Hořické zatáčky očima českých týmů a jezdců

INDI IS BACK! Tak by se dal ve zkratce zhodnotit nejen Indiho výkon na 300ZGH, ale přesně tato slova také stála na tričkách, které byly pro Indiho nachystány týmem Motopoint Indiracing jako překvapení po závodě. Po loňské nehodě na Ulster GP, kde si Indi obnovil zranění páteře a přidal dva zlomené hrudní obratle navíc, čekala Indiho dlouhá cesta zpět do sedla motocyklu. Tým lidí z Motopoint Indiracing až do jara letošního roku čekal a věřil, že to bude možné a za Michalem stál i v těch nejtěžších chvílích. I to bylo pro Indiho silným hnacím motorem se dostat zpět do formy, ke které mu pomohl trenér Michal Žáček. Jakmile bylo jasné, že se Indi na motorku opět posadí, začal tým v rekordním čase chystat veškeré zázemí týmu a závodní vybavení. Tréninkové plány nám sice překazila dlouhá zima, ale pár jízd jsme na Yamaze R6 se stockovým motorem absolvovali.
Vše vypadalo, že je na dobré cestě a před 300ZGH už jen stačilo vyměnit stockový motor za supersport a mělo se vyrazit na poslední testování před Hořicemi. Po odbrždění se ale zjistilo, že motor předpokládaným výkonem bohužel nedisponuje a pouhé dva dny do „Zatáček“ a týden do TT Isle Of Man bylo pro tým jako noční můra. Museli jsme zvážit, zdali použít záložní stockový motor, který byl ale v tu chvíli jediný jistý pro TT, nebo 300ZGH v rámci 600ccm úplně vynechat a mezitím zkusit situaci vyřešit jiným způsobem. Do toho jsme připravovali i druhý motocykl Kawasaki ER6 do třídy Supertwin, do kterého budeme mít výkonnější motor na TT.
Díky obrovskému úsilí mnoha lidí z Motopoint Indiracing týmu, skvělé práci pana Havlíka s panem Murárikem v rekordním čase a v neposlední řadě práci našeho mechanika Aleše Sýkory z K2moto s.r.o, se ovšem podařilo za dva dny téměř nemožné a v pátek večer byla motorka hotová.

V sobotním ranním tréninku jsme chyběli hlavně z důvodu silného deště, ale také jsme ještě potřebovali motocykl dokončit a ještě pořádně zkontrolovat. Tím pádem jsme měli k dispozici pouze jeden kvalifikační trénink, ve kterém bylo třeba vyzkoušet motor, vyzkoušet a zajet nové součásti brzdového systému GoldFren,sladit podvozek a odhadnout převody pro závod. Na to vše samozřejmě jeden trénink ale nemohl stačit, a tak z toho bylo osmé místo v rámci 600ccm na startovním roštu. Ve třídě Supertwin z toho bylo první místo na startovním roštu se sériovým motorem.Do neděle jsme zkusili udělat změny na podvozku K-Tech i na převodech s tím, že si je Indi vyzkouší v ranním warmupu. Ten byl ale bohužel předčasně ukončen z důvodu pádu Michaela Pearsona, a tak jsme museli jít do závodu téměř „naslepo“. Ve třídě Supertwin si v ranním „zahříváku“ Indi upevnil pozici díky zlepšenému času a ve spojené třídě Supermono a Supertwin byl aboslutně první.

Indi nás opět nezklamal, a předvedl svoje umění jak se po startu velmi rychle dostat do předních pozic. Po prvním kole tak projížděl cílovkou na čtvrtém místě, na kterém zůstal po zbytek závodu. Čas z tréninku se mu podařilo snížit o tři vteřiny na kolo, nicméně se na výsledku projevil nedostatek času pro přípravu a chybějící kvalifikace. Pro celý tým tak bylo i čtvrté místo po tom všem co tomu předcházelo téměř jako vítězství.

V Supertwinech Indi předvedl ukázkovou jízdu spolu s vedoucím jezdcem Johannesem Kehrerem třídy Supermono. Indi nejprve vystartoval jako první, a první kola si držel první pozici. Potom převzal celkové vedení Johannes Kehrer, kterého ale v posledním kole zradila technika, a tak dojel Indi první nejen v Superwtinech, ale i celkově. Byl to pro nás skvělý závěr víkendu, ale myšlenkami jsme už na TT Isle Of Man.

Michal Indi Dokoupil: "Vše co předcházelo tomuto víkendu už netřeba znovu říkat, ale celou dobu jsem věřil, že to ještě nějak vyřešíme a neztrácel jsem naději, kterou jsem ostatně neztrácel nikdy. Tým a další lidé okolo odvedli během pár dnů neskutečnou práci a považuju to skoro za zázrak. Sobotní počasí nám vzalo jeden trénink a během druhého jsme potřebovali zjistit mnoho informací pro nastavení, zárověň zajet nové součásti, motor a ještě se pokusit alespoň o nějaký čas. Bylo z toho nakonec osmé místo na startu, ale neměl jsem strach, že by u toho zůstalo. Do neděle jsme udělali pár změn, ale vyzkoušel jsem si je až v závodě. Díky tomu, že jsem podstatně zrychlil, mi přestal stíhat podvozek a dostával jsem do situací, které končily highsidery a druhý problém byly převod, který byl sice lepší než v treninku, ale ještě to nebylo 100%. První kola jsem se snažil držet v kontaktu s jezdci předemnou, ale pomalu se vzdálenost mezi námi natahovala. Věděl jsem, že za mnou nikdo není a tak jsem zvolnil tempo na bezpečnou hranici a dojel si pro bramboru, ze které mám ale opravdovou radost. V Supertwinech se mi podařilo opět dobře odstartovat, ale věděl jsem, že mi to Johannes na Monu dřív nebo později vrátí. Nakonec mu nevydržela převodovka a já jsem vyhrál nejen ve své třídě, ale i celkově. Ještě víc mě těší, že to bylo na sériovém motoru, protože ten výkonnější budeme mít z Německa až na TT, kam vyrážíme už dva dny po Hořicích, tak držte pěsti!“

Informace o redaktorovi

Jiří Mikšík - (Odebírat články autora)