Rozhovor s Kenem Roczenem
Text: Petr Šour | Zdroj: mxlarge.com | Foto: mxlarge.com | Zveřejněno: 20.7.2011 | Zobrazeno: 3 003x
Němec Ken Roczen už letos získal pětkrát double v závodech mistrovství světa. Největší evropský motokrosový talent posledních let poskytl magazínu MX Large rozhovor, ve kterém přiznal, že si někdy hraje se soupeři jako kočka s myší. Schválně zpomalí a nechá se předjet, aby učinil pro diváky závod zajímavější.
Teprve sedmnáctiletý Ken Roczen, tovární jezdec týmu Red Bull Teka KTM Factory, vede světový šampionát třídy MX2 se 446 body před svým týmovým kolegou Jeffrey Herlingsem z Nizozemska o 27 bodů. Třetí Brit Tommy Searle na Kawasaki už má velkou ztrátu. S oběma těmito jezdci už sice Ken letos prohrál, ale stále dominuje mistrovství světa, jak to ukázal naposledy v lotyšském Kegumsu, kde přesvědčivě vyhrál obě jízdy.
Kene, ze začátku Velké ceny Lotyšska jsi nevypadal na to, že se ti tady bude bůhvíjak dařit, ale nakonec z toho bylo dvojnásobné vítězství. Jak ses tady cítil?
Roczen: Po prvních trénincích jsem nějak zaostával za tempem těch nejlepších, dost jsem se trápil s bolestmi v rameni. Ale už kvalifikační závod byl v pořádku, vyhrál jsem ho. Pořád jsem ale nejel tak dobře, jak jsem chtěl. Umím to líp. První jízda v neděli byl celkem dobrá, ale jak říkám, bylo to obtížné. Závod byl nekonečně dlouhý a ke konci na stále tvrdší trati. Ve druhé jízdě jsem zase urval holeshot jako v té první, a pak jsme si dobře na trati zazávodili s Jeffreym. Nakonec jsem ho před sebe pustil s tím, že si počkám, co vyvede. Závod byl tak dlouhý a mě se zdálo, že on čím dál víc fyzicky uvadá. Chtěl jsem zaútočit až na konci, až bude opravdu unavený. A to mi to nakonec i vyšlo. Každopádně tady to nebylo pro mne tak jednoduché jako jinde, trať byla samý štěrk. Už se těším do Lommelu, tam určitě budu velmi silný.
Člověk má někdy pocit, že si se svými soupeři na trati vyloženě hraješ. Jako bys je někdy ukolébal svou předstíranou pasivitou a dával jim falešný pocit bezpečí. Je to tak?
Roczen: Vždy mám v hlavě myšlenku, jen ať předvedeme něco, co pobaví diváky. Někdy to jde, to trochu zpomalím a soupeře před sebe pustím, aby byly závody dramatičtější, ale někdy musím jet naplno celý závod. To když mám naopak pocit, že by se mi to nemuselo vyplatit.
Hodně fanoušků si dobře pamatuje, že před mnoha lety to s oblibou dělal v supercrossu James Stewart. Vyloženě zpomalil a pustil před sebe Chada Reeda a dělal to pořád dokola. Někteří novináři si na to vzpomněli právě v neděli, kdy jsi před sebe pouštěl Jeffreyho.
Roczen: Nevím, co dělají na trati ostatní kluci, nemám čas je pozorovat. Ale jak říkám, někdy se cítím silný natolik, že si takové hrátky mohu dovolit. Je super, pokud to jde potěšit něčím fanoušky okolo trati.
Jeffrey je na písku opravdový mistr, takže v belgickém Lommelu, kde se 31. července jede další závod mistrovství světa, to bude určitě tvůj největší soupeř. Jsi ho tam schopen porazit?
Roczen: No, vlastně jsem na písku nejel už docela dlouhou dobu a také jsem byl posledních čtrnáct dní trochu marod, což mi situaci v Lommelu rozhodně neusnadní. Proto jedu hned teď na písek trénovat. Vím, že Jeffrey je tomto povrchu téměř neporazitelný, ale uvidíme. Lommel je kompletně o fyzičce, a jestli jste zcela zdravý a máte natrénováno, máte tam šanci. Tedy pokud neuděláte chyby, hlavně ty zásadní.
Sleduješ pořád po oku bodovou tabulku mistrovství světa? Máš v úmyslu jet spíš na co největší a nejjistější bodový zisk a případně kvůli němu i přijít o vítězství?
Roczen: Jasně, že si body hlídám. Pořád mi ta čísla šrotujou vzadu v hlavě. Někdy jsou i dvě druhá místa dost dobrá, uděláte hodně bodů a jste pořád ve hře.
Naučil ses něco od svých soupeřů?
Roczen: Od nich ne, učím se sám od sebe, ze svých vlastních chyb.
Jeffrey často zmiňuje, že i ty jsi jenom člověk a musíš někdy udělat chybu, zvlášť když ti bude pořád šlapat na paty.
Roczen: Platí to i naopak, když já jedu za ním a vyvíjím pořádný tlak, cítím, jak je nervózní. A moje chyby? Na začátku sezony jsem byl možná na trati až příliš agresivní a neklidný. Zkontrolovali jsme odpružení, trochu na tom zapracovali a poslední tři Grand Prix už cítím, že moje jízda je opravdu dobrá. Chci, aby to tak fungovalo co nejdéle.
Často slýcháme, že jsi pořád ve spojení se svým týmem v USA, kde máš rovněž své zájmy. Jaké máš s nimi vztahy?
Roczen: Jsem s nimi pořád v kontaktu. Nejprve musím úspěšně dokončit mistrovství světa a i s tím mi Američané dost pomáhají. Celý ten tým v Americe je skvělý a já je moc potřebuju. Musím slyšet, co o mých výkonem v MS soudí, jak je hodnotí. a co mi radí.
Už před pár týdny jsi uvedl, že ještě do konce této sezony chystáš nějaké velké překvapení. Jet s KTM 350 ve třídě MX1, to jsi zamítl. Už to teda můžeš prozradit?
Roczen: Ne, neřeknu to do chvíle, kdy se to opravdu stane, Záleží to také na tom, jaký budu mít náskok v čele MS. A pak všichni uvidíte, co provedu...
Kene, ze začátku Velké ceny Lotyšska jsi nevypadal na to, že se ti tady bude bůhvíjak dařit, ale nakonec z toho bylo dvojnásobné vítězství. Jak ses tady cítil?
Roczen: Po prvních trénincích jsem nějak zaostával za tempem těch nejlepších, dost jsem se trápil s bolestmi v rameni. Ale už kvalifikační závod byl v pořádku, vyhrál jsem ho. Pořád jsem ale nejel tak dobře, jak jsem chtěl. Umím to líp. První jízda v neděli byl celkem dobrá, ale jak říkám, bylo to obtížné. Závod byl nekonečně dlouhý a ke konci na stále tvrdší trati. Ve druhé jízdě jsem zase urval holeshot jako v té první, a pak jsme si dobře na trati zazávodili s Jeffreym. Nakonec jsem ho před sebe pustil s tím, že si počkám, co vyvede. Závod byl tak dlouhý a mě se zdálo, že on čím dál víc fyzicky uvadá. Chtěl jsem zaútočit až na konci, až bude opravdu unavený. A to mi to nakonec i vyšlo. Každopádně tady to nebylo pro mne tak jednoduché jako jinde, trať byla samý štěrk. Už se těším do Lommelu, tam určitě budu velmi silný.
Člověk má někdy pocit, že si se svými soupeři na trati vyloženě hraješ. Jako bys je někdy ukolébal svou předstíranou pasivitou a dával jim falešný pocit bezpečí. Je to tak?
Roczen: Vždy mám v hlavě myšlenku, jen ať předvedeme něco, co pobaví diváky. Někdy to jde, to trochu zpomalím a soupeře před sebe pustím, aby byly závody dramatičtější, ale někdy musím jet naplno celý závod. To když mám naopak pocit, že by se mi to nemuselo vyplatit.
Hodně fanoušků si dobře pamatuje, že před mnoha lety to s oblibou dělal v supercrossu James Stewart. Vyloženě zpomalil a pustil před sebe Chada Reeda a dělal to pořád dokola. Někteří novináři si na to vzpomněli právě v neděli, kdy jsi před sebe pouštěl Jeffreyho.
Roczen: Nevím, co dělají na trati ostatní kluci, nemám čas je pozorovat. Ale jak říkám, někdy se cítím silný natolik, že si takové hrátky mohu dovolit. Je super, pokud to jde potěšit něčím fanoušky okolo trati.
Jeffrey je na písku opravdový mistr, takže v belgickém Lommelu, kde se 31. července jede další závod mistrovství světa, to bude určitě tvůj největší soupeř. Jsi ho tam schopen porazit?
Roczen: No, vlastně jsem na písku nejel už docela dlouhou dobu a také jsem byl posledních čtrnáct dní trochu marod, což mi situaci v Lommelu rozhodně neusnadní. Proto jedu hned teď na písek trénovat. Vím, že Jeffrey je tomto povrchu téměř neporazitelný, ale uvidíme. Lommel je kompletně o fyzičce, a jestli jste zcela zdravý a máte natrénováno, máte tam šanci. Tedy pokud neuděláte chyby, hlavně ty zásadní.
Sleduješ pořád po oku bodovou tabulku mistrovství světa? Máš v úmyslu jet spíš na co největší a nejjistější bodový zisk a případně kvůli němu i přijít o vítězství?
Roczen: Jasně, že si body hlídám. Pořád mi ta čísla šrotujou vzadu v hlavě. Někdy jsou i dvě druhá místa dost dobrá, uděláte hodně bodů a jste pořád ve hře.
Naučil ses něco od svých soupeřů?
Roczen: Od nich ne, učím se sám od sebe, ze svých vlastních chyb.
Jeffrey často zmiňuje, že i ty jsi jenom člověk a musíš někdy udělat chybu, zvlášť když ti bude pořád šlapat na paty.
Roczen: Platí to i naopak, když já jedu za ním a vyvíjím pořádný tlak, cítím, jak je nervózní. A moje chyby? Na začátku sezony jsem byl možná na trati až příliš agresivní a neklidný. Zkontrolovali jsme odpružení, trochu na tom zapracovali a poslední tři Grand Prix už cítím, že moje jízda je opravdu dobrá. Chci, aby to tak fungovalo co nejdéle.
Často slýcháme, že jsi pořád ve spojení se svým týmem v USA, kde máš rovněž své zájmy. Jaké máš s nimi vztahy?
Roczen: Jsem s nimi pořád v kontaktu. Nejprve musím úspěšně dokončit mistrovství světa a i s tím mi Američané dost pomáhají. Celý ten tým v Americe je skvělý a já je moc potřebuju. Musím slyšet, co o mých výkonem v MS soudí, jak je hodnotí. a co mi radí.
Už před pár týdny jsi uvedl, že ještě do konce této sezony chystáš nějaké velké překvapení. Jet s KTM 350 ve třídě MX1, to jsi zamítl. Už to teda můžeš prozradit?
Roczen: Ne, neřeknu to do chvíle, kdy se to opravdu stane, Záleží to také na tom, jaký budu mít náskok v čele MS. A pak všichni uvidíte, co provedu...
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?