Ledy se (mnou) hnuly

V zimě není moc možností, jak uspokojit zanedbané motorkářské choutky. Jednu z mála nabízí ledová plochá dráha a tak jsem tuhle možnost aspoň z pohledu diváka vyzkošel minulou neděli v Osečné.


Právě v téhle severočeské obci se kolem Honzy Peciny seskupila parta nadšenců, která se rozhodla, že trošku pohnou s naší silně zamrzlou ledovou scénou. I když v téhle disciplíně máme dokonce dva mistry světa (Antonín Šváb vyhrál v roce 1970 a Milan Špinka v roce 1974), v poslední době asi jenom málokdo tuší, že se u nás ledy vůbec jezdí. Pár skalních nadšenců něco tuší o Antonu Klatovském a možná ještě o jeho bráchovi Honzovi, ale to je asi tak vše.













Protože se mi vždycky ledová plošina líbila, vydal jsem se do Osečné, kde se měl odjet poslední závod mistrovství republiky. I když pořadatelé udělali všechno proto, aby se mistrák uskutečnil, zahraniční závodníci a bohužel také bratři Klatovští nepřijeli..... Naštěstí pořádající Peckateam nehodil flintu do žita a uspořádali závod “O pohár starosty města Osečná.”


Na start se postavilo sedm motocyklových samorostů, kteří si to mezi sebou postupně rozdávali v postupových jízdách a následném finále. V něm se o vítězství do poslední chvilky přetahovali domácí Honza Pecina s Andrejem Divišem, který byl nakonec v cíli o fous dřív. Dojezd byl ale tak těsný, že ještě chvíli po skončení závodu se nevědělo, kdo vlastně vyhrál. O poslední místo na bedně se prali Petr Klauz, který nakonec dojel třetí i přesto, že jel svůj první závod, ale ani čtvrtý jezdec v cíli, Lukáš Volejník, toho nemá ve svojí kariéře odježděné o moc víc. Naopak svůj poslední závod jel Martin Běhal a sedmičku startujících dokompletovali Jan Klauz a ikona české dragsterové scény Radek Hutla.













Jestli si říkáte, že nemělo smysl do Osečné kvůli sedmi lidem jezdit, pořádně se pletete. I když to byl vlastně “pouťák,” chlapáci se rozhodně nešetřili a hlavně pak rozhodující finálová jízda rozproudila krev v žilách všem prokřehlým fanouškům. Mezi jednotlivými rozjížďkami se po trati proháněli čtyřkolkáři nebo “ohřebíkovaná” Jawa na klasikou plošinu, nechybělo občerstvení, všechno bylo tak, jak se na podobnou akci sluší a patří. Zajímavé bylo to, že člověk měl pocit, že kolem trati je asi tak polovina Osečné (bylo asi 250 diváků), všichni se znají navzájem a během celého odpoledne tak panovala nenucená a uvolněná atmosféra.


Půllitrový motor, kterému chutná metylalkohol, pár trubek, pořádné vidle a kola s 28 mm hroty. Celkem 70 koní, 125 kilo a dva kvalty. Brzdy jsou zbytečné, ábéeska, kontroly trakce a podobné ....... vůbec ani nehledejte. Jediným “změkčovadlem” je tlumič řízení, který pomáhá mírnit pořádné kopance do řidítek od nerovného ledu.

         
       
       





 

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist