Poločas pro BMW Invelt

O uplynulém víkendu pokračovalo na maďarském okruhu Pannoniaring svým třetím závodem Mistrovství České Republiky silničních motocyklů. Po hořkém brněnském víkendu jsme si tak zase chtěli spravit chuť při letošním druhém maďarském závodě. Počasí bylo od pátku takřka ideální a tak nic nebránilo pořádnému nářezu na trati.

Poločas pro BMW Invelt
Tohle všechno jsme si mysleli, sobotní dopolední kvalifikace probíhaly skvěle, Michal držel čelní pozice a Viktor jezdil do desítky, což bylo vše dle plánu. Čáru přes rozpočet udělal nám a především Viktorovi v odpolední kvalifikaci SBK jeden ze soupeřů, když ho v nájezdu do jedné z levých zatáček sestřelil. Oba skončili v kotrmelcích. Viník jak to tak bývá zůstal nezraněn a Viktor ryl hlavou a ramenem v zemi. Do asfaltu, ač má hlavu tvrdou, se mu nic zaznamenat nepodařilo, okolí trati už bylo měkčí a tak vyoral menší brázdu. Zvedat se mu po tomto gymnastickém výstupu zrovna nechtělo, byl naložen do sanitky se zlomenou kličkou. Po nezbytné kontrole ve zdejším zdravotním centru převzal náš mechanik Michal Trnka roli osobního řidiče a Viktora transportoval do Brna na operaci.
Michal Filla tak zůstal osamocený v boji se zbytkem osazenstva Alpsko-Jadranského mistrovství. V superbicích se kvalifikoval coby druhý, když nestačil pouze na „domácího Rakušana“ Andy Meklaua, v litrových štocích obsadil poleposition a tak mohl být se svým výkonem rozhodně spokojený.
Nedělní závod superbiků se jel za takřka tropického počasí. Start do závodu se Michalovi vydařil, odstartoval druhý a ještě v prvním kole se dostal do čela a vodil celý závod jezdecké pole, které čítalo téměř čtyři desítky jmen. Jediný, kdo s Michalem dokázal držet krok, byl bývalý jezdec WSBK Andy Meklau, který ač rakouské národnosti, je na této trati doma a býval považován za neporazitelného. Tato neděle byla jiná a Andy se musel sklonit před Michalový výkonem.

Start závodu Stocksport 1000 byl již bez účasti Meklaua na roštu, ovšem tady zatápěl našemu jezdci Fabrizio Pellizon, ovšem ani on nenašel za celých čtrnáct kol recept na to, jak si poradit s nezlomnou kombinací šlapanického expresu na bavorském čtyřválci.


Viktor Noss #91

„Zhodnotit víkend na Pannonii pro mě není až tak složité. Motorka konečně fungovala podle mých představ, perfektně jako celý tým. Ve druhé kvalifikaci SBK došlo přibližně polovině tréninku k menšímu incidentu, kdy do mě zezadu narazil italský soupeř a bylo po závodění. Rozštípaná klíční kost mě poslala rovnou do Úrazové nemocnice v Brně, neboť Maďarské ošetření jsem odmítl. Ještě v noci proběhla operace, která ukázala mnohem větší destrukci kosti než RTG a tím pádem mám stopku stejně jako můj kolega Vašek Jiruš. Zbytek víkendu ale dopadl skvěle, když Michal exceloval a v obou nedělních závodech dokázal vyhrát. Moje prožitky ze závodu ještě umocňoval náš týmový live timing od Ondřeje Coufala, který mě každé kolo informoval o situaci na dráze. Děkuju všem za perfektní práci, jak tady v nemocnici doktorům a sestřičkám, tak klukům na pokoji. No a v první řadě bych chtěl poděkovat i celé mojí rodině… Nemají to se mnou lehké, ale to jsou závody.“


Michal Filla #55

Jízda po Pannoniaringu byla na BMW opravdu náročná. Prakticky nejedete chvilku rovně a přední kolo je neustále ve vzduchu. Po loňském pádu jsem doufal, že to letos prolomíme. Bohužel se nám v kvalifikaci zranil Viktor, když doplatil na chybu jiného jezdce. Všichni mu přejeme brzké uzdravení. Po úvodním trápení jsme našli celkem dobré nastavení a podařilo se nám zajet slušné časy v kvalifikaci. Porazit nás dokázal jen místní specialista na kvalifikační gumě, Andy Meklau na motocyklu specifikace superbike. Kvalifikaci stocků jsme vyhráli. Bylo to poprvé, co jsem jel dvě třídy a závody byly takto blízko po sobě. Navíc nám dopřáli slušnou porci kol a sluníčko se také činilo. První závod byla třída Superbike. Hned v prvním kole jsem se ujal vedení a dařilo se mi držet konstantní tempo. Meklau se mě dlouho držel, ale nakonec se mi podařilo poodjet a zvítězit s menším náskokem. Měl jsem z vítězství velkou radost, protože Meklau a Pellizon byli opravdu silní soupeři. O 50 minut později jsme ale stáli opět na roštu, tentokrát ve třídě Superstock 1000. Start z prvního místa se mi moc nepovedl, ale brzy jsem se dostal do čela. Jako klíště se mě celý závod držel Ital Pellizon na Aprilii. Naštěstí jsem neudělal žádnou větší chybu a závod jsme vyhráli. Tým fungoval naprosto perfektně a jsem opravdu rád, že jsem jim mohl oplatit jejich skvělou práci. Jen nás všechny moc mrzí Viktorovo zranění.“

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist