Horní Újezd u Litomyšle přivítal evropský šampionát veteránů

Po velice úspěšném a všemi účastníky i diváky pozitivně kvitovaném závodě ve Stříbře, kde si náš nově formovaný klub Classic Motocross odbyl svou pořadatelskou premiéru, bylo při setkání všech členských zemí na podzim loňského roku rozhodnuto, že by Češi měli dostat i druhou šanci k uspořádání závodu jednotlivců, což při počtu členských zemí sdružených v klubu European Classic Motocross Organization (ECMO) nebývá vůbec pravidlem, ba naopak.

Horní Újezd u Litomyšle přivítal evropský šampionát veteránů

Kapitoly článku

A tak po mnoha stovkách kilometrů a mnoha setkáních na tratích vhodných pro uspořádání takového podniku, se náš realizační team na radu megazkušeného nestora českého motokrosu Míry Jirečka vyskytl v malé vísce v pardubickém kraji, zvané Horní Újezd. Když jsme pěšinkou mezi chaloupkami vystoupali na vrchol planiny, rozlehlostí, přehledností, vybaveností a nádherou toho areálu se nám zatajil dech. Setkání s vedením místního AMK, které dnes už můžeme nazývat našimi přáteli, vedlo nezadržitelně k tomu, že to prostě musí být tady.

A tak neuteklo ani osm měsíců a celá show mohla v polovině května vypuknout. Evžen Zadražil dostal pro své hlasové projevy zcela nové ampliony, trať byla připravena naprosto famózně, závodníci se už od středy zabydlovali na posečené louce lemující celé závodiště. A už je tu páteční odpoledne, kdy otevíráme okna časoměrného centra, kam jsme provizorně umístili administrativní přejímku, před kterými se tvoří fronta závoduchtivých nedočkavců. O tři hodiny později otevírá Jirka Starec technickou přejímku, kam se jezdci už sjíždí díky rozlehlosti areálu většinou na svých závodních motocyklech s motory v chodu. A už zase jako vždy, když se taková událost jako je evropský šampionát veteránů chystá, po mě běhá husí kůže, mám pocit, jako kdyby měly být Vánoce i Velikonoce už zítra … .

Jinovatka na sedlech motocyklů a zamrzlé hadice na kropení přivítali časně příchozí dobrovolné pracovníky AMK Horní Újezd, ale sluníčko vycházející do blankytně modré oblohy bylo příslibem skvělého počasí pro tento svátek motocyklového sportu. A jen co se pozvolna začali trousit nejnedočkavější diváci, už je tu půl deváté a trénuje se. Trať si nejprve osahávají nejmladší účastníci této show, tedy pánové starší 35 let. Po nich vždy nastupují nejstarší účastníci, letos nově vypsaná třída nad 70 let, do které se přihlásilo 29 jezdců !!! Za pozornost laskavého čtenáře jistě stojí, že tři z nich letos slaví 78. narozeniny. Následují jezdci nad 66, dále nad 60 a celodenní program vždy uzavírá kategorie nad 50 let. A jak slunce stoupá vzhůru, celý tréninkový blok se odjede ještě jednou, ale už na ostro. Jezdci znatelně přiostřili a bojují i výhodnější postavení na startovním roštu. Při pauze na oběd všechny vítá starosta Horního Újezdu, který právě opustil své místo na trati a pan Alberto Langenberg, prezident ECMO .

První si vybírá místo Radek Toman na zetce se startovním číslem #37, nostalgicky zvoleným k připomenutí svého slavného táty, Oťase Tomana. Následuje Suzuki rychlého Rakušana Schrufa, se kterým už vloni měli naši jezdci dost starostí. Ale máme zde i další horká želízka. Výborného Péťu Dokópila z Olomóca, holického Davida Říhu, který při své loňské evropské premiéře vybojoval letos na svůj motocykl startovní číslo #3. Žebřík padá a Suzuki letí dopředu, Radek po prvním kole ztrácí asi 150m, Dokupka se probíjí polem jezdců následován Davidem. Toman však k Schrufově smůle stahuje jeho náskok se strojovou pravidelností, po čtyřech kolech je už číslo #37 vpředu. To už ale za Suzuki vrčí zetky Petra a Davida. Ta ale vypovídá službu a tak bez boje naši jezdci zaujímají druhé a třetí místo. A tak to k podpoře naší národní hrdosti zůstává až do cíle. Sedmý přijel Jarda Nejedlý, devátý nejrychlejší jezdec na 250, Martin Kubík.

První závod nejstarších účastníků nezačal nejlépe. Přímo k nohám dozorujících hasičů a zdravotníků doroloval po zemi Dán Jimmy Smed. Zrovna jeden z osmasedmdesátiletých jezdců. Ten se ale při péči mladé a krásné zdravotnice velmi rychle oklepal, postavil a na svém Matchlessu z roku 1960 odjel do depa. Na trati ale zatím probíhaly líté boje. Toník Křápek se probil až na čtvrté místo, ale musel odolávat silnému nátlaku Jindry Greffa, který pro letošek opět jako každý rok přijel z Ameriky skvěle fyzicky připraven. Zvítězil bezkonkurenční Belgičan Dandoy před Büttnerem na Husqarně a usměvavým Oostrou z Belgie. Za nimi dojeli Křápek těsně sledován Greffem.

Start třídy nad 66 let a vůbec celá první rozjížďka patřila legendě českého motokrosu a soutěží. Bylo nám ctí přivítat v poli závodníků pana Jiřího Stodůlku. Zasvěceným nemusím představovat. Za ním v uctivé vzdálenosti přijel do cíle Němec Mielenz rovněž na ČZ a za nimi Finský jezdec Heikki Nurminen. Další náš zástupce Zdeněk Šilhánek přijel vzdor vleklým problémům s technikou na osmém místě.

V třídě šedesátníků jsme měli hned několik skvělých závodníků. Předně loňského vítěze Karla Kozáka, nekompromisního výborného závodníka Míru Hanáčka, 4-taktní ESO nového jezdce této třídy Milana Kotrlu, talentovaného a nadějného jezdce ze slavného rodu Aloise Roučku, Petra Kaššeho, Jirku Krejčíka, Jirku Hynka, vloni skvělého Fandu Bezdíčka ale hlavně novou štiku v rybníce, holického Slávu Brandu. Toho už při „kontroláku“ v Ostrově u Lanškrouna mnozí odborníci tipovali na velice dobré umístění v letošním šampionátu. A nemýlili se. Sláva odšpuntoval skvěle a vedl celé pole jezdců až do cíle. Hanáček objel celé jedno kolo a Karel Kozák odjížděl od startu někde kolem dvacátého místa, kdy mu v trapu zabránili jezdci stojící před ním. Ale Karel je závodník tělem i duší a probil se do cíle až na sedmé místo.

V nejobsazenější třídě nad 50 let jsme měli rovněž celé pole bojovníků. Nenápadného ale rychlého jezdce Mirka Kotrlu, letos opět velmi dobře jedoucího Pavla Jandu, Pavla Russfella, Jirku Fürbachera, Míru Hájka, k naší velké radosti uzdraveného Karla Lišku, Vlastu Voseckého a mnoho dalších. Ovšem znalci startovního pole oprávněně tipovali na vítěze sympatického Belgičana Jana Blancquaerta. Ten sice od startoval někde kolem páté pozice, ale bez zaváhání předjížděl jednoho za druhým a i přes problémy s motocyklem, který ho ve kvalifikaci zradil, suverénně zvítězil. Míra Kotrla dojel na fantastickém druhém místě, Pavel Janda dojel pátý, za Holanďanem Peterem Nieuwenhofem a Finem Rantanem, všichni ovšem na strakonických motocyklech.

Druhá rozjížďka 35+ byla opět v režii naší trojice v naprosto stejném pořadí. Naše jezdce zase zlobil Schruf, ale nevydrželo mu to dlouho. Dokoupil s Říhou se poprali s Italem Soldou na BSA a Britem Ricem na ČZ. Hornoújezdský terén nepříliš vyhovoval loňskému evropskému šampionovi Dany Seelsovi, který přijel až na osmém místě, za naším Jardou Nejedlým. A tak nebylo třeba složitých výpočtů, aby všichni věděli, že naší jezdci v pořadí Toman, Dokoupil, Říha obsadí všechna místa na stupních vítězů.

André Dandoy opět ovládl třídu nad 70 let a celkem bez problémů si dojel pro druhé vítězství. Za ním v uctivé vzdálenosti přijel Dán Skovsen na BSA a Büttner s Husquarnou. Ovšem za těmito jezdci probíhala velká bitva. Jindra Greff nechtěl nechat nic zadarmo Toníkovi Křápkovi a tak se tito dva do sebe pustili. Tentokrát v tomto duelu jezdec z Ostrožské Nové Vsi podlehl zaoceánskému šoférovi a tak Jindra bral za svůj heroický výkon vázu za celkové třetí místo. Toník i přes bodovou shodu se celkově umístil čtvrtý. Celkově devátý přijel Václav Fesl, 68 bodů a celkové jedenácté místo si do Plané odváží Ruda Bártl. Nelze nezmínit další naše závodníky, pana Míku, pana Brandu Júlia, pana Sommera. Pánové, zasloužíte si neskonalý obdiv.

Favorit kategorie nad 66 let, tedy pan Stodůlka měl ve druhém závodě smůlu. Po startu odjížděl kolem osmé pozice a následně při stíhací jízdě ostatních měl lehký pád, ale bohužel výš jak na sedmé místo už nedosáhl. A tak se celkově umístil na čtvrtém místě. Druhou rozjížďku vyhrál Cai Larsen na Matchlessu, druhý přijel Fin Nurminen který si tím zajistil celkové prvenství v této třídě. Zdeněk Šilhánek byl opět osmý a tak si z Újezdu veze domů do Liberce 68 bodů. Čtrnáctý celkově se umístil Jaroslav Vrchota, za ním hned jinočanský vynálezce Jiří Boubal, devatenáctý Miroslav Maroušek a čtyřiadvacátý Ladislav Šup.

Šedesátky tentokrát svedly lítý boj o vedení. Tento se rozpoutal mezi BSA Rogera Breleta a ČZ nejřanského Kozáka. Do jejich souboje jim také promlouval vloni celkově druhý Ital Renzo de Santis a hned za jmenovanou trojicí válčili o cenné body Hanáček a Branda. První z nich byl však k nepředjetí a tak ten den Slávek obsadil celkově druhé místo za Francouzem Breletem. Třetí příčku na pódiu obsadil a pohár od starosty dostal Karel Kozák. Porci 66 bodů a celkové dvanácté místo vybojoval František Bezdíček, 61 bodů má Milan Kotrla a jeho ESO 500 z roku 1959. Těsně za ním se umístil strakonický Roučka.

Poslední závod tohoto motocyklového svátku se stal opět one man show Jana Blancquaerta. Milan Kotrla ovšem svou skvělou a rychlou jízdou byl opět druhý a tak bylo o prvním a druhém celkovém místě poměrně jasno. Třetí přijel Fin Rantanen a Pavel Janda se probojoval na místo čtvrté před Petera Nieuwenhofa. Ale bohužel mu to na lepší jak celkové čtvrté místo nepomohlo. Jedenáctý celkově se umístil velešínský Pavel Russfell, Jirka Fürbacher veze domů do Stříbra naše pozdravy a třinácté místo celkem.

A tak Jaroslav Falta, jako všechny ostatní vítěze, dekoroval zlatým pohárem Belgičana. Miroslav Halm předal poháry všem, co se umístili stříbrní a pan starosta Ing.Radek Boštík všechny bronzové. O krásná vzpomínku na slavného jezdce minulosti Vlastimila Válka se postaral pan Jaroslav Buzek, který dekoroval nejstarší a nejvzdálenější jezdce tohoto podniku.

Najednou bylo všude ticho, klid. Jen z místního občerstvovacího stánku slyšet hlahol těch, kterým se ten krásný májový podvečer nějak nechtělo domů. Celý tento cirkus se už tento týden stěhuje do Westerhausenu. Tam se všichni evropští veteránští motokrosaři opět sejdou aby změřili síly své i svých motocyklů a získali další body do evropského šampionátu. A nám nezbývá než se rozloučit a s hlubokou poklonou poděkovat všem, kdo připravili tak nevšední závod světové úrovně, vysoké sportovní kvality a fantastického zabezpečení. Prostě tak, jak má mistrovství Evropy vypadat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist