Memoriál Luboše Tomíčka patřil Okoniewskému

Memoriál Luboše Tomíčka je druhým nejstarším plochodrážním závodem u nás. Tradice začala už v roce 1969, a to na památku našeho skvělého reprezentanta Luboše Tomíčka, jež podlehl následkům zranění utrpěných během Zlaté přilby v Pardubicích o rok dříve. Vítězství z loňska přijela do Prahy obhajovat dánská hvězda a jezdec seriálu Grand Prix Nicki Pedersen, ale závod nakonec patřil dvojici Okoniewski – Kůs. Třiadvacetiletý český reprezentant potěšil své fanoušky, od začátku jezdil skvěle a těžil zejména z výborných startů. Po třech jízdách měl plný počet bodů. Stejně si ale vedl i Okoniewski, který svá vítězství slavil jízdou po zadním. Ve vzájemném souboji Kůs s Okoniewským v 16. jízdě večera prohrál a Polák si tak předčasně zajistil účast ve finále. Hned v následující jízdě si ale Kůs všechno vynahradil, když porazil Nickiho Pedersena.
Na Kůse se třemi vítězstvími po sobě bodově dotáhl zkušený Švéd Daniel Nermark, svou kvalitu rovněž potvrdil trojnásobný mistr světa Nicki Pedersen z Dánska, který také bez problémů postoupil do finále. Pedersen ale nakonec do boje o podium nezasáhl, protože se mu zadřel motor. Finále pak bylo jasnou záležitostí. Bývalý dvojnásobný mistr Evropy v juniorech Okoniewski si hned od začátku vytvořil náskok, o který by mohl přijít jen fatální chybou nebo technickou závadou. Kůs se po startu odvážně natlačil ve vnitřní dráze před další dva soupeře a získal tak zaslouženě celkově druhé místo.
Okoniewski absolvoval celý večer ve fantastické formě, prakticky nedal nikomu šanci a ani jednou neprohrál. Do Polska, které je dnes absolutní plochodrážní velmocí, tak vrátil výhru na Memoriálu Luboše Tomíčka poprvé od roku 2007, kdy v Praze triumfoval jeho krajan Grzegorz Walasek. “Hodně mi pomohla znalost místní dráhy. Na extralize se mi v dresu Olympu Praha moc nedařilo, ale dnes jsem se pořádně připravil a přivezl jsem si nové motory,“ uvedl dvaatřicetiletý polský jezdec. Rovněž vítěz Tomíčkova memoriálu z roku 2010 Matěj Kůs zářil spokojeností. "Vím, že letos ode mě byla velká očekávání, ale měl jsem nějaká zranění a úplně se mi nedařilo. Takže to dnes potěšilo. Motor jel výborně a já jsem navíc viděl, že pro někoho závodím. Užil jsem si to stejně jako před dvěma lety, když jsem tady vyhrál. Dneska jsem moc nechyboval," uvedl.
A jak si vedli další Češi? Luboš Tomíček, vnuk muže, po kterém je memoriál pojmenovaný, havaroval už ve své první jízdě a už se nesrovnal. Nevydařený večer dovršil pádem i ve své poslední jízdě a za celý závod si tak připsal jediný bod. Naštěstí z dráhy vždy odešel po svých. Vítěz z roku 2006 Josef Franc bojoval, ale po třetí jízdě odstoupil kvůli potížím s kolenem. Šestým místem celkově velmi potěšil Václav Milík.

Výsledky 44. ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka:

1. Rafal Okoniewski 15 (3,3,3,3,3) + 1. ve finále
2. Matěj Kůs 14 (3,3,3,2,3) + 2. ve finále
3. Grzegorz Zengota 10 (2,0,3,3,2) + 3. ve finále
4. Daniel Nermark 11 (2,3,3,3,T) + 4. ve finále
5. Nicki Pedersen 12 (3,2,2,3,2) + N ve finále
6. Václav Milík 10 (1,2,2,2,3)
7. Christian Hefenbrock (Německo) 9 (3,1,2,1,2)
8. Josef Franc 7 (2,3,2,-,-)
9. Dakota North (Austrálie) 6 (0,1,1,1,3)
10. Tomasz Gapiński (Polsko) 6 (2,0,1,2,1)
11. Maks Gregorič (Slovinsko) 5 (1,2,0,0,2)
12. Viktor Golubovskij (Rusko) 5 (1,1,1,2,0)
13. Eduard Krčmář 3 (0,2,R,0,1)
14. Michal Mitko (Polsko) 3 (0,0,1,1,1)
15. Zdeněk Holub 2 (1,1)
16. Gugliemo Franchetti (Itálie) (1,0,0,0,0)
17. Luboš Tomíček 1 (Fd,1,0,0,Fd)
18. Michal Škurla 0 (Fd)
 

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)
Milan Zajíc - (Odebírat články autora)