300 zatáček Gustava Havla po padesáté

Legendární závod 300 zatáček Gustava Havla slavil abrahámoviny, tedy padesátý ročník. Lepší oslavu si tamní pořadatelé vymyslet nemohli - byla to opravdu "pařba" jak se patří!

300 zatáček Gustava Havla po padesáté

Kapitoly článku

Tenhle ročník závodu Fuchs Oil 300 zatáček Gustava Havla prostě vyšel - a co si budeme nalhávat, po pár zamračených (ať už vinou počasí či smutných událostí) předešlých ročnících takovouhle krásnou vzpruhu tamní pořadatelé potřebovali jako sůl. Jubilejní padesátý ročník nechal všem účastníkům (pořadatelům, závodníkům i divákům) jen úsměv na tváři. Už sobotní tréninky byly krásnou podívanou a nedělní závody nenechaly chladným snad ani místní stánkaře. Kvůli velkému počtu účastníků pořadatelé trošku zamíchali nedělním harmonogramem a nakonec se odjelo sedm parádních závodů.
Jako první na trať vyrazili klasici s motocykly do objemu 350 kubíků. O prvenství se přetahovali piloti na dvoutaktních Yamahách 350, kteří do první pětky nepustili žádný jiný motocykl. Už od prvního kola se na čele umístil Vítězslav Hatan, který po šesti kolech protnul cílovou pásku s náskokem 8,3 sekundy před Pavlem Navrátilem a Lukášem Běličem.
Početně nejnabitější byla třída Sportproduction 125, do níž odstartovalo šestatřicet pilotů. Muž z pole position, tedy třebihošťský Petr Kolář, po menším zaváhání na startu vyrazil trošku opožděně, ale už po průjezdu cílem prvního kola byl na čele startovního pole a vypadalo to na jeho velkou sólovou jízdu. Bohužel ve druhém kole Patrik svoje účinkování ukončil pádem a šanci na hořické vavříny přenechal jiným. O vítězství se tak poprali Radek Lamich s Oldřichem Hanákem, kteří za osm kol odjeli třetímu v pořadí Radku Chlíbkovi o celých dvacet sekund. V cíli byl nakonec Radek Lamich o 1,795 sekundy rychleji nežli Olda Hanák.
Třetí v pořadí byl spojený závod klasiků o objemu do 500 a do 750 kubíků. Přestože tyto kategorie startovaly najednou, výsledky se počítaly odděleně. Objemově slabší půllitry opanoval stříbrný medailista z mistrovství světa padesátek sezóny 1979, Švýcar Rolf Blatter, který se svojí Ducati 450 Mono za sebou nechal dva piloty s motocykly Honda CB 500 a to stříbrného Pavla Nováka a bronzového Honzu Voláka. Sedmsetpadesátky vyhrál Jiří Lefan s Hondou CB 750 před Němcem Franzem Hellerem na BMW 640R a legendou československé silnice Františkem Mrázkem, vodící parádní Triumph 750 Triton.
Veteráni i dakšny jsou nádhernou podívanou, ale nejvíc diváků se těší na volné třídy. Jako první přišly na řadu šestistovky, tedy kubatura Open 600. I když do závodu startoval z pole position „Green Cowboy“ Jiří Brož, tak v zádech měl soupeře nadmíru zdatného - Brita Michaela Pearsona. Právě Pearson tady v předešlých ročnících předváděl neuvěřitelné výkony a většinou diváků byl pasován do role jasného favorita, ale Jirka Brož před závodem avízoval, že jsou to jeho poslední Zatáčky a chtěl se s nimi rozloučit pochopitelně vítězstvím.
Do závodu nejrychleji vyrazil Brit, ale ve druhém kole vynechal motor jeho Yamahy R6 a Michael se tak zařadil až na páté místo. Po téhle minele ale ukázal, že je určitě jedním z nejrychlejších pilotů, kteří se kdy po téhle nádherné trati proháněli. Neuvěřitelnou stíhací jízdou, během které si s časem 2:18,961 připsal rekord téhle kubatury (absolutní drží Jiří Dražďák, který jel s litrem 2:18,25) se v sedmém kole opět propracoval na čelo a po průjezdu cílem na Brože získal dalších 7,4 sekundy!
Pro bronz si dojel Kamil Holán, čtvrtý byl smolař tohoto ročníku Michal „Indi“ Dokoupil. Velmi slibně měl závod rozjetý Patrik Vostárek, který na poslední chvíli přijal nabídku startu na Trimphu Franty Loučky, ale namísto soubojů o stupně vítězů závod ukončil v důsledku technických problémů. Za zmínku určitě stojí také čtyřiadvacáté místo Jiřího Cabuka, který se dokázal vrátit na trať, kde vloni zažil nejtěžší chvíle svojí kariéry.
Závod ostrých dvoutaktů, tedy 125 GP a 250 GP, se jel systémem odlišným od předchozího spojeného závodu klasiků. Stopětadvacítky startovaly dvacet vteřin před dvěstěpadesátkami a nutno říci, že to nebylo příliš šťastné řešení. Vždyť (stejně jako ve zmíněných klasicích) obě kubatury jely podobné časy a nejrychlejší čtvrtlitry se musely brzy probíjet početným polem malorážek.
Dvěstěpadesátky se staly doménou zahraničních pilotů a nejúspěšnějším českým závodníkem byl až devátý Alexandr Vysloužil s „espéčkovou“ Suzuki RGV. Pro suverénní vítězství si dojel Němec Wolfgang Schuster před Dánem Andersem Blachou a Finem Tuukkou Korhonenem. O co byly čtvrtlitry roztahanější, o to byly malorážky napínavější - docela určitě se jednalo o nejkrásnější souboj letošních Zatáček. Nemá smysl psát, kolikrát se Patrik Kolář s Oldou Podlipným předjeli, vždyť oni jeli snad celý závod vedle sebe! Po bezmála padesáti kilometrech tvrdé dřiny a ostrého roadracingu byl mezi nimi rozdíl pouhopouhých 0,312 sekundy o které byl v cíli dřív Patrik Kolář. Domácí „Podlipňák“ si bohužel nepřipsal jubilejní desáté vítězství, ale tady se opravdu nedá říct, že byl horší, pomalejší… 312 tisícin sekundy!
Po uječených dvoutaktech se nad Hořicemi ozvalo pořádné hromobití. Kdepak, obloha byla bez mráčku, ale monaři vyrazili k bojům o mistrovské body. Jedině piloti kubatury Supermono totiž bojují o titul Mistra České republiky na přírodních okruzích a mají pravdu - vždyť tyto velké čtyřtaktní buchary by na autodromech působily jako pěst na oko! Další z nikdy nekončících bitev o hořické vavříny rozehráli bratři Libor a Martin Kameničtí s Němcem Johannesem Kehrerem a do jejich soubojů se tentokrát přimíchal ještě čtvrtý mušketýr, kterým byl Karel Kalina. Libor od startu vyrazil nejrychleji, zatímco Johannes se dost zdržel a okupoval třetí místo za Martinem. Závod ale trval dlouhých devět kol, během nichž se pořadí na čele promíchalo a ustálily se dvě dvojice, které se rvaly o první, respektive třetí místo. Podívaná to byla parádní, ale poslední kolo bylo pro „Kameňáky“ doslova pohromou: Kehrer se dostal před Libora a o necelé dvě sekundy zvítězil, a navíc o bronzový věnec Martina připravil brněnský Karel Kalina. Kameničtí tak patrně nebudou na letošní Zatáčky vzpomínat v nejlepším, ale podívaná to byla luxusní!
Pověstnou třešničkou na dortu byla kubatura Open 1000, která uzavřela celý nedělní program. V litrech se už Brit Michael Pearson nedopustil žádné chyby jako tomu bylo v šestikilech a nezbývá než dodat - bohužel. Bohužel proto, že on poté prostě neměl konkurenci. Během prvních dvou kol si vyjel zhruba osmivteřinový náskok, který si suverénně udržel do cíle. Čas jeho nejrychlejšího kola měl hodnotu 2:18,684 a pokud by na něho někdo více zatlačil, pravděpodobně by pro něj nebyl nejmenší problém stlačit ho pod hranici traťového rekordu. „Vlčák“ Kamil Holán zaznamenal skvělý úspěch v podobě stříbrného věnce a třetí příčkou se s Hořicemi rozloučil (?) Jirka Brož, který dokázal svoje soupeře potrápit s šestistovkou v podobě Yamahy R6. Domácí matador Marek Červený opět oprášil svoji kombinézu a dojel těsně pod stupněm vítězů (zajel přitom druhý nejrychlejší čas dne) a pětici nejrychlejších uzavřel Petr „Mrtvola“ Zrzavý. Skvělé deváté místo urval pro motorkáři.cz Tomáš Mysliveček.
Pokud jste chyběli, můžete nejen litovat, ale také svoji chybu napravit. Hořičáci totiž na víkend mezi 16. - 17. červnem chystají neméně populární Českou Tourist Trophy, neboli přebor ČR v jízdě pravidelnosti silničních závodních motocyklů.
Celkové výsledky závodu Fuchs Oil 300 zatáček Gustava Havla najdete zde. 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.25
Známkováno: 20x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist