Česká Tourist Trophy/IRRC – famózní záležitost

Do Hořic jezdím na závody od roku 1984 a už jsem viděl opravdu pěknou řádku skvělých závodů a napínavých soubojů s opravdovými hvězdami ať už v dobách dvoutaktních půllitrů se Stašou, Dekánkem, Marchettim, Heutmekersem, či dobách čtyřtaktních s Véghem, Urbancem, Bočkem, Dražďákem… ale to, co jsem viděl dneska při úvodním závodu superbiků, překonalo vše. Neuvěřitelná střelba, kterou předváděli největší bombarďáci seriálu IRRC byla určitě jednou z nejlepších podívaných, jež byla kdy (nejenom) na hořické trati k vidění! Piloti ostatních tříd mi to musí prominout, začnu právě superbikery…

Start první jízdy kubatury superbike musel být kvůli pádu opakován, ale hned po restartu šel do čela domácí matador Marek Červený, následován několikanásobným šampiónem IRRC Didierem Gramsem. Právě tihle dva piloti bojových bombardérů BMW diváky střídavě posazovali na pr..l a následně zase zvedali ze sedaček – celý závod absolvovali v těsném sledu a neuvěřitelném tempu - traťový rekord, který právě Grams v květnu ustanovil na 2:15,8 sekundy, Mára třikrát překonal, aby v závěrečném kole zajel naprosto neuvěřitelných 2:14,761!!! Chápete to? Vždyť před třemi lety jsme kroutili hlavami, když Mr. 36 Pearson stlačil čas pod „osmnáct“ a ptali jsme se, jestli je vůbec možné jet ještě o nějakou tu desetinku rychleji?! Za těmito dvěma střelci si to stejně parádně rozdávali dva Belgičané, kteří dominují celé letošní sezóně a to Sebastian Le Grelle a Vincent Lonbois, pátý dojel Kamil Holán, jenž si tak zajistil nejlepší letošní výsledek. Všichni diváci netrpělivě čekali, jestli se podobné drama bude odehrávat i ve druhé jízdě, ale tam bohužel Marek Červený hned po startu dostal do velké tlačenice a než se z ní vyboxoval, byl Grams už daleko před ním. I tak se ale na trati odehrávala skvělá podívaná a vítězný Grams dokonce třikrát zajel čas pod 2:15! Marek Červený si dojel pro stříbrný věnec a neuvěřitelný boj o třetí místo pro sebe rozhodl Le Grelle, jenž Lonboise překonal asi tak o deset centimetrů… Kamil Holán zopakoval skvělé páté místo, osmý dojel Aleš Nechvátal, devátý Tomáš Mysliveček a top ten uzavřel Pavel Tomeček.

Vynikající podívanou předvedli i piloti kubatury supersport a to hlavně jeden (jak jinak než famózní) fára – Marek Červený. Ten totiž opanoval první i druhou jízdu a v každé z nich za sebou nechal svého největšího soupeře Joeya den Bestena z Nizozemska. Kamil Holán je sice v seriálu IRRC pravidelným účastníkem kategorie superbike, ale tady ke dvěma „bajkovým“ pátým místům přidal dvě skvělá třetí místa ze třídy supersportů – a to ještě před pár dny vůbec nevěděl, jestli tuhle divokou kartu dostane! V obou závodech za svoje záda odsunul Němce Wolfganga Schustera, který nejspíš po kvalifikaci očekával aspoň jedno umístění na stupních vítězů. Z dalších našich reprezentantů se nejlépe předvedl Riachard Sedlák, jenž získal sedmé a páté místo.

Ačkoliv jsem začal oběma kubaturami seriálu IRRC, tak nedělní program zahajovali piloti společného závodu tříd 175 a 250 ccm. Silnější čtvrtlitry opanovaly dvoutaktní motocykly Yamaha 250, a i když Marek Koudelka musel z první pozice odstoupit, tak jej nahradili vítězný Lukáš Bělič, stříbrný Vítězslav Hatan a bronzový Martin Slanec. Na stupně vítězů slabší kubatury vystoupili Jiří Obtulowicz s ČZ 125, se stejným strojem jedoucí Miloš Thér a doplnil je novopacký Antonín Plevák s motocyklem Jaha 125.

Ve třídě 350 ccm všechny soupeře naprosto deklasoval Vítězslav Hatan, jenž druhého Jiřího Švihnose odsunul na druhou příčku s pětadvacetivteřinovým náskokem. Pro bronz si dojel Václav Slanec, jedoucí stejně jako dva úspěšnější soupeři s Yamahou 350. Nejrychlejší čtyřtaktní stroj dojel těsně pod stupněm vítězů a byla jím Honda CB 350 v sedle s Romanem Procházkou. Obdivuhodné výkony předvedli dva frajeři s Péráky, kteří s těmito (původně cestovními) motocykly svedli naprosto vyrovnané souboje s motocykly konstruovanými pro závodní využití a obsadili místa v závěru elitní desítky.

Srdce fanoušků motocyklové historie muselo zaplesat při společném závodě tříd do 500 a 750 ccm. V ní jasný prim hrály půllitry a jediným, kdo s nimi dokázal držet krok, byl Marek Stibor s dvoutaktní Kawasaki 750 H2, který ve společné klasifikaci dojel na druhém místě a s přehledem vyhrál „sedmpade“. Na stupně vítězů ho v silnější třídě doplnili stříbrný Rakušan Christian Sachslehner s Nortonem 750 Dominator a bronzový Libor Mařík s Hondou CB 750. Celkové pořadí, a samozřejmě tedy i třídu půllitrů opanoval Belgičan Paul De Donckner s motocyklem ESO 500 S-47. V souboji o druhé místo za sebou těsně dojeli Pavel Strapina, Kamil Brückner a Pavel Novák se stroji Honda CB 500.

Třešničkou na dortu byly sidecary, které sice jely závod na pravidelnost, ale i tak byla na tyhle motocyklové akrobaty naprosto luxusní podívaná. Divákům tajil dech při pohledu na driftující sajdkáry, případně na spolujezdce balancující jen pár centimetrů nad vozovkou. Cílem nejrychleji projeli Jiří Virág s Martinem Vajdlem, ale na stupně vítězů vystoupili nejvýše Jan Bednář s Janem Exnerem, kteří zajeli dvě měřená kola s nejmenším časovým rozdílem. Na bedně je doplnili František Prchal se Zdeňkem Černým a největšími šoumeny startovního pole Jaroslavem Zatloukalem a Janem Exnerem.

Zopakuju to ještě jednou – letošní Česká Tourist Trophy byla naprosto famózní a kdo chyběl, může litovat. Naprosto neuvěřitelné sportovní výkony, skvělé počasí, početná divácká kulisa… Díky, Hořičtí!

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)
Miloš Rejman - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE