Kyjovský Okruh 2008 by Indi

… několik desítek závodníků a hlavně několik tisíc diváků se rozhodlo dorazit na 5. ročník Kyjovského Okruhu 2008 na jižní Moravu a užít si tak neuvěřitelnou podívanou v ulicích města. 
Těšit se mohli na třídy Klasik, třídu SuperMono, volnou do 600 a třídu SideCarů.I náš tým se tentokrát rozhodl pro přírodní okruh místo maďarského Hungaroringu, kde i tak nebyla zrovna v naší třídě SStock 600 hojná účast českých jezdců v rámci MMČR.
V depu, které se nachází u místního nádraží na odstavné parkovací ploše, jsme se ubytovali už ve čtvrtek. Stejný nápad mělo i několik jiných týmů a tak začalo depo pomalinku ožívat.
Noc jsme ale stejně strávili na hotelu, který se nachází přímo u startovního roštu. Hned na recepci jsme se „srazili“ se šestinásobným mistrem světa na dvou kolech – Jimem Redmanem, který se s námi sám od sebe dal ihned do řeči a zjišťoval, kterou třídu vlastně jedeme a to vše ještě proložil svými vzpomínkami z jeho závodní minulosti.
V pátek jsme si udělali „poznávací den“, kdy jsme si prošli kyjovské náměstíčko, které je moc pěkně zrekonstruované a také část trati, aby Indi #23 věděl do čeho jde. Během dne se depo pořádně rozrostlo. „Vyrostly“ také umývárky, elektrické rozvody a další nezbytnosti k naší spokojenosti. S výpadky elektriky jsme sice zezačátku bojovali, ale nahříváky nakonec nahřívaly a větráky nakonec větraly tak, jak jsme potřebovali.
Trať přes tři kilometry dlouhá (nebo krátká?), která je podle Indiánových slov jako „mixér“ díky časům kolem 1:20 na kolo, vede přímo centrem města kousek od náměstí.
Dříve byl na rovince retardér, který tam ale letos nebyl a jezdci z toho měli opravdu radost, protože bez něj se jim to zdálo mnohem lepší. Zrušili by nejraději i další retardér, který se nacházel v jiné části okruhu. Zabezpečení tratě proběhlo jako obvykle balíky slámy a vymezením prostor pro diváky (nicméně hromady neukázněných si stejně dělaly co chtěly). Na některých místech by závodníci snesli těch balíků klidně i víc a naopak míň diváků, ale pořadatelé různých podnětů ke zlepšení dostali už určitě dost a ví na co příští rok zaměřit.
V sobotu jsme se konečně dočkali tréninků, které byly zároveň kvalifikací. První Michalovy dojmy byly rychlost a zajímavost tratě. Josef Duchan, který běžně jezdí třídu SuperMono se tentokrát vyzbrojil šestkovou GSXR a bylo vidět, že místní trať zná a vyloženě si ty nerovnosti užívá. Indi se v první kvaldě zatím učil a načítal stopu, ale v druhé už nikomu nedaroval ani vteřinu a vyjel si pole position. S časomírou byly ovšem trochu zmatky, protože následné pořadí neodpovídalo a Josef Duchan byl tak odsunut ve startovním poli až na deváté místo, ze kterého nakonec startoval.
Mimo zkoumání trati jsme taky prozkoumali místní restaurace a jednoznačně to u nás vyhrála hospoda přímo na nádraží u depa, kde dobře vařili, na jídlo jsme nečekali a taková svíčková se šesti-to bylo nad naše síly. Příště si řekneme o dětské porce. Během víkendu přibylo i stánků s občerstvením, takže doufám, že diváci neměli problém s doplňováním tekutin i v tak horkém počasí.
V neděli se kupodivu nedostavila žádná nervozita a Indián se tak místo lítání s ruličkou toaleťáku mohl v klidu dívat na ostatní třídy a to hlavně Klasik a vyčkávat do páté odpolední hodiny, kdy na něj přišla řada. Bohužel před závodem volné do 600ccm jela třída SuperMono, kde se stal i tvrdý pád na oleji a tak se zdržení projevilo zkrácením závodu „šestek“ na šest kol. Je to škoda, protože i tato třída je úžasná podívaná a SuperMona by měla být standardně zařazena až jako poslední závod dne, právě díky častým problémům s olejem.
Příjemným překvapením na startu byl pro Indiána pohár za pole position i gratulace Jima Redmana, který s námi na startu byl. Pořadatelé si pro jistotu těsně před startem zavolali všechny závodníky do kruhu, kde jim bylo objasněno nebezpečí na trati a čemu se mají vyhnout. Nejen na našem týmu se projevovala obrovská nervozita ze startu. Ten se ale nakonec neskutečně povedl a Indián vyrazil do první pravé zatáčky, kde došlo u spousty jezdců na lámání chleba. Po nekonečné minutě už jsme viděli řítit se Indiho #23 cílovou rovinkou s pěkným náskokem. Brzy za ním jezdil jako druhý Josef Duchan, který se musel probojovat z devátého místa, ale Indi si stejně držel náskok a odstup.
Michal si nakonec dojel pro zlatý věnec a pohár, který mu zase předával Jim Redman a nechal se potrápit pár minut od komentátorů před davem diváků. Nakonec došlo i na podpisy různých částí těl slečen ze startovního roštu, na což bude „Indoš“ určitě ještě dlouho vzpomínat :-D 

Nechyběla ani televize a rozhovor a my také určitě nachystáme na net krátký sestřih z dění.
Tento víkend se nám opravdu podařil a naladil nás tak ještě víc do příštího závodu do německého Frohburgu, kam se koncem měsíce chceme vydat. Bude to další výborná zkušenost, které právě potřebujeme pro naše plány na příští rok.

Závěrem určitě nemůže chybět poděkování našim sponzorům, díky také nesporně patří Janu Halbichovi za připravenou motorku, no a nakonec také našim kamarádům, fanouškům, kteří nás na závody doprovázejí a dokáží povzbudit. Doporučuju se podívat i na stránky této akce
http://kyjovskyokruh.com/ kde by se měly brzy objevit fotky.

Informace o redaktorovi

Tomas Mysliveček - (Odebírat články autora)