Havířovský zlatý kahanec 2009

O uplynulém víkendu se v Těrlicku uskutečnil 26. ročník motoristických závodů zvaných Havířovský zlatý kahanec. Tak jako má většina podobných okruhů v České republice dlouhou historii, ani Těrlický okruh není výjimkou. Historie závodů na rozhraní Havířova, Živoříc a Těrlicka sahá až do roku 1967, kdy se zde motocyklové závody jely poprvé. Tehdejší závody známé spíše pod názvem „Karviná“, patřili k vrcholným sportovním událostem v regionu.

Havířovský zlatý kahanec 2009

Kapitoly článku

Trať v Těrlicku v letech 1967-1990 prodělala několik zásadních změn. Tou snad nejpodstatnější bylo v roce 1983 otočení směru jízdy závodu. V historii se na startu v Těrlicku vystřídali jezdci z 23 států, aby hájili čest a slávu své země na území tehdejšího Československa.

Motory závodních strojů utichli v Těrlicku v roce 1990, kdy měl závod Zlatý kahanec oslavit své čtvrtstoletí. A zůstali němé takřka dvacet dlouhých let. Teprve v roce 2008 se díky vzrůstajícímu zájmu o obnovené tzv. „přírodní okruhy“ podařila spolku nadšenců z PROSPORT-CZ obnovit tradici závodů na severní Moravě. Loňský ročník se vydařil, a tak se letos mohli tisíce fanoušků závodních motorek ve dnech 22.-23.8.2009 těšit na již 26. ročník závodů silničních motocyklů a sidecar pod názvem „Havířovský zlatý kahanec“.
Kdo zavítal na parkoviště závodních strojů již v pátek odpoledne mohl spatřit „mraveniště v akci“. Někteří závodníci přijeli do Těrlicka stovky kilometrů, a tak není divu, že již den před závody se paddock zaplnil více než pěkně. Prakticky po celý páteční den probíhalo pozvolné najíždění jednotlivých jezdců i celých týmů na parkoviště ve snaze „urvat pro svůj stroj co nejlepší flek“. Priority všech jsou jasné: nejlépe na beton, co nejblíže k trati, blízko elektriky a blízko piva. Betonová část paddocku v Těrlicku je však malá a není místa na zbyt. Proto kdo dřív přijde, ten dřív mele. Jako vždy si ale každý karavánek, ať již přijel ve středu či v sobotu ráno, nakonec to svoje místečko našel.

Jezdci, kteří dorazili již v pátek, měli možnost se během odpoledne dostavit k technické přejímce svých motocyklů a zařídit si všechny administrativní náležitosti. Tak jako je tomu na jiných podnicích, závodní parkoviště nikdy nespí. Ani Těrlicko nebylo výjimkou, celou noc bylo slyšet všudypřítomné vrzání, ťukání, vrtání a vše co patří k rituálu „jak dostat náš stroj do nejlepší kondice“.


V sobotu ráno již vše probíhá zcela „na ostro“. Od osmé hodiny ranní se střídala v rychlém sledu jedna kategorie za druhou a diváci prakticky neměli čas se nudit.

Jako první se do měřeného tréninku vydala třída Sportproduction 125. Následoval společný trénink tříd Klasik do 175 ccm a Klasik do 250 ccm. Krátce po deváté se na trať vyrojili jezdci volné kategorie 125 a 250 GP. Tak jako na jiných přírodních okruzích odstartovali právě tyto stroje už „nehoráznou střelbu“. Časy na kole se kolo co kolo řítili dolů závratnou rychlostí. Po silných strojích kategorie zvané GP následovala opět společná třída klasiků, tentokrát v kategoriích do 350 a nad 350 ccm. Tyto kategorie uzavřeli dopolední vystoupení klasiků na Těrlickém okruhu. Jako další už v čistě silničních kategoriích otestovali místní asfalt jezdci tříd Volná nad 600 ccm, Sidecar, Volná nad 600 ccm a třídy Supermono.
Každý z jezdců se snažil v dopoledním tréninku co nejlépe seznámit s tratí a pokud možno odjezdit co nejvíce kol, aby mohl být bez potíží do závodu připuštěn. Metou pro start v závodě bylo zajetí časů v pěti okruzích. Samozřejmě, že i přes prvotní seznamování se každý jezdec snažil zajet čas na hranici svých možností. Předpověď počasí totiž již několik dní dopředu hlásila na sobotu déšť, a tak se všichni jezdci snažili využít dobrých podmínek k co možná nejlepšímu výkonu.

Odpolední program měl dle původního harmonogramu odstartovat v jednu hodinu po poledni. Jak už tomu však na takovýchto podnicích bývá, je nutné posbírat po každé kategorii někdy menší, někdy větší množství „odpadlíků“, vyčkat na bezpečný přesun diváků mezi jednotlivými sektory a další spoustu drobností a náležitostí, které celou proceduru nemilosrdně natahují. Již prakticky s výjezdem prvních jezdců na trať je zřejmé, že předem stanovený harmonogram není možné dodržovat na minutu. Je to však zcela pochopitelné a vzhledem k tomu, že s tímto posunem většina zúčastněných počítá, většinou jej bez větších potíží snášejí jak jezdci, tak i diváci.
Diváků se již v sobotu okolo Těrlické trati sešli stovky. Prakticky v každé zatáčce, v každém zajímavějším místě trati, bylo možné narazit již v tréninkový den na desítky motoristických nadšenců, jak z blízkého okolí, tak i ze vzdálených koutů republiky, jak nadšeně povzbuzují každého jezdce, nasávají vůni motorů a užívají si novodobou podobu závodů na Těrlicku.

I odpolední část tréninkových jízd začala za více méně nezměněných podmínek. Postupně se však nad Těrlickým okruhem začala objevovat zlověstná mračna a k nevoli všech přítomných přinesla i obávaný déšť. V průběhu druhé části sobotního programu se již rozpršelo řádně a i nálada jezdců potemněla. Začalo opět tolik známé „hemžení“ za účelem zjistit co nejpřesnější informace o počasí pro zítřejší závod.

Organizátoři však mají vše pevně v rukou a obnovené závody na Těrlicku nechtějí nechat ničím pokazit. Poručili větru dešti a na nedělní warm-upy nás opět přivítalo sluníčko.

Od osmi hodin začalo žhavení strojů silničních kategorií, tedy tříd 125 Sportproduction, Volná do 250 ccm, Volná do a nad 600 ccm i třídy Supermono v tzv. warm upech.

O půl desáté se již za doprovodu kapely a sličných mažoretek rozjíždí slavnostní zahájení celé akce. Jezdci třídy 125 Sportproduction nemají času na zbyt a vystoupení mladých mažoretek většina z nich vyměňuje za poslední kontrolu svého stroje a „soukaní se“ do závodní kombinézy. Půlhodina je dělí od okamžiku, kdy budou jako první třída celého závodního programu vpuštěni na trať.


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.17
Známkováno: 12x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist