Šestidenní – Slavnostní zahájení v Košicích

Bylo to jak na olympiádě. A aby také ne, když se šestidenní soutěži říká “Motocyklová olympiáda“. Prostě a jednoduše slavnostní defilé, představení všech týmů, které jsou rozděleny podle států. Přesně tak se oficiálně zahajuje tato vysoce prestižní a náročná soutěž, motoristický svátek pro všechny.

Šestidenní – Slavnostní zahájení v Košicích

Dříve než ale slavnostní zahájení na hlavní košické třídě začalo, museli být převzatí všichni jezdci. Ještě v sobotu dopoledne, a to za vydatného deště, probíhaly technické a administrativní přejímky Američanů, jako poslední země, a ještě těch, kteří neprošli a museli si dát své stroje dohromady. Z technické se vyhazovalo za nefunkční přední světla, brzdové světlo, no a pochopitelně za překročení hluku. Podle startovní listiny bylo nejvíce strojů KTM a Husqvarna – překvapivě. Naopak mezi nejméně zastoupené motocyklové značky byly Gas Gas, Suzuki a Kawasaki – taky překvapivě.

Slavnostní zahájení mělo začít v 17 hodin, ale seřazení týmů už probíhalo o hodinu a půl dříve. Bylo skvělé sledovat ten chumel lidí nejrůznějších národností. Nejvýraznější, díky oranžovým dresům, byli Nizozemci, nejveselejší mi přišli Australané, nejvíc nadhledu měli asi Francouzi a hlavní hvězdy z Anglie přišly až těsně před tím, než se vyrazilo na náměstí. Přesto jsem si nemohl odpustit selfie s Davidem Knightem. Je to profík každým coulem. Ochotně zapózoval a fotil se s každým, kdo jej o to požádal.

Jako první vyrazili Rakušané, přesně podle abecedy – Austria. Druzí pak Belgičané. Australané šli až čtvrtí od konce, protože odevzdávali Women Trophy. Pátí od konce šli Němci, kteří zase předávali pohár za nejlepší progres. Třetí od konce byli Američani, kteří do rukou pořadatelů předávali juniorskou trofej. Předposlední se prezentovali Francouzi, kteří museli odevzdat putovní Světovou trofej a jako poslední se prezentovali reprezentanti pořadatelské země, tedy Slováci. Docela exoticky vypadali Jihoafričani, mezi nimiž byla rodilá Slovenka a úplně nejvíc překvapili Izraelci, kteří postavili jeden klubák, ale na slavnostním zahájení se objevili jen dva jezdci.

Když se vyrazilo, okamžitě jsem běžel dopředu a protože jsem chtěl mít všechno pěkně seshora, na náměstí jsem hledal nějakou budovu, na kterou by se dalo vylézt. Vyhrála to věž kostela svaté Alžběty, na kterou jsem musel vyběhnout úzkým točitým schodištěm po zaplacení 1,5 Eura. Stálo to ale za to. Celý špalír jako na dlani a ta atmosféra, prostě jedním slovem úžasná. Slováci to fakt měli vychytané.

Na jezdcích už je ale znát nervozita. Nikdo to sice nepřizná, ale jde do tuhého. Už aby to začalo, protože všichni nebudou přemýšlet na zbytečnostmi a bude se konečně závodit.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 7x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist