miler, Josef Zach, Dušan Pažický a Michal Řádek z týmu CMN. „Z naší strany je to jednoznačné – soupeře máme před sebou. Na konkurenceschopnost nemáme techniku ani ruce. Navíc mně pod boxy došel benzín a jednou jsem se nevešel do poslední zatáčky. Těm za sebou jsem vyrobil pernou chvilku a tímto se jím omlouvám,“ ospravedlňoval se Jakub Miler.

V napínavém závodě třídy litrových superbiků se nejprve ujal vedení tým Road Racing Liberec s jezdci Miroslavem Pažitným, Alešem Nechvátalem a Vlastimilem Hornou. „První místo jsme v žádném případě nečekali. Startovní pole je plné dobrých týmů a jezdců. Počítali jsme s čtvrtým, pátým místem – a to za předpokladu problémů konkurence. První místo je pro nás opravdu překvapením,“ sdělil příjemně naladěný Mirek Pažitný. Ačkoliv tým Road Racing Liberec usilovně bojoval, vedoucí příčku neudržel a spadl na konečné čtvrté místo.

Za nimi se umístila stáj HR Racing ve složení Miroslav Grochal, Roman Michalák, Richard Bílík a David Valenta. Po smolné sezóně bylo jejich jediným přáním spatřit šachovnicový praporek a vyváznout se zdravou kůží. Prosté přání se jim o půl šesté odpoledne vyplnilo a pátým místem zaznamenali nejlepší výsledek sezóny. „Na startu jsme zvolili špatnou pneumatiku, která se po půlhodině roztrhala. Nedalo se na ní jet. Z toho důvodu jsme neplánovaně střídali,“ uvedl v průběhu závodu Roman Michalák.

Šesté místo obsadil tým MotoRobert, bojující s Bikes4Life o bronzovou příčku v šampionátu. „Chceme to dnes přežít,“ narážel Alan Krecar na obtížný závod. „Těch šest hodin je těžkých, síly docházejí. Já o ně přišel asi tak před čtvrt hodinou,“ smál se Alan Krecar krátce po vystřídání.

Michal Kropáček, Miloš Hlaváček a Miroslav Kubricht ze stáje Bikes4Life si po celou dobu hlídali pozici MotoRobert a přepočítávali body. Bylo pro ně důležité neztratit MotoRobert z dohledu a dojet přinejhorším těsně za nimi. Strategie trojici vycházela a sedmým místem za největšími soupeři si zajistili třetí příčku v šampionátu. Je třeba vyzdvihnout výkon Miroslava Kubrichta, který nenechal na holičkách své kolegy a do závodu nastoupil se zlomeným žebrem. „Mám zlomené páté žebro. Je to pozůstatek z Pannoniaringu, kde jsem upadl a musel do nemocnice. Fyzicky jsem na tom bezvadně, mám kombinézu, která je těsnější a fixuje mě. Zdá se, že poslední půlhodinku odjedu bez potíží,“ uvedl Miroslav Kubricht, u nějž vzbuzovalo obavy probuzení do pondělního rána.

Týny MotoRobert a Bikes4Life sice zápasily o třetí místo v šampionátu, ale ten pravý souboj se odehrával na prvních třech místech závodu. O pozice v TOP3 se přetahovali favorizovaní Old Stars Team Slovakia, černý kůň HKT Racing a debutující Jafferson Endurance Team.

Týmy Old Stars Team Slovakia ve složení Peter Jaroš, Peter Duchyňa, Martin Čermák a HKT Racing s Petrem Kolůchem a Janem Táborským sváděly souboj o titul po celou sezónu. Slováci přijížděli do Mostu se sedmnáctibodovým náskokem před HKT Racing a jejich jediným cílem bylo dojet a oslavit titul. „Bavíme se a jezdíme tak, abychom neudělali žádnou chybu a nespadli. Nemohu říci, že se flákáme, ale určitě si dáváme pozor,“ prozradil taktiku Peter Jaroš. Chybě se však Old Stars nevyvarovali. Naštěstí pro tým, chyba je nestála titul, nýbrž potencionální vítězství. „Dostal jsem penalizaci za předjíždění za safety carem,“ vysvětloval Martin Čermák důvod jednokolové penalizace.

Bitva o vítězství se po trestu třetích Slováků zúžila na dva týmy. Jafferson Endurance Team startoval ve složení Kamil Prager, Martin Havlík a Michal Molnár. U HKT Racing si Petr Kolůch a Jan Táborský přizvali na pomoc mladého jezdce Davida Látra, který v týmu odvedl pořádný kus práce.

V posledních minutách závodu atmosféra u obou stájí houstla. Po posledním střídání u obou týmů držel první pozici Jan Táborský, ale Martin Havlík mu z miniaturního náskoku každým kolem ukrajoval desetiny sekundy. Řada lidí v boxech najednou zpozorněla, začali si uvědomovat, že po pěti a půl hodinách jízdy se v závěrečných minutách schyluje k dramatickému souboji o vítězství.

Během posledních deseti kol se Martin Havlík s Janem Táborským několikrát vystřídali ve vedení a nedarovali si ani metr. Čtyři kola před cílem zavládlo u týmu Jafferson Endurance Team nadšení, protože Martin Havlík se usadil na čele a vypadalo, že pozici udrží. Jan Táborský mu ale dýchal na záda v každé zatáčce a poslední příležitost k vítězství nehodlal promarnit. Tři kola před cílem Havlíka v první zatáčce vybrzdil, ale na výjezdu byl pomalý a vedení ztratil. Na podruhé už mu pokus vyšel. Havlíka předjel a do předposledního kola vjížděl jako první. Závod více připomínal krátký sprint než vytrvalostní podnik. Dech beroucí souboj, v němž Táborský a Havlík sesbírali poslední zbytky sil a motorky vodili po dráze na hranici svých možností, skončil rozdílem, který by před startem nikdo netipoval.

Jan Táborský vyjel z poslední zatáčky posledního kola na prvním místě a s obrovskou úlevou a pocitem štěstí protnul cílovou čáru na prvním místě s neuvěřitelným náskokem 0,159 vteřiny. Odjet šestihodinovku a na jejím konci vybojovat vítězství s tak malým rozdílem byl neopakovatelným zážitkem nejen pro členy týmu HKT Racing, ale pro všechny, kdo vzrušující souboj sledovali.

„Vyhrát šestihodinovku o nějakých pár desetin je pravděpodobně sen každého, kdo jezdí vytrvalostní závody. Jsme strašně šťastní. Podařilo se nám letos poprvé vyhrát, navíc takovým způsobem. Ještě teď mi bije srdce. Bylo to neuvěřitelné,“ hledal ta správná slova Jan Táborský.

U týmu Jafferson Endurance nebylo těžké najít známky zklamání, nicméně i za druhé místo se jezdci radovali. „Zažili jsme fantasticky napínavý závod. Všichni jsme jeli na maximum a užívali si to. Druhé místo je úžasné, byť ztráta byla malá a to nás mrzí,“ řekl v cíli Michal Molnar.

Sezóna vytrvalostní závodů skončila neobyčejně dramatickým způsobem. S jistotou lze tvrdit, že rozdíl mezi prvním a druhým místem patří neoficiálně mezi nejtěsnější výsledky ve světě vytrvalostních závodů. Závod v Mostě ukončil vydařený šampionát tím nejlepším možným způsobem.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist