Rozhovor s nadějným jezdcem (3)

Třetím z "našich" jezdců, kteří propagovali "naše" stránky v letošních závodech Volné třídy, je Michal "Abe" Javůrek. Rozhovor s tímto jezdcem opět připravil náš spolupracovník Lucio.

Rozhovor s nadějným jezdcem (3)
Posledním z trojice začínajících pilotů je Michal Javůrek, pro svůj jezdecký styl přezdívaný Abe. Michal pochází z Markvartic, malé vesničky nedaleko Sobotky. Michal se letos pustil do závodění poprvé v životě a hned jeho premiérová sezóna se mu vydařila. Michala závody nadchly a jistě ho budete mít možnost vídat na závodních okruzích i v sezóně příští. Navštívil jsem Michala a zeptal se ho na jeho dojmy a pocity ze závodů. Ahoj Michale. Jsem rád, že jsi si udělal čas na rozhovor pro naše stránky a samozřejmě pro své fanoušky. Motocyklová sezóna je pomalu u konce, ale my se nejprve podíváme na úplně samotný začátek. Odkdy se kamarádíš s bikama?
Začátky byly tak v 6. letech na polorozpadlém Pionýru 21, v 10. letech hobby motocross 50ccm, poté Simson. Zásadní zlom v 17 letech: první silná motorka „CBR 600 F“ r.v. 89. Od té doby už jsem zkusil téměř vše od Hondy (včetně endura „Dominator“).
Co Tě vedlo k tomu, že se pokoušíš (úspěšně – pozn. autora) proniknout mezi piloty brázdící naše i zahraniční okruhy?
No vůně spáleného benzínu mě omámila poprvé v Hořicích, kam mě bral na závody můj táta, mohlo mi být tak osm let. Pak následovaly závody v Dymokurech, kam jsme taky jezdili. Moc se mi to líbilo, tak sem si vždycky přál to aspoň jednou zkusit.
Nápad Motohouse-cup byl pro Tebe rozhodujícím impulsem nebo by jsi se pustil do závodění i bez Motohouse-cupu?
Já chtěl jet původně jen „300 Zatáček“ v Hořicích, ale když už jsem měl hotovou licenci (což nebylo až tak jednoduché, jak jsem si myslel), tak jsem zkusil závodů víc. Do Motohausu jsem se přihlásil víceméně na zkoušku a ani jsem nevěděl, jestli ho pojedu.
Když už jsme nakousli téma Motouhouse-cup, co Ty osobně si o tomto nápadu a jeho realizaci myslíš?
Nápad to byl moc dobrý. Spousta lidí, kteří by se jinak k závodění neodhodlali se díky tomu chytli a zkusili to. Realizace? To už bylo horší. Ze začátku to vypadalo, že bude nějaká organizace, vyhlášení, ceny atd. Honza Karásek se sice snažil něco prosadit, ale bohužel vedení časopisu mělo asi jiný názor na již rozjetou věc. Ale i tak patří Honzovi díky alespoň za články, které Motohouse cupu věnoval.
Teď už se Tě nemohu zeptat na nic jiného než na Tvůj první závod. Hořice, déšť, kroupy, sníh, teplota kolem nuly. Co k tomu víc dodat?
Abych pravdu řekl, měl jsem toho za celý víkend dost (myslím tu hroznou zimu a bláto). Sobotní tréninky se sice odjeli na suchu. V prvním jsem zajel 25 místo a ve druhém 20 místo ze 45 jezdců, s čímž jsem myslím na poprvé mohl být spokojený (zvláště když to byli letití jezdci, kteří brázdí naše i zahraniční okruhy v třídách Superbike nebo Superstock) Když jsem se v neděli vzbudil a viděl to počasí, měl jsem dost pochybností jestli vůbec pojedu, ale nakonec jsem se odhodlal a zajel 19 místo. Pro mě osobně to byl velký úspěch , na který bych chtěl příští rok navázat, samozřejmě i ještě lepším umístěním.
Poté následoval na začátku července Most, kde jeden z tréninků byl také mokrý, ale i přes nepříznivou předpověď se počasí na samotný závod vydařilo a myslím, že i Tobě se velice povedl závod až na samotný závěr, kde jsi na cílové pásce přišel o jednu pozici. Jak k tomu došlo?
Byla to prostá amatérská chyba. Jel jsem na 8 místě, ale bohužel absolutně bez přehledu co se děje za mnou (nemám signalizaci a otáčet jsem se nemohl kvůli otevírající se přilbě). Měl jsem toho už tak akorát, abych udržel řidítka (asi dobrá fyzička) a jakmile jsem uviděl, jak mi mávají cíl, na posledních 10 metrech jsem pustil plyn. To jsem ale nečekal, že je za mnou nalepený soupeř, který mě v podstatě takhle zadarmo udělal. Příště budu chytřejší!!!
Přes ještě jedno dostaveníčko na mosteckém okruhu následoval mokrý závod na Masarykové okruhu v Brně týden před samotnou Moto GP. Jak jsi prožíval tento závod?
Brno mi prostě nesedlo a byla tam větší konkurence z Moravy, alespoň co se týká kvalifikací. Na okruhu jsem se byl svézt jen 3x v životě. Na roštu jsem startoval z 15 místa, což bylo horší než očekávání. Závodní okruh na vodě jsem znal taky jen z vyprávění. Start se mi sice nevydařil, ale postupně jsem zkoušel, co mokré gumy udrží a udrží opravdu dost. Postupně jsem se prokousal dopředu až na 6 místo, které mi nakonec vydrželo až do cíle.
Závodem v Brně skončil Motohouse-cup, ve kterém jsi se celkově umístil na 5. místě se 49body, když jsi měl pouze 12 bodů ztrátu na celkovou třetí pozici. Nemrzelo Tě v tu chvíli, že jsi vynechal jeden závod v Mostě započítávaný právě do Motohouse Cupu?
Tento závod byl týden po předchozím závodě, který jsem jel, tak mi bohužel nezbyly finanční prostředky. Byla to asi největší chyba, nebýt toho vynechaného závodu, mohl jsem skončit o dost lépe.
No pak už následoval jen Hungaroring. Na ten asi nevzpomínáš v nejlepším?
Do Maďarska jsem jel s tím, že ani nevím, jak Hungaroring vypadá. Pravda je, že mne překvapil malými únikovými zónami, ostrými šikanami a místo kačírku - asfalt (většinou). V druhé kvalifikaci jsem měl lehký pád (poprvé), ale i přesto jsem ještě dokázal zrychlit a dostat se na 8 startovní pozici mezi „litry“. Při nájezdu do zahřívacího kola přišel problém – klouzající spojka, díky které jsem do závodu (po marném pokusu jejího přitažení) startoval z boxů. Až na posledním závodě jsem poznal hořkost toho, když zradí technika.
Když se ohlédneš za právě skončenou sezónou, jak jsi spokojen se svou premiérou v silničních motocyklových závodech?
Když vezmu v potaz těch pár jízd, co jsem měl před závody najeto na okruhu, techniku a zázemí, které jsem měl k dispozici (jetý gumy nejsou to pravý), tak jsem neskončil nejhůř. Volná třída byla do 6 místa o úplně jiných motorkách a jezdcích (myslím co se týče úpravy a zkušeností) než jsme měli my - opravdoví začátečníci.
Teď bych se Tě rád zeptal na Tvé plány do příští sezóny. Kuloáry se proslýchají zprávy o tom, že se hodláš na příští sezónu pořídit nějakou šestku. Co je na tom pravdy?
Šestistovku jsem měl možnost vyzkoušet. Zajížděl jsem s ní 3x horší časy než na „CBR 9 RR“, ale asi by to pro mě nebylo. Vzhledem k mojí váze bych musel hodně investovat do úprav motoru, abych byl schopen držet krok s konkurencí. Z toho důvodu radši zůstanu u litrů a snad pořídím nějakou lepší techniku (patrně Suzuki), s kterou bych se chtěl posunout zas o kousek dopředu.
No, jak vše dopadne si budeme muset počkat na začátek příští sezóny. Ovšem jistě budeme informovat na našich stránkách. Závěrem našeho povídání bych Ti rád dal příležitost zmínit se o lidech, kteří Ti pomohli při Tvých prvních závodnických krůčcích, popřípadě jim samozřejmě poděkovat.
Největší porce díků by určitě patřila kamarádům a tátovi, kteří mi pomáhali s přípravou motorky a jezdily se mnou po závodech. Jmenovitě: Javůrek Milan, Tůma Jaroslav, Plíšek Otakar, Hanuš Jiří, Skořepa Miroslav. Zároveň bych chtěl poděkovat Petru Štolovi, Honzovi Karáskovi (za veškeré informace kolem závodního dění), týmu Josefa Brtka a Tomáše Tvrzníka, se kterými jsem strávil většinu závodní sezóny.
Díky Michale za rozhovor. Já a určitě i Tvoji příznivci a fanoušci Ti přejeme do nové sezóny dobrou techniku, málo pádů a mnoho úspěchů. MICHAL JAVŮREK
Narozen: 17. 9. 1978
Bydliště: Markvartice (okr. Jičín)
Rodinný stav: svobodný
Oblíbené jídlo: všechno chutné
Oblíbené pití: vinný střik
Hobby: auto, moto, lyže, hokej, plavání, …
Automobil: Škoda Octávia 1,9 TDI
Motocykl: Honda CBR 954RR
Okruh: Most
Nejlepší moment: 9. místo v prvním závodě na dromu
První závod: Hořice (23. 5. 2004)
Ambice pro rok 2005: vítězství
Má rád: dobrou zábavu
Nemá rád: arogantní a namyšlené lidi
Jezdecké vzory: nikdo konkrétní, ale Rossi je dobrej
Respektovaní soupeři: R. iala, M. Dolejš
Helma: Shark
Kombinéza: Loockwell
Rukavice: Polednik
Boty: Sidi
Sportovní kariéra:
2004 Přebor Volná přes 600 – 15. místo

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist