Světový pohár ve flat tracku Žarnovica

Brněnský plochodrážník Michal Špaček nám opět zprostředkoval svoje dojmy z dalšího závodu ve flattracku. Tentokrát se nejednalo o nic menšího, nežli další díl světového poháru FIM, který se konal ve slovenské Žarnovici.

Světový pohár ve flat tracku Žarnovica

Kapitoly článku

V neděli 7. 7. 2013 se v Žarnovici na Slovensku odjelo třetí kolo světového poháru Americké ploché dráhy. Toto Mistrovství světa pod hlavičkou FIM se jede druhým rokem. V minulém roce 2012 se stal světovým mistrem Fabrizio Vesprini a letos je horkým kandidátem spolu s Emanuelem Marzottem. Neuškodí připomenout, že minulý rok skončil na krásném pátém místě náš Pavol Pučko. Ten letos jezdí v MČR vypsaném AČR a měl naplánováno startovat i v závodech o světový pohár. Jenže v nedávném závodě MČR v Březolupech se zranil a musel tak oželet nejenom další závod MČR v Kopřivnici, ale i mezinárodní závod v Žarnovici.
Naštěstí máme ještě další odvážné jezdce, kteří nás letos reprezentují v Mistrovství světa. Jsou to Jan Vondrášek a Roman Janošťák. A protože na Slovensku se k nim jeden nečekaně přidal, mám chuť Českou republiku označit za vyvíjející se flat trackovou velmoc v Evropě. Možná teď trochu přeháním, ale považte, že už jezdíme svoje Mistrovství České republiky a to dokonce ve dvou kategoriích + pohárový závod veteránů. Jezdci pomalu narůstají a vše je nastavené tak, aby mohli přijít další závodníci. MČR je otevřeno všem! Stejně tak i soutěž FIM o světový pohár.

Kdo někdy závodil, by nesnil o tom, že pojede mistrovství světa? Vždyť je to krásný sen, byť pro mnohé z jezdců motokrosu, silničních závodů atd. nesplnitelný. Ovšem jak už jsem řekl, ne tak pro jezdce flat tracku. A než si řeknete, že když jsou peníze jde všechno, tak věřte, že tentokrát to o penězích není. Protože já jsem si to zkusil a přede mnou i další jezdci, namátkou Jirka Němec nebo Marcel Oravec. Vtip je v tom, že Americká plochá dráha ještě není v Evropě tak zpopularizovaná, netočí se v ní velké peníze, sponzoři a je to spíše záležitost nadšenců jako je Castagna Armando z FIM, který světovou soutěž vypsal. Nečekejte humbuk jako v MotoGP, ale FIM FLAT TRACK CUP má všechny potřebné náležitosti, aby mohl být nazýván Mistrovstvím světa a není to jeho chyba, že ještě není dokonalý. Možná jednou bude, ale to už si pak většina jezdců bude muset o něm nechat jenom zdát.
Už minulý rok jsem přemýšlel, přihlásit se do světového poháru. Ne na všechny závody, ale zkusit si to jen u nás, konkrétně na pražské Markétě. Sešlo z toho. Přijel jsem se podívat jen jako divák a byl to fantastický závod. Letos jsem nad tím přemýšlel ještě intenzivněji, ale vypadalo to, že zůstane jen u toho. Nejvíc mě bavila představa, jak to bude vypadat, až se na svojí víc jak třicetileté motorce postavím na start s těmi nejlepšími jezdci a jejich stroji. Můj závoďák, lehká nadváha, průměrný výkon, ale posvařovaný a upravený s láskou nejlíp, jak jsem jen uměl. Na startu s hlavním cílem dojet se ctí a možná někomu těsně za zády. Zromantizovaná a hýčkaná představa podpořená oblíbeným filmem Nejrychlejší Indián o Burtovi Munroovi.
Mistrovství se mělo odjet v neděli a já se rozhodl jet až v poslední čtvrtek před závodem. V pátek byl státní svátek, tedy vše na poslední chvíli a na vyřízení papírů jen pár hodin. Neměl jsem vyřízenou licenci, pojištění, nachystaný stroj. Prostě nic. Celé to odstartoval “inzerát“ pana Jaroše o tom, že jeho flat trackový speciál VM nemá jezdce, poněvadž je ještě na neschopence. Když vás na dráze téměř přejede motorka a k tomu schytáte otřes mozku, chvíli vám to trvá, než se zase dáte do kupy. Jak je ovšem možné otřást si něčím, co tam není netuším, protože Pavol na závody zásadně přijíždí bez mozku. Sám mi to potvrdil, že v nemocnici mu tam po deváté zase nic nenašli. Na inzerát se přihlásilo víc lidí. Aby ne, když tam stálo, že si stačí vyřídit licenci (nebo už ji mít) a můžete zkusit odstartovat na Mistrovství světa s českou motorkou. Taky jsem to zkoušel, ale jak se nakonec ukázalo, nebyl jsem hoden. Tomu se nedivím, divil bych se, kdyby ano. Ale česká VM se tentokrát na startu vůbec neobjevila a mě tak trochu připadá, že to celé bylo jen takové plácnutí do vody. Nicméně jsem se díky tomu rozhodl uskutečnit svůj sen a za to jsem rád. Chci také poděkovat panu předsedovi ploché dráhy Petru Moravcovi, za spěšné vyřízení jednorázové licence FIM a Autoklubu České republiky za potřebné pojištění, kteréžto jsem na tento závod obdržel jako podporu pro jezdce.
Ráno na Slovensku mě přivítali Roman s Honzou, kteří spolu v pátek trénovali v Divišově a vyrazili s předstihem. Opodál stál karavan jezdců z Rakouska Hansona Schruffa a Yasmin Poppenreitier. Zatím nebylo v plochodrážním areálu Žarnovica moc živo. Ale závod měl začít až ve tři. Postupně se závodiště začalo hemžit lidmi, dorazili další jezdci. Favorizovaní Italové Fabrizio Vesprini a Emanuel Marzotto. Holanďan Rob Sijbring, s kterým jsme minulý rok v Plzni popíjeli whisky u táboráku za plotem plzeňského dealera motocyklů Harley - Davidson. Příjemná vzpomínka. Tehdy tam s námi ještě seděl již zesnulý Jirka Sýkora alias Smoker. Jezdec flat trackového poháru veteránů a jeho neuvěřitelné historky např. o Dolzinu. Za dva měsíce to už bude rok, kamaráde, co jsi nás opustil.
Světový pohár ve flat tracku měl dnes na Slovensku svou premiéru. Sešlo se sice jen osm jezdců, ale i to už je dost, aby to byla řádná adrenalinová podívaná. Maximum jezdců na dráze je totiž dvanáct. Program dne zahrnoval i závody ploché dráhy amatérů. Diváci tedy na vlastní oči viděli, jaký je rozdíl mezi klasickou a Americkou plochou dráhou. Náš závod obsahoval pět rozjížděk po šesti kolech a finále se jelo na deset kol. Trénink se jel na poměrně tvrdé a suché trati. Předcházela mu v angličtině vedená rozprava s jezdci, kde nám byli představeni rozhodčí FIM a popřáno mnoho štěstí do závodu. První a druhá rozjížďka se odjela pouze s pětiminutovým oddechem. Trať již byla více pokropená a jezdilo se mi o dost lépe než v tréninku. V druhé rundě se sklouzl na zem Fabrizio Vesprini. Vyhnul jsem se mu vnějškem a zbytečně zpomalil. Když mi došlo, že závod se nebude zastavovat předjela mě Yasmina. Aby toho nebylo málo, Fabrizio nakonec taky.
Po nás jeli jezdci ploché dráhy, což vidím jako příčinu, že se třetí rozjížďka moc nepovedla. Trať byla už moc přemokřená, to plochodrážním drapákům nevadí možná i vyhovuje, ale flat trackový vzorek už počíná nekontrolovatelně ustřelovat. Nebyl jsem jediný, kdo si to myslel. Jediný jsem byl, kdo to neodhadl dopředu a spadl. Ve výjezdu, už na prahu roviny jsem se sklouzl a nějak z motorky vystoupil. Přistál jsem na prdeli otočený dovnitř, takže jsem s leknutím viděl, že motorka se ještě trochu sune a to do dráhy za mnou jedoucí devadesáttrojky Yasminy Poppenreitier. Dívčina vyvalila oči, ale vyhnout se nestačila. Najela na mou motorku a tu svoji opustila plavným letem jako Clark Kent. Naštěstí jsme byli oba v pořádku. Vstávala a koukl jsem se ji do očí. Možná jsem byl trochu otřesený, prvně mě napadlo, že jí aspoň pomůžu vstát. Pak zas kde jsou ostatní a na to první jsem zapomněl. Rozjížďka se tímto startovala znovu, z řady jezdců za sebou v pořadí v jakém byl závod zastaven. Zjistil jsem, že mám urvanou stupačku, strčil jsem ji do kapsy a zařadil se na konec řady. Dojel jsem poslední. V depu jsem se omluvil Yasmině, měla pochopení a prohodila: „Scheisse race,“ což jsem si vyložil, že ta rozjížďka skutečně stála za kulový. Yasmina po celou dobu závodů byla mým jediným skutečným soupeřem. Ostatní totiž jezdili o dost rychleji. Myslím, že jsme se aspoň nenudili a předjížděli se navzájem. Byl jsem většinou o trošku rychlejší, tak jsem si po rozjížďkách mohl vybírat startovní pozici do finále před ní. Na závody jsem odjížděl s tím, že od ostatních kolo nedostanu, ale z toho jsem byl rychle vyveden. Starty nebyly tak hrozné, v jedné z rozjížděk jsem krásně odstartoval a užíval si jízdu na lokty v chumlu. To byl zážitek.
Finále na deset kol se odjelo čistě. První byl Ital Emanuel Marzotto, těsně za ním Fabrizio Vesprini a překvapil Rob Sijbring na třetím místě. Následovali Schruff, Janošťák, Vondrášek, já a Poppenreitier. Lidem se závody líbily. Jezdci byli také spokojeni. Nikdo se nezranil a to je to hlavní. Premiéra flat tracku v Žarnovici dopadla na výbornou. Jestli chcete vidět Mistrovství světa ve flat tracku, máte šanci. Dvě následující kola světového poháru se totiž pojedou u nás v České republice! Prvně na druhé nejdelší ploché dráze v Evropě v Mariánských Lázních 17.8.2013 a pak v Pardubicích 27. 9. 2013. Dále připomenu, že jezdce v Mistrovství České republiky ještě čeká odjet čtyři závody. Máte-li rádi motorky, závodění a chcete mít vše pěkně před sebou jako na talíři? To vše a ještě mnohem více vám může nabídnout český flat track.

Michal Špaček

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 2x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist