Krása ze starých časů - TT Hořice 2011
300 zatáček GHDalší malé připomenutí letošního kulatého, neboť už 20. ročníku hořické Tourist Trophy.
23.06.2011Tenhle závod pro mě znamená strašně moc. V Roce 2001 jsem stál u trati jako divák, který nikdy nezávodil a byl jsem unešen z tamní atmosféry. Tehdy jsem si řekl, že by bylo fantastické být závodním jezdcem a zůčastnit se tohoto závodu. Začal jsem závodit a v roce 2005 jsem v Hořicích poprvé vyhrál. Od té doby si každý rok říkám „bylo by fajn kdybych mohl ještě jednou poznat ten pocit vítězství v Hořicích.
No a jaký je vlastně Tvůj názor na závody na přírodních okruzích? Na tyhle závody chodí možná i desetkrát víc diváků než na autodromy (na MMČR) a to hlavně proto, že tu jsou v besprostředním kontaktu s jezdci na trati. Pro nás jezdce je závod samozřejmě nebezpečnější, ale myslím že se tu všichni snaží jet s malou rezervou. Všichni hořičtí pořadatelé dělají pro závody maximum, trať je vždy precizně připravena, nechybí skvělý večerní program a letos přibyla i velká televize v prostoru startu jakou známe třeba z Brna z Moto GP. Jak by řekl bývalý komentátor moto GP „klobouk dolů “ :o)
Zkus porovnat loňské (déšť) a letošní „zatáčky“, věřil si při sobotních kvalifikaci v obrat počasí k lepšímu? Jak se Ti vlastně jede v dešti?
Loňské zatáčky byly trochu šílené, počasí se zbáznilo a po vyhrané sobotní kvalifikaci následoval smolný nedělní závod na vodě, která mi v Hořicích opravdu nesedí. Letos to bylo vše opačně, v sobotu déšť a v neděli ideální počasí. Jsem rád, že si do Hořic našlo cestu tolik fanoušků tohoto sportu.
V první kvalifikaci jsem jel na rezervním motocyklu a protože jsme měli zprávy že v sobotu odpoledne a v neděli bude slunečné počasí, nikam jsem se nehnal. Navíc první kvalifikace byla poznamenána množstvím pádů a po jednom z nich byl trénink ukončen. Ale jak jsem již napsal, voda v Hořicích mi moc nesedí.
Předznamenal nedělní warm-up konečný úspěch ve volné do 600 ccm?
V ranním Warm-upu jsem se snažil jet co netvrději jak to šlo, abych se připravil na těžký závod. Bylo pro mě určitě povzbuzením, že jsem dokázal zajet nejrychlejší čas v tomto tréninku.
Do závodu jsem nastupoval s předem promyšlenou taktikou a v závodě mi všechno také vyšlo. V prvních kolech jsem sledoval, kde jsou slabá místa mých soupeřů a ve druhé polovině závodu jsem předjel nejdříve Uda Reichmana při sjezdu z borku dolů na náměstí a v tom samém kole také Michala Dokoupila v pasáži levé ostré zatáčky v lese za křížkem. V posledních třech kolech jsem se snažil jet co netvrději, zrychlovat tempo a přesto že jsem musel absolvovat několik nebezpečných předjetí jezdců o kolo zpět, povedlo se mi nakonec zajet i nejrychlejší kolo závodu v hodnotě 2,20,7 což bylo vylepšení loňského času o více než 2,5 sec.
Určitě jsem nejel na jistotu, jel jsem pro diváky, členy mého týmu a také všechny přátelé, kteří se přišli na závody podívat a velmi mi pomohly k tomuto vítězství. Do posledního kola jsem najížděl s tím, že tam dám nejrychlejší kolo a ono se to opravdu povedlo. Rád bych poděkoval mému týmu, který odvedl výbornou práci na přípravě motocyklu, panu Ešnerovi který připravil motor a elektroniku a v neposlední řadě i mojí manželce která má s mými závody velkou trpělivost.
Ve „velký volný“ jsi dojel stejně jako jsi se kvalifikoval (9.pozice), zkus nám popsat vývoj tohoto závodu?Bohužel od soboty jsme měli problém najít správné nastavení motocyklu a jako kontraproduktivní se ukázala také výměna spojky. Díky tomu jsem nebyl schopen odstartovat aspoň na deváté kvalifikační pozici a v průběhu závodu jsem mi povedlo probojovat se jen zpět na devátou pozici. Přesto jsem s průběhem celého víkendu velmi spokojen.
Povedlo se mi zajet velmi dobře na Hungaroringu a i Jirka Klejch se tam vytáhl prvním místem v MMČR. Vše se nám zatím daří a v Brně bychom chtěli navázat na dosavadní dobré výsledky.
S Michalem jsme byly před naší spoluprácí kamarádi a jsem rád že jse i nyní. Bohužel loňská sezóna se nevyvíjela dle představ ani jednoho z nás a na konci sezóny jsme se domluvily na ukončení spolupráce. Jsem rád, že se Michal rychle adaptoval na silnější motocykl a ukazuje všem, že si díky svým výkonům zaslouží pozornost.
Po Michalovi jsi „zdědil“ jeho loňskou R6, podle výsledků jsi si na ní zvykl dobře, jaký je ve skutečnosti přechod na novou techniku? Neuvažuješ teď o změně přezdívky na „Yellow Cowboy“ :o)?
Nebylo pro mě lehké po 7 letech změnit značku motocyklu, zvláště proto že se o mě hradecká Kawasaki opravdu dobře starala, ale musel jsem najít novou motivaci a tou byla pro mě nová značka motocyklu. S R6 jsem se sžil opravdu rychle a jsem rád že se na každém okruhu zrychluji, je to hlavně tím že je motocyk vybavem kvalitním materiálem, který jsem na Kawasaki nikdy neměl. Přezdívku jsem dostal na závodech v Hořicích a je jen na fanoušcích jak se bude dál vyvíjet, každopádně mě moc potěšily transparenty kolem trati v Hořicích s nápisem „Cowboy #66“Jak hodnotíš dosavadní výkony Jirky Klejcha, který mmj. vybojoval v Hořicích pěkné druhé místo v kategorii do 125 ccm superproduction?
Před sezónou jsme si stanovili jasný cíl- vítězství v MMČR, ale o Hořicích jsme se vůbec nebavili, nechtěl jsem na něho nijak tlačit a vzhledem k tomu, že jel první závod na tomto okruhu (loňi jel pouze KV) neočekával jsem od něj ani pódium. V závodě odvodil několik kol na prvním místě a o vítězství přišel až na cílové čáře. Jsem velmi spokojen s jeho výkonem a doufám, že svojí formu potvrdí i na MMČR v Brně.
Naše ambice jsou samozřejmě co nejvyšší, ve všech kategoriích se pokusíme o co nejlepší možné umístění. Věřím také Jirkovi Klejchovi, že potvrdí úspěch z minulého víkendu.
Nemáš zač, já díky za rozhovor. Ještě abych nezapomněl, během závodu jsme měli na motocyklu 2 kamery a vše natáčely, záznam celého závodu bude k dispozici na našich
webových stránkách www.motohavrda.cz/brt do konce dalšího týdne.
