Indi: Tropické Radvanice
Text: Jiří Mikšík | Zdroj: TZ Indiracing | Foto: TZ Indiracing | Zveřejněno: 12.7.2012 | Zobrazeno: 2 322x
Díky svátku se radvanické depo začalo plnit už od středy, i když největší nával jezdců stejně proběhl až v pátek. „Z extrému do extrému“, tak by se dalo nazvat počasí, které nás provázelo celým víkendem. Zatímco v loňském roce nás z Radvanic odplavil neustávající déšť, letos nás čekaly tropy.
Náš tým dorazil na místo ve čtvrtek navečer s Kawasaki ER6 do třídy SuperTwin a s Cagivou Mito do třídy SP 125. Naši Hondu CBR 600 RR do třídy šestistovek přivezl mechanik Aleš z K2 moto v pátek v noci, kdy ještě dával motor po repasi do rámu.
Dopolední sobotní tréninky Indián bezproblémů ovládl i když v SuperTwinech bylo pro nás trochu překvapením, že nestíhaly ani nejrychlejší SuperMona a Indi tak vedl celé startovní pole včetně Mon. V odpoledním tréninku už jen Indi potvrdil Poleposition ve třídě SuperTwin i do 600ccm.
„Mám radost, že se zrovna v Radvanicích odehrála premiéra třídy SuperTwin v rámci přírodních okruhů pod ČSMS a že i když byly spojené se třídou SuperMono, v pohodě se s Monama na startovní rošt srovnaly a myslím, že se navzájem nijak neomezovaly. Na tom našem Twinu se od TT nic nového nedělalo, takže kdo sledoval TT ví, že jsem měl se 77hp skoro nejméně výkonný Twin v poli, ale na závody u nás to minimálně zatím bezproblémů stačí. Abych shrnul veškeré úpravy, tak po koupi ER6 jsme vyměnili celou přední vidlici i s řidítky za vidlice z R6, i když to není přímo nutná úprava, ale podvozek a brzdy jsou samozřejmě potom lepší. Zadní centrál YSS,koncovku výfuku MIVV bez svodů a Pipercross filtr máme z Motopointu. Na Manu jsme dokoupili PowerCommander a kapoty jsou Moto2 z Motoforzy. Poslední důležitou věcí bylo ještě přepákování Valtermoto z Ready2race a hotovo. Motor a vše ostatní bez zásahu, i když v Irsku třeba mění kyvku z ER6 za Versyse, dávají tam větší ráfek na 180 gumu a motory mají v rozmezí 90-105 koní. Já bych byl ale nerad, kdyby se to i u nás hrnulo tímto směrem, i když se tomu do budoucna tato třída stejně nevyhne, pokud se uchytí.“
„Na Hondě jsme až do noci řešili spojku, která mi v druhém tréninku začala klouzat. Lamely ale byly naprosto v pořádku a bylo zřejmé, že už dosluhuje antihoping STM, resp. přítlačák a celkově že je už spojka slušně řečeno unavená. Po sedmi letech co ji na motorkách používám už má na to asi nárok. Udělali jsme do závodu pár úprav a doufali, že ten závod ještě vydrží. Taky mi odešel celý panel s klapkami, kde upadl držák na vratné lanko, takže jsme ještě na místě sehnali druhý, který byl skoro jako nový.“
S Cagivou byl sobotní den taky docela náročný. Před prvním tréninkem se konečně vyměnil tři sezony starý píst za nový, ale v tréninku motorka přestala řadit, resp. při zmáčknutí spojky nešlo podřazovat. Díky Matesovi #9 jsme mohli použít do druhého tréninku jeho náhradní motor, takže v těch největších vedrech se ještě narychlo vyměnil motor a z druhého tréninku byl tak aspoň započítán čas a 22.místo na startovním roštu.
V neděli počasí malinko polevilo, ale vedro bylo pořád pekelné a dost lidí odpadlo i na přehřátí organismu. O to náročnější tak byla práce pořadatelů a nasoukání se do kombinézy bylo pro jezdce vyloženě utrpení.
Program začal závodem Klasiků, kde jely spojené tříy 175 a 250. Potom následoval závod 250 CRR, kde jely pospolu Spčka a GPčka. Do třetího závodu dne nastoupili jezdci s motocykly SuperMono a SuperTwin. Indi šel ihned po startu do vedení, a to si udržel po celý závod, který zakončil s více jak dvacetisekundovým náskokem na Libora Kamenického na SuperMonu. Tím pádem si dojel i pro historicky první místo ve třídě SuperTwin u nás.
„Chtěl jsem hlavně ukázat, že má tato třída potenciál, a to se mi doufám povedlo.Teď se uvidí, jestli se nějací další jezdci připojí. Tím že se jedou Twiny na TT a v Irsku, může být tato třída zajímavá právě pro ty jezdce, kteří by tam chtěli jet, ale se šestkou nebo litrem si třeba z nějakého důvodu netroufají, nebo nechtějí. Doufám ale i v opačný efekt, že když budou mít Irové a Angličani možnost se u nás svézt ve více třídách, tím spíš přijedou a víc se tak propojí naše roadracingové země.“
Krásnou podívanou po SuperTwinech přichystali Sajdkáristi, po kterých přišelna řadu asi nejočekávanější závod dne do 600ccm. Indi se opět ujal okamžitě vedení a s každým kolem si pěstoval větší náskok na druhého Martina Holoubka. Po šesti kolech už je dělil rozestup více jak sedm vteřin, ale v sedmém kole bohužel Indi odpadl pro technickou závadu.
„V zahříváku to vypadalo, že by to mohla spojka vydržet, ale už od startu začala opět klouzat. Chtěl jsem to dojet, ale postupně se klouzání natolik zhoršilo, že ke konci už prostě nešlo přidat plyn a tak jsem musel odstoupit. Je to smůla, protože jsem si jel i přes problémy se spojkou s přehledem od prvního kola pro vítězství. Ale nedá se nic dělat, i o tom jsou závody a jsem rád za Martina, že si pro první místo dojel namísto mě. Do dalšího závodu tam dáme originální spojku, se kterou si taky poradím, i když antihop je samozřejmě pohodlnější.“
Po šestkách následovala třída SP125, která s přehledem naplnila komplet startovní rošt, a tak se původně spojené GP jely zvlášť až po SP. Naše Cagiva „papouch“ Mito protnula cíl jako 17. a v hodnocení mezi ženami jako 1. Celkově se pak posunula ještě o jedno políčko po diskvalifikaci Olina Hanáka z prvního místa za nepovolený karburátor, což si vyžádalo i „opakovaní ceremoniálu“ pro první tři Po třídě GP 125 pak celý nedělní program zakončili „velcí“ klasici.
Dopolední sobotní tréninky Indián bezproblémů ovládl i když v SuperTwinech bylo pro nás trochu překvapením, že nestíhaly ani nejrychlejší SuperMona a Indi tak vedl celé startovní pole včetně Mon. V odpoledním tréninku už jen Indi potvrdil Poleposition ve třídě SuperTwin i do 600ccm.
„Na Hondě jsme až do noci řešili spojku, která mi v druhém tréninku začala klouzat. Lamely ale byly naprosto v pořádku a bylo zřejmé, že už dosluhuje antihoping STM, resp. přítlačák a celkově že je už spojka slušně řečeno unavená. Po sedmi letech co ji na motorkách používám už má na to asi nárok. Udělali jsme do závodu pár úprav a doufali, že ten závod ještě vydrží. Taky mi odešel celý panel s klapkami, kde upadl držák na vratné lanko, takže jsme ještě na místě sehnali druhý, který byl skoro jako nový.“
S Cagivou byl sobotní den taky docela náročný. Před prvním tréninkem se konečně vyměnil tři sezony starý píst za nový, ale v tréninku motorka přestala řadit, resp. při zmáčknutí spojky nešlo podřazovat. Díky Matesovi #9 jsme mohli použít do druhého tréninku jeho náhradní motor, takže v těch největších vedrech se ještě narychlo vyměnil motor a z druhého tréninku byl tak aspoň započítán čas a 22.místo na startovním roštu.
V neděli počasí malinko polevilo, ale vedro bylo pořád pekelné a dost lidí odpadlo i na přehřátí organismu. O to náročnější tak byla práce pořadatelů a nasoukání se do kombinézy bylo pro jezdce vyloženě utrpení.
Program začal závodem Klasiků, kde jely spojené tříy 175 a 250. Potom následoval závod 250 CRR, kde jely pospolu Spčka a GPčka. Do třetího závodu dne nastoupili jezdci s motocykly SuperMono a SuperTwin. Indi šel ihned po startu do vedení, a to si udržel po celý závod, který zakončil s více jak dvacetisekundovým náskokem na Libora Kamenického na SuperMonu. Tím pádem si dojel i pro historicky první místo ve třídě SuperTwin u nás.
„Chtěl jsem hlavně ukázat, že má tato třída potenciál, a to se mi doufám povedlo.Teď se uvidí, jestli se nějací další jezdci připojí. Tím že se jedou Twiny na TT a v Irsku, může být tato třída zajímavá právě pro ty jezdce, kteří by tam chtěli jet, ale se šestkou nebo litrem si třeba z nějakého důvodu netroufají, nebo nechtějí. Doufám ale i v opačný efekt, že když budou mít Irové a Angličani možnost se u nás svézt ve více třídách, tím spíš přijedou a víc se tak propojí naše roadracingové země.“
„V zahříváku to vypadalo, že by to mohla spojka vydržet, ale už od startu začala opět klouzat. Chtěl jsem to dojet, ale postupně se klouzání natolik zhoršilo, že ke konci už prostě nešlo přidat plyn a tak jsem musel odstoupit. Je to smůla, protože jsem si jel i přes problémy se spojkou s přehledem od prvního kola pro vítězství. Ale nedá se nic dělat, i o tom jsou závody a jsem rád za Martina, že si pro první místo dojel namísto mě. Do dalšího závodu tam dáme originální spojku, se kterou si taky poradím, i když antihop je samozřejmě pohodlnější.“
Po šestkách následovala třída SP125, která s přehledem naplnila komplet startovní rošt, a tak se původně spojené GP jely zvlášť až po SP. Naše Cagiva „papouch“ Mito protnula cíl jako 17. a v hodnocení mezi ženami jako 1. Celkově se pak posunula ještě o jedno políčko po diskvalifikaci Olina Hanáka z prvního místa za nepovolený karburátor, což si vyžádalo i „opakovaní ceremoniálu“ pro první tři Po třídě GP 125 pak celý nedělní program zakončili „velcí“ klasici.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?