Reparát v irském Cookstownu

Loňská sezona začala pro Indiho pádem a zraněním právě na trati Cookstown 100 a tím byl i na několik měsíců „mimo hru“. Uplynul rok a Indián se pokusil o reparát.

Kapitoly článku

Odjezd byl naplánován na středu v sedm ráno a to ještě ve čtyři Indi s Milanem nakládali auto. Supertwin ještě nemáme dokončený, a tak se vezla pouze Indiho Yamaha R6 Motopoint a Honda CBR 600RR Olina Hanáka. Z pracovních důvodů musel na tento závod nahradit Milana jako mechanika Aleš z K2 z Nové Paky, kde se o Yamahu mimo závody starají.

Přes Německo do holandského přístavu to trvalo cca 12 hodin jízdy. Odtud nás pak večer čekal trajekt do Anglie, kde jsme se aspoň měli možnost vyspat. Tam jsme potkali českého kamioňáka a motorkáře Petra„Ptáka“, který nás provedl přes Anglii na další trajekt do Irska do Dublinu, kam jsme dorazili vpodvečer. Odtud to pak trvalo ještě pár hodin na sever do Cookstownu, který je kousek od Belfastu. Cesta tam tak trvala necelé dva dny, ale díky trajektům jsme byli aspoň trochu „čerství“.

V Irsku už nás čekali přátelé Zaza a Lucka, kteří tam žijí, a mezitím než jsme přijeli my, vyzvedli z letiště a dopravili do Cookstownu Olina Hanáka a Leoše Kožušníka. Nechali jsme auto v depu s tím, že vykládat budeme až další den ráno, a odjeli do penzionu v Moneymore, kde jsme spali všichni spolu v jednom pokoji. Aby všechno neprobíhalo moc hladce, Zazovi klekl na autě alternátor a v pokoji nefungovalo topení, což bylo při počasí asi 10°C přes den docela zajímavé (oboje jsme naštěstí další den vyřešili, takže si „krizový manažer“ Zaza musel hledat jiné problémy).

„Hned jak jsme dorazili do Cookstownu, udělali jsme si dvě kolečka autem po okruhu. První co mě překvapilo, byl nový asfalt po téměř celé délce trati. Na místě kde jsem havaroval, byl trvanatý břeh uřízlý skoro až k plotu a na asfaltu svítila na vnitřní straně bílá lajna. Takovou reakci jsem popravdě neočekával.“

V pátek ráno jsme svižně vybalili auto a rovnou připravili motorky na technickou přejímku, která proběhla u obou motorek hladce. Olin se projel autobusem pro Newcomery, kde dostal základní školení k trati, a pak ho čekal trénink za vodičem.
První Indiho trénink přišel na řadu až večer, který byl pro Supersporty zároveň i kvalifikační. I když se Indi rozkoukával, zakončil trénink na 16.místě a byla zařazen do závodu A.

„Byla to paráda. Potom jak jsem to tu loni zvoral, jsem si tu prostě chtěl dát to loňský nedopitý kafe a umístění v tréninku mě potěšilo, i když ještě budeme řešit převody. Bál jsem se, že to bude horší ať už kvůli té nehodě, tak i kvůli tomu, že tato trať hraje do karet výkonnějším motorkám a my se Stockem přeci jen trochu na rovinkách zaostáváme.“

Olin dokončil na 37.místě a do závodu nastoupil ve skupině B. Následoval ještě trénink třídy Open, kde startují převážně litrové motocykly.

Večer jsme si zpříjemnili grilovačkou a probrali jsme mnoho podstatných i nepodstatných věcí. Moc nás těšilo, kolik lidí v Irsku Indiána vřele přivítalo nejen na trati. Druhý den ráno nás čekala typická anglická snídaně, tedy párky, slanina, vejce, houby a fazole a k tomu čaj či kafe s mlékem. Když přišel hlad během dne, zachraňoval to stánek s „Fish n chips“ který jsme měli pár kroků od stanu. Pořád nějak nemůžu zkousnout ty jejich hranolky polité octem, ale ryba byla perfektní.
Po uzavření trati se rozjely závody. Dva závody jel Indi s litry, kdy v obou udělal tu samou chybu a probrzdil zatáčku za cílovkou při souboji. Na stěžejní závod Supersportů se ale maximálně soustředil, a výsledek se dostavil.

„Startoval jsem celkově ze 16.místa, tedy ve třetí vlně. Hned jsem to odpálil, abych byl ve skupině první a nikdo mě nezdržoval. Závod byl zkrácený jen na šest kol a to člověk nemá moc času cokoliv stihnout a tak jsem se fakt snažil jet co možná nejlépe. Stlačil jsem časy o pět vteřin dolů a každé kolo jsem zlepšoval pozici. Dokonce jsem dojel druhou skupinu. V pátém kole jsem byl na sedmém místě, ale Davy Morgan měl nehodu a závod byl zastaven červenou vlajkou. Výsledky se tak brali ze čtvrtého kola, kde jsem byl ještě o chlup devátý, takže mi to bylo trochu líto, nicméně jsem si zadal jako cíl Top Ten, což bylo pro mě osobně jako vítězství, a to jsem si splnil. Jsem fakt moc šťastnej.“

Olin Hanák dokončil závod Supersportů B na 14.místě.
Po závodech jsme začali rychle balit a přespali jsme u Trevora Lindsayeho z Blue teamu 70# Victora Gilmora. V neděli jsme se ještě zastavili v Dublinu za Zazou a Luckou, kteří mezitím dopravili Olina a Leoše na letadlo a nás čekala opět dlouhá cesta domů.

V následujících dnech se vypravíme na závody do Starého Města a poté nás čeká 300 ZGH v Hořicích. Ještě pořád není rozhodnuto o Indiánově startu na TT, z důvodů chybějících šesti odjetých podniků s dobrými výsledky za poslední rok, takže netrpělivě vyčkáváme.

Děkujeme všem sponzorům, kteří do toho nově, a nebo opět letos s náma šli.

Informace o redaktorovi

Jiří Mikšík - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (6x):



TOPlist