300 zatáček Gustava Havla - neděle

Program závodu 300 zatáček Gustava Havla musel být kvůli sobotnímu silnému dešti a následnému zrušení kvalifikací pozměněn a o postavení na startu se rozhodovalo až v neděli dopoledne. „Závodní“ program ale vystartoval přesně podle harmonogramu a i když v jeho průběhu museli pořadatelé lehce improvizovat, tak nakonec se nedělní závod odjel celý a bez větších zádrhelů.

Po dopoledních kvaldách se na trať k prvnímu klání vydali piloti závodu Open 600, tedy supersportů a malých štoků. Začnu od konce - byl to bezesporu nejlepší závod celého nedělního programu! Z pole position nejrychleji vypálil domácí bombarďák Marek Červený, ale v těsném závěsu za sebou vlekl dva hodně rychlé pronásledovatele - Michaela Pearsona a Michala „Indiho“ Dokoupila. Souboj tohoto trojlístku byl skvělým budíčkem pro všechny přihlížející a pokud některý z diváků při sobotním dýchánku trošku přebral, tak úvod „šestek“ ho rozhodně probudil - tady se střílelo „vostrejma“! Ve třetím kole šel do čela Mr. Pearson a kdo čekal, že mu bude šlapat na paty hlavně Mára Červený, tak se spletl. Tím, kdo pekelného Ira stínoval doslova celý závod, byl totiž Indi. Celých jedenáct kol doslova visel za jeho zadním kolem, ale na vítězství mu to nakonec nedalo a nakonec cílem prolétl se ztrátou 2,346 sekundy na druhém místě. Marek Červený na vítěze ztratil přes šest sekund a první dva Michaly doplnil na stupních vítězů před čtvrtým Kamilem Holánem a pátým Petrem Homolou. Na místě šestém dojel osamocený František Loučka, ale parádní závod předváděla následující trojice ve složení Luca Gottardi, Jiří Brož a Richard Sedlák. Diváky potěšil hlavně Jirka Brož, který dlouho bez hořické atmosféry nevydržel a při svém návratu divákům předvedl speciál Suter, který ještě vloni po tratích Grand Prix vodil Švýcar Thomas Lüthi.
Pokud závod šestistovek byla opravdová nálož adrenalinu, tak klání třídy Sportproduction 125 bylo o hodně klidnější. Od startu se vedení ujal Radek Lamich a první flek až do cíle už nikomu jinému nepřepustil. Petr Kolář se sice po počáteční přetahované s Miroslavem Sedlem pustil do Lamichovy stíhačky, ale nakonec to bylo marné a cílem projel jako druhý se ztrátou 4,239 sekundy. Stupně vítězů dokompletoval třetí Miroslav Sedlo, ale ten ztrácel už více než dvacet sekund. Hodně těsné to naopak bylo mezi čtvrtým Michalem Šlezarem a pátým Markem Zimou, které dělilo pouhá jedna desetina sekundy! Pěkný výsledek si ziskem šestého místa odvezl testfára webu motorkari.cz Tomáš Mysliveček.
Jako třetí vyrazili na start piloti smíšeného závodu kubatur Twin a Supermono, přičemž „monaři“ jeli dokonce o body do mistrovství České republiky. Tyhle dvě třídy v Hořicích jezdívají pospolu a je to dobře - jejich výkony a dosahované časy jsou podobné a dvouválce se s jednoválcovou konkurencí perou hlava-nehlava. Jakýmkoliv soubojům se ale vyhnul Michal „Indi“ Dokoupil… Ten se svojí Kawasaki 650 ER 6 připravovanou týmem Motopoint Indi Racing Team jel jak z partesu a nepřipustil žádné debaty o tom, kdo je v tomhle závodě na trati králem! Byl nejrychlejší ve smíšeném pořadí a ve třídě dvouválců na něho druhý Ir Gavin Lupton ztrácel minutu a půl a třetí Němec Stefan Holz další minutu… Tyhle rozestupy by sice mohly znamenat, že závod byl spíše „zívačka“, ale tady se ale ukázala výhoda spojení se supermony. Ani nejrychlejší monaři na Indiho sice nestačili, ale jejich závod byl o hodně těsnější a navíc s dvouválci byli promícháni pěkně natěsno - možná to nevyhovovalo všem závodníkům, ale diváci si rozhodně přišli na své.
Supermona jsou tady notoricky provařená svými souboji mezi Němcem Johannesem Kehrerem a naším Liborem Kamenickým.
Ani teď tomu nebylo jinak, ale letos měl jejich souboj zvláštní náboj - byl tím posledním! Johanes Kehrer tady totiž nejen oslavil pětašedesáté narozeniny, ale také oznámil konec svojí dlouholeté kariéry. Možná i proto se v Hořicích nenašel snad jediný fanoušek, který by se na něho zlobil kvůli tomu, že Libora Kamenického odsunul až na druhé místo a s hořickými diváky se rozloučil vítězně. O zbývající místo na stupních vítězů se strhla ohromná bitva mezi třetím Karlem Kalinou a čtvrtým Václavem Jaklem a po deseti kolech byl mezi nimi rozdíl pouhých sedm desetin sekundy.
Také v dalším závodě se mezi sebou utkali piloti dvou rozdílných kubatur a tentokrát se jednalo o ostré dvoutaktní speciály „staré dobré“ školy - tedy 125GP a 250GP. Tyhle dvě třídy ale na rozdíl od závodu předcházejícího startovaly odděleně a „dvacky“ do závodu vyrazily od dvacet sekund před „čtvrtlitry“. Kdo by si myslel, že jejich pořadí mělo být obrácené a piloti silnější kubatury se budou brzy prodírat stopětadvacítkovým polem, šeredně se mýlil - stačí se podívat do výsledků na průměrné rychlosti. Dvacky prostě mají v Hořicích dobrou úroveň a konkurence tady bývá opravdu pekelně rychlá - i když letos bylo všechno trošku jinak, než jindy. Už léta letoucí se o tady vítězství totiž přetahují lokální matadoři Oldřich Podlipný a Patrikem Kolářem, ale letos nejenže nebojovali o zlato, ale ani se nedostali na stupně vítězů! Patrik se z bojů a vítězné vavříny vyřadil po pádu v pátém kole a Olda Podlipný nestačil tempu vítězného Němce Steffena Grammera, stříbrného Michala Slavinkova a dalšího Němce Reného Lohseho, který získal bronzový věnec. Ale nemůže být každý den posvícení, že? Ve dvěstěpadesátkách zvítězil Francouz Pierre Favre, druhé místo získal Pavel Navrátil a stupně vítězů dokompletoval Australan Eric Lenser.
Všichni diváci se určitě nejvíc těšili na poslední závod, kterým byla kubatury Open 1000, tedy superbiky a velké štoky. Bohužel tahle třešnička na dortu se odehrála bez největšího favorita a vítěze šestistovek Ira Michaela Pearsona. Ten sice do závodu odstartoval, ale krátce po startu spolu s Petrem Bičištěm havarovali a zatímco „Kimura“ odešel po svých, Pearson skončil v péči lékařů - přejeme brzké uzdravení! Závod musel být restartován a také zkrácen na osm kol. Po opakovaném startu se na čele objevil domácí Marek Červený, ale už ve druhém kole jej vystřídal Kamil Holán, který předváděl doslova profesorskou jízdu a při pohledu na to, jak na oslizlé trati s kolenem na zemi doslova vymetal krajnice, jen diváci nechápavě kroutili hlavami - jeho průměrná rychlost byla 122 km/h! On by to vítězství Mr. Pearson stejně vůbec neměl jisté… Stejnou kudlu, jako jel Kamil, předváděl i druhý Marek Červený a hodně s sebou musel házet i Víťa Bican, na kterého ke konci závodu pěkně tlačil i chvátající Aleš Nechvátal. Za pátým Pavlem Tomečkem si pro další šesté místo dojel Tomáš Mysliveček.
Parádní hořické Zatáčky jsou za námi a nám nezbývá než se těšit na další klání, které pro nás tamní pořadatelé připravili. O víkendu 9. a 10. srpna se pojede Czech Tourist Trophy, kde se spolu s tradičními veterány poperou i piloti „ostrých“ motorek o body do prestižního šampionátu International Road racing Championship.

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)
Miloš Rejman - (Odebírat články autora)
Milan Zajíc - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE