Češi na Motokros národů v loňské sestavě

Opět bez Martina Michka a ve stejné sestavě jako vloni odcestuje do britského Matterley Basin na Motokros národů český tým. Zkušený manažer Jiří Čepelák nominoval Filipa Neugebauera (Kawasaki – MXGP), Petra Smítku (KTM – MX2) a Jaromíra Romančíka (KTM – Open).

Vloni v italské Maggioře šestnáctí, předloni ve francouzském Ernee v celkovém hodnocení dvaadvacátí. Jak si povedou Češi na vrcholné akci FIM Monster Energy Motokros národů (MXoN) letos? To se dovíme o víkendu 30. 9. – 1. 10. 2017. Opětovný postup do finálové dvacítky v nejsilnější světové konkurenci by naším klukům moc slušel. Manažer Jiří Čepelák přiznává, že vsadil hlavně na zkušené jezdce. A Jaromír Romančík je otřískaný v bojích s motokrosovou elitou, když letos odjel několik závodů mistrovství světa a vybojoval čtrnáct mimořádně cenných bodů. Průběžně mu patří 31. pozice tabulky třídy MXGP. Nastupující generace českého motokrosu a velcí talenti do budoucna, jakými jsou Martin Krč, Dušan Drdaj nebo Petr Polák, přece jenom nemají na takovou akci ještě dostatek zkušeností.

A další z mladíků Jakub Terešák si navíc v Itálii utrhnul meniskus, čímž pro něj sezona předčasně skončila. Několikanásobný mistr České republiky Martin Michek se po dohodě s vedením svého týmu Buksa/Ados KTM bohužel letošního Motokrosu národů nezúčastní. Také Slováci už mají nominaci na Motokros národů 2017 hotovou – pojedou (z českých tratí a mistráků dobře známí) Tomáš Šimko (MXGP - Suzuki), Richard Šikyňa (MX2 - KTM) a Tomáš Kohút (Open - KTM).

Historicky první ročník Motokrosu národů se jel 20. července roku 1947 nedaleko nizozemského Haagu. Původní idea byla, že se bude jezdit každoročně a s motocykly kubatury do 500 ccm. Pozvány tehdy byly reprezentace tří zemí Nizozemska, Belgie a Velké Británie a titul si odvezla Británie ve složení Bill Nicholson (BSA), Fred Rist (BSA) a Bob Ray (Ariel) před Belgií. Druhý Motokros národů se uskutečnil v srpnu 1948 v belgickém La Fraineuse a přihlášených zemí už bylo mnohem víc. Přijeli navíc Francouzi, Švédové a Lucembursko a vítězem se stala domácí Belgie, kterou reprezentovali Nic Jansen, Marcel Cox a Andre Milhoux. Na konci srpna 1949 byla na řadě s pořadatelstvím Velká Británie a jelo se v areálu Brands Hatch, dneska hlavně známém svým skvělým silničářským okruhem. Britové využili domácího prostředí, triumfovali tak podruhé a nechali si dosavadní pohár. Britská motocyklová federace pak věnovala do dalších ročníků jinou trofej. Ta byla později pojmenovaná podle tehdejšího viceprezidenta sportovní komise FIM Petera Chamberlaina, velkého zastánce motokrosu. Ze začátku byla britská dominace v Motokrosu národů obrovská. Jezdci z ostrovů vyhráli do roku 1960 deset ročníků. Jejich šňůru přerušili jen Belgičané v roce 1948 a pak i v roce 1951 a Švédové v letech 1955 a 1958.

V roce 1961 vymyslela FIM i Trophée des Nations (Trofej národů) pro jezdce na dvěstěpadesátkách, Motokrosům národů a tedy klasickým pětiskovkám ale nadále kralovali Britové. V pro Čechy tak důležitém roce 1968 se v moldavském Kišiněvě poprvé prosadila reprezentace Sovětského svazu, pak se ale začala skvěle prezentovat silná belgická generace motokrosařů okolo Rogera De Costera, Joela Roberta a Sylvaina Geboerse. Sedmdesátá léta přinesla ohromné změny, nástup japonských morocyklů začala Suzuki a rychle následovaly i Yamaha, Honda a Kawasaki. Kromě toho se začali prosazovat i američtí jezdci, kteří se v roce 1974 ve Švédsku poprvé objevili i na bedně. Sestava Jim Pomeroy (Bultaco), Brad Lackey (Husqvarna), Marty Tripes (Husqvarna) a Jimmy Weinert (Kawasaki) skončila druhá za domácími jezdci. Američané ale už tehdy dokázali porazit i Sověty, vedené pozdějším mistrem světa, dnes už mrtvým Genadijem Mojsejevem. A konečně v roce 1975 přišel i jediný náš triumf. V Sedlčanech tehdejší československý výběr vydřel cenný pohár, když za sebou nechal i favorizovanou Belgii s třemi mistry světa ve svých řadách – Rogerem de Costerem, Harry Evertsem a Gastonem Rahierem. Naši zlaté hoši tehdy jeli v sestavě Antonín Baborovský, Jiří Churavý, Miroslav Nováček, Zdeněk Velký.

Informace o redaktorovi

Petr Šour - (Odebírat články autora)

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist