MMČR v motokrosu zamíří koncem týdne do Kramolína

Pár minut s Barborou Laňkovou (kategorie Ženy)

Barčo, hned na začátku Tě poprosím, abys odkryla karty, kdo Tě přivedl k motokrosu.
„K motorkám mě přivedl hlavně taťka. Když mi byly tři roky, vyrobil mi malého minibika s motorem z babety a později mi předělal pionýra na krosku. Až v 11 letech jsme pořídili Suzuki RM 85 a od té doby jsem nevynechala ani jednu motokrosovou sezonu."

Neuvažovala jsi někdy nad tím, že bys ráda změnila sportovní disciplínu? Jaké další sporty jsi zkoušela?
„Motokros bych za žádný jiný sport nevyměnila. Ve škole mě bavil basketbal, zkoušela jsem i házenou, ale teprve až motokros mě chytil naplno. Přece jenom je to akčnější sport a jsem tam sama za sebe, což mi vyhovuje víc."

Lišila se Tvoje holčičí zimní příprava od těch předchozích? Měla jsi nějakého sparing partnera, který Ti pomáhal makat, i když už jsi třeba občas měla chuť lenošit?
„Snažím se každou zimu makat naplno, ale letos jsem přípravě přece jenom obětovala víc. Společně s klukama z týmu jsme se pravidelně scházeli v tělocvičně, kde jsme se věnovali hlavně kruhovému tréninku. Taky mi pomáhal Jirka Kružík, se kterým jsem chodila na squash a do posilovny. Hodně dobrých rad ohledně fyzické přípravy jsem získala od bývalého motokrosaře a trenéra pana Komárka."

Přestože je vás žen ve startovním poli čím dál víc, nebudeme si nic nalhávat o tom, že nejsou mezi ženským a mužským tělem žádné rozdíly. S čím nejvíce bojuješ v rámci průběžných fyzických tréninků a na trati?
„S výdrží nemám problém, ale někdy trochu chybí síla. Hlavně pokud jsou na trati těžší podmínky, například když je bláto, motorka se obalí a ztěžkne. To mají kluci daleko větší výhodu."

Loni jsi obsadila v MMČR celkové třetí místo. Letos jsi po úvodním závodě v Pacově na prvním místě a máš shodný počet bodů s Janou Antošovou. Jak moc Tě vítězství namotivovalo k další dřině?
„Letos se mi zatím jezdí skvěle a závody v Pacově jsem si až na proražené přední kolo v první jízdě moc užila. Samozřejmě když se daří, jsem daleko víc namotivovaná a nabitá. Tím pádem mám i větší chuť do tréninků a cvičení, když se nemusím nutit."

Kde všude Tě můžeme v letošním roce vidět – jaké seriály jedeš?
„Letos chci jet celé MMČR žen, dále Meteorit Cup, kde je kategorie Dámský pohár (MMČR žen ČAM) a Motolevel MX Cup, ve kterém startuji v kategorii MX2 s klukama a je to pro mě výborný trénink."

O víkendu 21. a 22. května 2016 jsi závodila na Mistrovství Evropy žen v polském Těšíně. O jaké závody přesně šlo a jak se Ti dařilo?
„Mistrovství Evropy žen se jelo letos poprvé a myslím, že se velmi vydařilo. Do Polska se sjelo 54 holek, takže musela být kvalifikace. Češky měly v závodě nejpočetnější zastoupení - přijelo nás 8 a všechny jsme se kvalifikovaly. Startovalo zde i hodně holek z MS, a tak byla konkurence opravdu velká. Jely se tři rozjížďky, kde jsem postupně dojela na 15. a dvakrát na 9. místě. Celkově jsem skončila 9., z čehož mám velkou radost. Byla to pro mě další super zkušenost. Letos se jednalo o jednorázové závody, příští rok by jich mělo být pro velký zájem víc."

Které tratě patří v ČR mezi Tvé nejoblíbenější? A na kterou z letošního mistráku se nejvíc těšíš?
„Moje nejoblíbenější trať je Opatov, a proto jsem měla velkou radost, když se objevila v kalendáři letošního mistráku. Dále se mi líbí Dolní Heřmanice, Ledeč nad Sázavou, Pacov a Dalečín."

A co kramolínská dráha, přišla jsi jí na chuť?
„Do Kramolína se moc těším. Loni jsem tam startovala poprvé a hned jsem si kramolínskou trať oblíbila."

Tipneš si pořadí v kramolínském závodě?
„Netroufnu si tipovat (smích). Samozřejmě se budu snažit uhájit červenou tabulku, ale vím, že to bude hodně těžké."

Koho považuješ za své největší konkurentky? Panuje mezi holkami v českém mistráku nevraživost, nebo se spíš podporujete, protože jste pořád ještě tak trošku exotickými MX divoženkami?
„Letos je zatím mojí největší konkurentkou Jana Antošová. Na všech letošních závodech jsme byly hodně vyrovnané, takže celá sezóna bude zřejmě hodně napínavá. S tou nevraživostí a podporou je to úplně stejné jako v osobním životě - s někým si rozumíte víc, s někým méně."

Tvoje životní motto?
„Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod."

A na závěr můžeš někomu poděkovat či něco vzkázat...
„Chtěla bych moc poděkovat Action Racing Teamu Velké Meziříčí za dlouholetou podporu a samozřejmě celé své rodině, protože bez nich bych závodit prostě nemohla. Díky."

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)
Michal Kohout - (Odebírat články autora)